KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Zatímco například v Německu pracuje ve zdravotnictví a sociálních službách takřka 14 % populace, v Česku je to „jen“ 7,9 %. Mimo jiné to tak dokazuje, že čeští lékaři a sestry jsou v porovnání se Západem skutečně přetížení a systém funguje jen za cenu jejich enormního osobního nasazení.
Neustálé nářky zástupců lékařských odborů, kteří si stěžují na relativně nízké platy a zároveň přetíženost zdravotníků, mohou už někomu připadat až protivné. A to vzhledem k relativně vysokým platům, kterým se dnes těší zejména lékaři.
Aktuální evropská statistika ze zprávy Health at a Glance: Europe 2024 ale dokazuje, že stížnosti na přetíženost těch, kteří v Česku zajišťují zdravotní a sociální péči, jsou z velké části oprávněné. A to alespoň ve srovnání s většinou ostatních zemí EU.
Ze statistky mimo jiné vyplývá, že Česko má výrazně podprůměrný podíl zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách. Zatímco dnes u nás pracuje v této oblasti 7,9 % všech zaměstnanců, v evropském průměru je to 11 %. Data pocházejí z roku 2022.
V porovnání se západní zeměmi je rozdíl ještě markantnější. V Dánsku dnes sektor zdravotnictví a sociálních služeb zaměstnává pětinu místní populace. V Nizozemí je to 16,9 %, ve Francii 14 %, v již zmíněném Německu 13,7 % a v Rakousku 11,2 %.
I v Portugalsku, které patří k „nejchudším“ zemím EU, pracuje ve zdravotnictví a sociálních službách výrazně více lidí než v České republice. Konkrétně 10,1 %, tedy každý desátý.
Portugalský příklad (ale nejen on) zároveň ukazuje, že většina zemí za posledních 10 let podíl zaměstnanců v této oblasti zejména kvůli stárnutí populace rychle zvyšuje.
V Portugalsku se jedná mezi lety 2002 a 2022 o dvojnásobný nárůst, v Německu takřka třetinový. V Česku ale za stejné období stoupl podíl zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách jen mírně, tedy ze 6,2 % na 7,9 %.
Pokud přijmeme všeobecně přijímanou tezi, že český zdravotnický systém poskytuje přes různé potíže domácím pacientům velmi dobrý standard, naprosto srovnatelný se Západem a v některých ohledech i lepší, pak z toho vyplývá jediné.
To, co ve Francii či v Německu zajišťují v sociálních a zdravotnických službách dva lidé, na to musí v Česku stačit člověk jeden. Stížnosti odborů na přetíženost lékařů a sester jsou oprávněné. Systém zatím nezkolaboval jen kvůli tomu, že jsou čeští zdravotníci ochotni pracovat více a s více přesčasy než jejich západní kolegové. A za méně peněz.
„Říkáme to dlouhodobě a místo adekvátní reakce politiků tady slýcháme hloupé a nevkusné řeči o tom, že máme ještě více zvýšit produktivitu a efektivitu,“ řekl INFO.CZ předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.
Systém fungující pouze za cenu přetíženosti zdravotníků není podle něj dlouhodobě udržitelný. Stát musí najít způsob, jak do zdravotnictví a sociálních služeb přilákat více lidí a zajistit jim lepší podmínky pro práci, než mají dosud. „Když mladí lidé dnes vidí, co je v oboru čeká a jak se k nám chová stát, je to pro ně spíš demotivační,“ stěžuje si Engel.
Přitom i státy, které dnes mají dvojnásobný podíl zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách, hlásí jejich nedostatek. A se stárnoucí populací se bojí dalších potíží. Pracovní síla ve zdravotnictví totiž také stárne. Do roku 2022 bude podle serveru Euronews více než třetině lékařů ve všech zemích EU více než 55 let.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
