Mnoho povyku pro nic. Merz překvapil vlastní vládu, pak se opravil

Merz poprvé prohlásil, že pro zbraně dodané Ukrajině již neexistují žádná omezení ohledně použití, a to v pondělí 26. května během fóra WDR Europaforum 2025 v rámci konference re:publica v Berlíně. Uvedl tam, že Německo spolu s dalšími západními spojenci – jako jsou Francie, Velká Británie a USA – tato omezení zrušilo.

Merz doslova řekl: „Neexistují žádná omezení použití pro zbraně dodané Ukrajině – ani od Britů, ani od Francouzů, ani od nás, ani od Američanů.“

Samotné vyjádření mezi řečí na fóru působilo od prvopočátku poněkud zvláštně. Takto se velká strategická rozhodnutí obvykle neoznamují. Merz také nekonkretizoval, kde a kdy padlo. V německé vládní koalici vyvolala jeho slova údiv, především ze strany koaliční SPD.

„Neexistuje žádná nová dohoda, která by šla nad rámec toho, co platilo za předchozí vlády,“ uvedl ministr financí a předseda strany Lars Klingbeil ještě téhož dne na dotaz novinářů, zda byla zrušena omezení doletu německých zbraní.

Jednotlivé výjimky mohou být smysluplné, „celkově ale považuji vše, co rozšiřuje válku, za chybné,“ kritizoval poslanec SPD Ralf Stegner. Veřejná prohlášení jako ta od Merze podle něj „nejsou nápomocná“. Stegner místo toho apeloval na větší diplomatické úsilí.

S kritikou přišel i předseda poslaneckého klubu Levice Sören Pellmann, podle nějž takový krok hrozí další eskalací. Naopak pochvalné hlasy se ozvaly od Zelených, kteří od ruské celoplošné invaze v únoru 2022 překvapivě představují „jestřábí“ proud německé politiky.

Nepřekvapivě reagoval Kreml, který Merze obvinil z válečného štváčství. Mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov označil jeho vyjádření za eskalační a řekl, že jsou v rozporu se snahami o mírové řešení konfliktu.

V úterý pak Merz upřesnil, že rozhodnutí o zrušení omezení na použití západních zbraní s dlouhým doletem Ukrajinou bylo přijato již před několika měsíci.

„Otázka omezení dostřelu nasazovaných zbraní hrála roli před několika měsíci a několika lety. Pokud vím – a jak jsem řekl i včera – státy, které tato omezení uplatňovaly, od nich již dávno upustily,“ uvedl Merz na tiskové konferenci s finským premiérem Petterim Orpem v Turku.

„V tomto smyslu jsem včera v Berlíně popsal něco, co se děje již několik měsíců: totiž že Ukrajina má právo použít zbraně, které dostane, i mimo své vlastní území, proti vojenským cílům na ruském území,“ dodal.

Kuriózní přitom je, že mezi zeměmi, které neomezují použití raket s dlouhým doletem pro Ukrajinu, Merz uvedl i Německo, přestože to žádné takové zbraně Ukrajině nedodalo. 

Pokud by však někdo usuzoval, že se tím pádem změnil postoj německé vlády k vyslání raket Taurus na Ukrajinu, tak nikoliv. Žádné rozhodnutí v této otázce dosud nepadlo.

Místo Taurusů dostal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při své středeční návštěvě Berlína od kancléře příslib, že Německo Ukrajině pomůže s vývojem jejích vlastních zbraní s dlouhým doletem. Podle Merze je cílem memoranda umožnit společnou výrobu takových střel, ať už na Ukrajině, nebo v Německu. Další podrobnosti sdělit nechtěl.

Spojené království a Francie Ukrajině už dříve dodaly střely s plochou dráhou letu Storm Shadow/Scalp s doletem přibližně 250 kilometrů, zatímco Spojené státy zaslaly raketový systém ATACMS s doletem kolem 300 kilometrů.

Tyto zbraně byly původně dodány s podmínkou, že budou použity pouze proti cílům na Ruskem okupovaném ukrajinském území. 

V listopadu loňského roku však tehdejší administrativa prezidenta Joea Bidena uvedla, že Ukrajina smí použít ATACMS i na území ruské Kurské oblasti, kde její jednotky bojovaly o udržení malého výběžku ruského území. Krátce na to byly hlášeny případy použití střel Storm Shadow/Scalp také na ruském území, tedy v jeho mezinárodně uznaných hranicích.

Odborníci přitom upozorňují, že žádná z těchto zbraní nebyla v opotřebovací válce game-changerem a nebudou jí ani Taurusy, pokud by Německo přestalo otálet s jejich vysláním.

Podle Rodericha Kiesewettera, plukovníka ve výslužbě, poslance CDU a dlouhodobého podporovatele Ukrajiny, byly střely Taurus nejvíce relevantní v době, kdy většina ruského zásobování probíhala přes Krymský most. Od té doby však Rusko vybudovalo v oblasti několik železničních spojení a své jednotky zásobuje přes ně.

Merz zároveň již před časem oznámil, že nebudou zveřejňovány další podrobnosti o dodávkách zbraní Ukrajině, přičemž se odvolal na politiku tzv. „strategické nejednoznačnosti“, pokud jde o rozsah a povahu poskytované výzbroje.

To sice na jednu stranu může působit racionálně, jelikož měsíce dopředu diskutované zbraňové systémy dávají Rusku čas a prostor se na jejich dodání připravit, na druhou stranu je tak možné poměrně jednoduše zakrýt pokles pomoci.

Ukrajině přitom celá řada zbraňových systémů dochází – od amerického obranného systému Patriot po francouzské řízené střely do protiraketových systémů SAMP/T a Crotale. A to je řeč jen o defenzivních prostředcích.

Pokud jde o ztenčující se zásoby amerických zbraní, není to až takové překvapení; Donald Trump dodávky zbraní Ukrajině kritizoval většinu své prezidentské kampaně.

Naopak Emmanuel Macron se nadále prezentuje jako vůdce tzv. Koalice ochotných, přesto Ukrajina francouzské zbraně postrádá.

Rusko se mezitím podle veřejně dostupných informací připravuje na velkou letní ofenzivu. Cílem Moskvy je dobýt Pokrovsk a Konstantinovku v Doněcké oblasti, dále pak vytvořit podél hranic s Ukrajinou (ale na ukrajinském území) co nejširší pás nárazníkové zóny, aby se zabránilo dalším útokům na ruské území.

Ukrajina „nemá ani lidi, ani vybavení k provedení vlastní ofenzivy“, a proto „bude pokračovat v obranné strategii, kterou používá od roku 2024 – držet frontovou linii a co nejvíce ztěžovat moskevským silám dobytí jakéhokoli území“, dodává Washington Post.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.