KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Chtěli prezidenta nechat doma. Nakonec doma zůstalo hlavně jejich politické sebevědomí. Pokus Motoristů o mocenský střet s Hradem skončil přesně opačně, než si jeho tvůrci představovali.
Vláda zahájila válku proti prezidentovi a sama sobě přivodila zbytečnou porážku. Největší politickou cenu za ni zaplatí Andrej Babiš, protože je premiérem. Otázkou ale je, zda si z celé epizody něco odnese také Petr Macinka, který kabinet do konfliktu dotlačil.
Předseda Motoristů od začátku zvolil špatnou strategii. Nejprve mluvil o „extrémní kohabitaci“, poté usiloval o přerušení běžné komunikace mezi Hradem a vládou a nakonec se pokusil prezidentovi znemožnit účast na summitu NATO. Výsledek je opačný, než zamýšlel. Prezident svou pozici uhájil a Macinka zůstal v roli politika, který rozpoutal spor, z něhož nemohl nic získat.
Prezident jednal za stát, ministr za stranu
Největší rozdíl mezi oběma aktéry se ukázal těsně před odletem do Ankary.
Petr Pavel nabídl vládě spolupráci při bilaterálních jednáních a zdůraznil, že česká delegace má prosazovat společné národní zájmy. Choval se jako prezident republiky.
Petr Macinka naopak odmítl potřebu koordinace s tím, že to vláda „nemusí nutně řešit“. Následně celou věc shazoval poznámkami o fotografiích, večeřích a společenských akcích. Jenže summit NATO není společenský večírek. Je to jedna z nejdůležitějších diplomatických událostí roku.
Právě zde se naplno ukázalo, že zatímco prezident vystupoval jako reprezentant České republiky, ministr zahraničí především jako představitel vlastní politické strany. V takové chvíli by stranické zájmy měly ustoupit zájmům státu. Nestalo se.
Přitom během jediného týdne Hrad zajistil prezidentovi pozvání na jednání a bilaterální schůzky s významnými státníky. Ať už se komu líbí či nikoli, česká diplomacie z toho mohla jen těžit.
Zbytečný konflikt
Celý spor byl od začátku špatně spočítaný. Přímý střet s prezidentem představuje risk i pro premiéra, natož pro předsedu menší koaliční strany. Přesto se Petru Macinkovi podařilo vtáhnout Andreje Babiše do konfliktu, který původně vůbec nebyl jeho.
Právě to je možná největší politická škoda celé aféry. Premiér ještě před několika měsíci udržoval s hlavou státu korektní vztahy a respektoval zavedenou praxi, podle níž českou delegaci na summitu NATO vede prezident. Nakonec ustoupil tlaku vlastních koaličních partnerů a zbytečně otevřel spor, v němž nemohl mnoho získat.
Co vlastně Motoristé získali?
Motoristé vstupovali do vlády s ambicí prosazovat vlastní program. Místo toho jsou dnes spojováni především s konflikty. Ani tento jim nepřinesl žádný politický zisk.
Během několika dnů se navíc ukázal výrazný kontrast i ve veřejném vystupování. Zatímco prezident bez větších emocí plnil své povinnosti doma i v zahraničí, představitelé Motoristů na sebe opakovaně poutali pozornost zbytečnými kulturními válkami – od Strážnice přes Karlovy Vary až po další mediální přestřelky. Rozdíl mezi státnickým výkonem a stranickým aktivismem byl až příliš nápadný.
Otázkou proto není jen to, jakou porážku utrpěl Petr Macinka. Důležitější je, zda si z ní něco odnesou Motoristé i Andrej Babiš. Pokud budou dál zaměňovat správu státu za permanentní politickou bitvu, podobných vítězství jejich soupeřů zřejmě ještě několik uvidíme.
🔥🗞️ A než se tak stane, přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
