Justice se brání kritice některých politiků i prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, že předsedové soudů a vedoucí státní zástupci na konci minulého roku nevyčkali na schválení zákona o platu představitelů státní moci a vyměřili soudcům platy v souladu s „platovým“ nálezem Ústavního soudu z května 2024. „Z nálezu Ústavního soudu jasně plyne, že tehdy jediná ústavně konformní zákonná úprava platů soudů vyžadovala, aby plat soudců byl určen z trojnásobku průměrné mzdy,“ sdělil INFO.CZ předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka.
Zatímco jednotliví soudci a státní zástupci se už připravují na podání žalob na výši svých platů, které se jim v důsledku schválení novely zákona o platu představitelů státní moci od února snížily, jejich šéfové čelí kritice za postup z konce minulého roku.
Tehdy se předsedové soudů a následně i vedoucí státní zástupci rozhodli vydat platové výměry, podle nichž stanovili plat soudcům a státním zástupcům v souladu s platovým nálezem Ústavního soudu. Tedy podle nesníženého koeficientu trojnásobku průměrné mzdy za rok 2023.
To vyvolalo vlnu kritiky ze strany některých politiků. Ozval se ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka či ministr financí Zbyněk Stanjura.
Podle jejich názoru měli předsedové soudů a vedoucí státní zástupci vyčkat na schválení novely platového zákona a platy soudcům a státním zástupcům vyplácet formou zálohy, jejíž výše by byla stanovena podle ještě neschváleného zákona. Ten byl nakonec schválen až 4. března, když Poslanecká sněmovna přehlasovala veto prezidenta republiky. Nové platové výměry tak jednotliví předsedové soudů a státní zástupci vydali s platností od letošního února.
Postup justice a státního zastupitelství řeší i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), jehož prezident Miloslav Kala oznámil, že se v této věci zvažuje provedení mimořádné kontroly. Pro tyto účely si již vyžádal podklady z Ministerstva spravedlnosti.
„Stanoviska jsem obdržel dvě, včetně dalších vyžádaných podkladů. Kontrolní sekce podklady posuzuje a připravuje podnět k rozhodnutí Kolegia NKÚ,“ sdělil Kala INFO.CZ. Zároveň se ohradil proti názoru autora, že jeho veřejné výroky již dopředu určují možný výsledek takové kontroly. „Neděje se tak a nic takového jsem neřekl,“ uvedl Kala s tím, že dlouhodobě kritizuje Ústavní soud, který se podle něho staví ve svém rozhodování na stranu soudců.
INFO.CZ má tyto podklady k dispozici. Jedná se konkrétně o dopis již zmíněného předsedy NSS Karla Šimky z 27. února pro náměstka ministra Karla Dvořáka a pak o stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství z 2. ledna.
Šimka, který se na konci minulého roku podílel na právní analýze, která byla podkladem pro postup justice při vydávání nesnížených platových výměrů, v něm tento právní názor podrobně vysvětluje.
Podle Šimky není pochyb o tom, že soudci nemohou pracovat bezplatně a zároveň měli zákonný nárok vědět, v jaké výši jim bude od 1. ledna 2025 vyplácen.
V situaci, kdy na konci roku nebyla k dispozici platná zákonná úprava, museli předsedové soudů zvolit ústavně konformní metody výkladu všech pramenů práva tak, aby tuto situaci vyřešili. Ústavní soud přitom již v „platovém“ nálezu z května 2024 stanovil, že platy se soudcům mají vyplácet podle původního znění zákona před novelou, kterou svým rozhodnutím zrušil.
„Je zjevné, že plyne-li z nálezu Ústavního soudu povinnost orgánů státní správy soudů vyplácet soudcům platy vycházející z 3násobku průměrné mzdy za situace, kdy je ještě platná a účinná pasáž zákona, která stanoví i pro soudce jako základ 2,822násobek, tím spíše taková povinnost uvedeným orgánům plyne za situace, kdy derogační účinek nálezu Ústavního soudu nastal, avšak zákonodárce nepřijal vůbec žádnou výslovnou zákonnou úpravu, která by zrušenou pasáž zákona nahradila. Z nálezu Ústavního soudu jasně plyne, že dosud jediná ústavně konformní zákonná úprava platů soudů vyžaduje, aby plat soudců byl určen z 3násobku průměrné mzdy. Dále z ní plyne, že platy soudcům se mají vyplácet a nemá se dopustit, aby se museli svých nároků domáhat soudní cestou,“ uvádí Šimka v dopisu pro ministerstvo spravedlnosti.
V jeho závěru Šimka upozorňuje také na podle něho relevantní možnost i ostatních činitelů, jejichž plat je stanoven podle tohoto zákona, se domáhat jeho výše v souladu s nálezem Ústavního soudu. Výše jejich platu se totiž odvíjí ze zákona podle toho soudcovského.
„Z nálezu Ústavního soudu jasně plyne, že dosud jediná ústavně konformní zákonná úprava platů soudů vyžaduje, aby plat soudců byl určen z 3násobku průměrné mzdy.“
„Z výše uvedeného plyne, že i tyto osoby mají nárok na plat odvíjející se prvotně od platové základny pro soudce, tedy od 3násobku průměrné mzdy. Pokud jim plat není vyplácen či je vyplácen jen zčásti, vyvstává otázka, zda nejsou dotčeny na svých oprávněných nárocích,“ konstatuje v dopise Šimka. Jinak řečeno, podle Šimky je zde možnost například poslance domáhat se obdobně, jako soudci, vyššího platu, pokud s jeho snížením nesouhlasí.
Z obdobné právní logiky vychází i stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství. V něm se vedle obhajoby postavení státního zástupce, který je setrvale v jakémsi „připojovacím pruhu“ k soudci, navíc objevuje i kritika exekutivy za postup při přípravě nového zákona. Její liknavý postup nemůže být podle státního zastupitelství k tíži státních zástupců.
„Lze pouze dodat, že nález Pl. ÚS 5/24 byl vyhlášen dne 15. 5. 2024 a publikován ve Sbírce zákonů dne 2. 7. 2024. Zákonodárce tak měl nepochybně dost času novou právní úpravu přijmout s účinností k 1. 1. 2025. Pokud byl návrh nového právního předpisu rozeslán do připomínkového řízení až dne 30. 9. 2024, rozeslán poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako sněmovní tisk až dne 18. 10. 2024 a dále i s ohledem na další průběh legislativního procesu nelze tento postup považovat za příliš aktivní (přičemž se nejedná o složitou právní úpravu). Uvedený postup nemůže být na újmu státních zástupců,“ uvádí se ve stanovisku Nejvyššího státního zastupitelství.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
