Kdyby v úředních statistikách existovala kolonka „nepostaveno kvůli NIMBY“, bylo by na ni podle Adriany Krnáčové třeba vyhradit hned jedenáct cifer. Bývalá primátorka odhaduje, že byty zablokované kvůli fenoménu „Not In My BackYard“ znamenají ztrátu pro ekonomiku za přibližně 60 miliard korun ročně. Když k tomu přičteme i další zablokované projekty jako silnice či energetickou infrastrukturu, dostaneme se za posledních deset let až na částku bilion korun.
Pražský okruh, škola na Praze 6 nebo centrum Amazonu v Dobrovízi. To všechno jsou projekty, které masivně odstřelovali a v některých případech stále ještě odstřelují NIMBY aktivisté a občanské spolky, které se angažují proti výstavbě v jejich sousedství. Fenomén „not in my backyard“ však necílí jen na infrastrukturní projekty či budovy veřejného zájmu, ale i na rezidenční výstavbu – a nepostavené byty následně logicky chybí na trhu s bydlením.
„Školky, domovy seniorů, silnice či byty,“ vypočítává bývalá primátorka a nyní šéfka projektu deNIMBYzace Česka Adriana Krnáčová, jaký typ staveb aktivisté často blokují. Podle Krnáčové má fenomén NIMBY výrazný vliv nejen na výstavbu v metropoli, ale i na tuzemskou ekonomiku. Připravuje totiž HDP o vyšší desítky miliard ročně.
„Pokud má jeden průměrný byt hrubou hodnotu pro HDP šest milionů korun a za deset let se zde potenciálně nepostavilo 10 tisíc bytů ročně, tak jsme na 600 miliardách nevyužitého ekonomického potenciálu,“ argumentuje Krnáčová.
Podle bývalé primátorky za nepostavenými byty nestojí výhradně NIMBY, ale i byrokracie, komplikovaná legislativa či politická ne-odvaha. Právě aktivismus kombinovaný s nechutí výstavby „na vlastním dvorku“ je však rozhodně výrazným faktorem. Navíc, jak Krnáčová dodává, když se do částky zahrnou i dopady zablokovaných silnic a energetických projektů, vyšplhá se částka až na 100 miliard ročně.
„NIMBY je nejen urbanistický a ekonomický, ale i politický problém,“ dodává Krnáčová během diskuse na Liberálním institutu. „Ukazuje, že pokud občané dostatečně křičí, tak dostanou, co si vykřičí. A to si nemyslím, že je dobrá politika.“
Stavby bytů jako národní zájem
Bývalá pražská primátorka proto navrhuje sadu opatření, jak s fenoménem NIMBY bojovat – nebo jak alespoň částečně omezit možnosti těchto „aktivistů za nevýstavbu“. Podle Krnáčové je především potřeba, aby se výstavba bytů stala národním zájmem. „Podobně jako se infrastrukturní stavby dostaly do liniového zákona, tak se stavby bytů musí dostat do stavebního zákona – že zkrátka jde o zájem a jasnou prioritu státu,“ vysvětluje Krnáčová.
Podle ex-primátorky by pomohla i digitalizace stavebního řízení, která musí být prioritou nové vlády či snížení počtu norem, které výstavbu zbytečně prodražují. A v neposlední řadě by Krnáčová potenciálně revidovala i památkový zákon, který novou výstavbu rovněž často omezuje. „Ta legislativa je z roku 1987, myslím, že by stálo alespoň za to se podívat, do jaké míry reflektuje současné potřeby,“ dodává Krnáčová.
Právě památkáři mají na výstavbu v metropoli enormní vliv, což je vidět například u nových budov v Karlíně, na Pankráci či na příkladu železničního mostu na Výtoni. „Zrovna ten most je přitom jen infrastrukturní stavbou, která slouží k tomu, aby se lidé dostali z jednoho břehu na druhý,“ glosuje Krnáčová.
„Sice se v debatách o jeho zbourání vyhrožovalo naším vyškrtnutím z organizace UNESCO, ale podle mě by to nebyla žádná tragédie. Turisté by do Prahy proudili dál, možná ještě ve větším množství, protože by chtěli vidět město, které se nechalo ze seznamů UNESCO dobrovolně vyřadit,“ uzavírá Krnáčová.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
