KOMENTÁŘ PAVLA HLAVÁČKA | Trumpova diplomacie v roce 2025 prochází obdobím výrazných kontrastů. Na jedné straně sklízí úspěchy, které potvrzují jeho schopnost vyjednávat tvrdě a pragmaticky – zejména v jednáních s Čínou a Japonskem. Na straně druhé však čelí ostrým nezdarům, kdy osobní impulzivnost a symbolická gesta přehlušují strategické zájmy, jak ukazuje nynější rozkol s Kanadou.
Tento rozpor není nový, ale v roce, kdy se Trump uchází o znovuzvolení, nabývá zvláštní intenzity. Každé gesto, každé rozhodnutí, každé přerušení či obnovení jednání se stává součástí širšího narativu o síle, loajalitě a kontrole.
Překvapivý průlom s Čínou
Za jednoznačně největší úspěch posledních týdnů lze označit skutečnost, že se americkým vyjednavačům podařilo s čínskými kolegy uzavřít rámcové řešení potenciální obchodní smlouvy. Její detaily mají být dojednány na osobním setkání Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga na konci října.
Z vyjádření amerického ministra financí Scotta Bessenta již nyní vyplývá, že dohoda odstraní hrozbu uvalení 100% cel na čínský dovoz. Součástí rámce má být i separátní dohoda o prodeji aplikace TikTok v USA, která byla dlouhodobě předmětem bezpečnostních obav a legislativních sporů.
Tento rámec představuje zásadní posun v americko-čínských vztazích, které byly v předchozích letech poznamenány celními válkami, technologickými spory a geopolitickým napětím. Trumpův tým dokázal přetavit hrozbu cel v prostor pro kompromis, aniž by ustoupil v klíčových otázkách.
Čína přislíbila odložení vývozních omezení na strategické suroviny, což je zásadní pro americký technologický sektor, a zároveň otevřela cestu k dohodě o digitálních platformách, včetně TikToku. Součástí rámce je i závazek k rozsáhlému nákupu americké sóji, který má nejen ekonomický význam, ale i politický rozměr – představuje konkrétní výhodu pro domácí producenty a posiluje Trumpovu pozici vůči tradičním voličským skupinám na americkém Středozápadě.
Přestože se jedná pouze o rámec, jeho samotná existence signalizuje ochotu obou stran vyjednávat – a to v době, kdy se globální obchodní napětí spíše prohlubuje. Trump zde ukazuje, že jeho transakční styl může být efektivní, pokud je protistrana ochotna hrát podle pravidel síly.
Otázkou zůstává, zda se rámec promění v trvalou dohodu, nebo zda půjde jen o další epizodu v sérii nestabilních gest. V minulosti jsme byli svědky podobných momentů – například při jednáních se Severní Koreou, která skončila bez konkrétního výsledku. Tentokrát je však ve hře nejen obchod, ale i digitální suverenita a globální technologická rovnováha.
Evropa přihlíží s obavami
Jakékoli snižování obchodního napětí – notabene mezi dvěma největšími ekonomikami světa – má silný potenciál pro stabilizaci globálních trhů. Ze své podstaty je tak dohoda na oficiální úrovni vítána, byť ne univerzálně. Například reakce evropských státníků byly sice pozitivní, ale zároveň rezervované. V Bruselu, Berlíně i Paříži panuje opatrný optimismus, který je však vyvažován obavami z možných vedlejších efektů.
Důvody jsou zřejmé. V prvé řadě zatím neznáme detaily smlouvy – panují však obavy, že by mohla přesměrovat export čínského zboží na evropské trhy, čímž by se Spojené státy vyhnuly dopadům přetlaku, zatímco Evropa by je absorbovala.
To by mohlo vážně narušit již tak otřesené postavení evropských výrobců a dále prohloubit strukturální závislost na Číně. Nejen v oblasti spotřebního zboží, ale i v klíčových technologických segmentech. Evropská komise proto zahájila vlastní konzultace s Pekingem a zvažuje preventivní opatření, včetně revize antidumpingových pravidel a posílení strategických rezerv.
Kolaps na severní hranici
Oprávněnost evropské opatrnosti potvrzuje i způsob, jakým Trumpova administrativa zachází se svým nejbližším sousedem. Jednání s Kanadou, tradičním spojencem a klíčovým obchodním partnerem, se zhroutila kvůli televiznímu spotu, který prezident označil za urážku národní bezpečnosti.
Donald Trump reklamu označil za „podvodnou“ a „lživou“. Místo diplomatického vyjasnění přišlo okamžité přerušení rozhovorů (24. října) a následné zvýšení cel na kanadskou ocel a hliník na 50 %.
Takto tvrdá reakce je zarážející. Reklamní spot totiž pouze využil autentický záznam z projevu prezidenta Ronalda Reagana (ve funkci 1981–1989), který odsuzoval obchodní protekcionismus a vyzdvihoval výhody volného obchodu. Mimo jiné v něm Reagan říká: „Cla jsou daně, které platí američtí občané. Jsou špatná pro ekonomiku.“
Jistěže šlo o politicky výbušný obsah, namířený proti celní politice Donalda Trumpa. Nicméně k žádné úpravě slov nedošlo a pravost Reaganových citátů nikdo nerozporoval.
Paradoxní je, že reklamu nechala vytvořit vláda provincie Ontario, nikoli kanadská federální vláda, která se od ní naopak distancovala.
Síla a křehkost diplomacie gest
Tento incident ukazuje, že Trumpova diplomacie zůstává vysoce osobní, impulzivní a závislá na symbolických gestech, což vnáší do mezinárodních vztahů prvek nečitelnosti. Pokud se takto jedná s Kanadou, není divu, že Evropa hledí na americko-čínskou dohodu s obavami – nejen kvůli jejím dopadům, ale i kvůli stylu, kterým byla dosažena.
V diplomatickém světě, kde se důvěra buduje roky a ztrácí během hodin, může být taková nevyzpytatelnost výhodou – ale zároveň i slabinou.
Zda se rámcová dohoda s Čínou stane skutečným milníkem, nebo jen dalším momentem v sérii Trumpových diplomatických výkyvů, ukáže až čas. Jisté však je, že rok 2025 potvrzuje jedno: v globální politice už dávno nerozhodují jen fakta, ale i gesta – a ta Trump ovládá s nepopiratelnou silou.
V tomto světě, kde se realita často formuje v přímém přenosu, je schopnost ovládnout symboly téměř stejně důležitá jako schopnost ovládnout čísla. A právě v tom spočívá paradox Trumpovy diplomacie: její síla i její křehkost.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
