Již dnes, v neděli večer, budou známé první výsledky druhého kola polských prezidentských voleb, ve kterých se utká kandidát vládní Občanské platformy (PO) Rafał Trzaskowski s opozičním kandidátem Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockim. To, kdo nakonec uspěje, významně ovlivní jak vnitřní politiku země, tak mezinárodní směřování Polska a „stranický duopol“, který poslední dvě dekády definuje polskou politiku.
Od roku 2005 dominují polské politice dvě hlavní strany, které se střídají u vlády: konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) s liberální občanskou platformou (PO). Pokud první kolo polských prezidentských voleb něco ukazuje, tak to, že se tento systém dvou stran Polákům stále více zajídá – a že ho chtějí změnit.
Ale popořadě. Na to, že Polsko nemá prezidentský systém jako například Spojené státy a tamní prezident má velmi omezené pravomoci, se v nedělních volbách hraje o hodně. Klíčovým exekutivním nástrojem hlavy polského státu je totiž prezidentské veto, kterým může prezident vracet Sejmu schválené zákony. K jeho prolomení je třeba síla tří pětin poslanců, což v současné chvíli vládní Občanská koalice premiéra Donalda Tuska nemá k dispozici.
A z toho vyplývá současný stav polské politiky – liberální koalice Donalda Tuska, která vzešla z říjnových voleb 2023, přichází s novými zákony a odcházející prezident Andrzej Duda (ex PiS) nemalou část z nich vetuje. Frustrace ze setrvávání ve stojatých vodách v polské společnosti narůstá, což se ukazuje i na výsledku prvního kola prezidentských voleb.
V nich kandidáti obou dominantních stran získali okolo 30 procent, což je slabší výsledek, než který obě strany získaly ve sněmovních volbách v roce 2023. Zároveň platí, že v prvním kole prezidentských voleb přišlo k urnám méně lidí než před dvěma lety, asi 67 procent voličů, což politologové označují jako určitou unavenost z politiky. To největší překvapení však byl nástup „třetího na pásce“, pravicového kandidáta Slawomira Mentzena, jednoho ze spolupředsedů strany Konfederace.
Ten totiž v prezidentských volbách získal nečekaně silných 15 procent hlasů (ve volbách 2023 získala Konfederace jen sedm procent hlasů) což dává zřetelně najevo chuť Poláků po změně vlády dvou stran. Ještě více to pak signalizuje podpora mladých: pokud by prezdienta volili pouze oni, vyhrál by Mentzen na plné čáře.
Prozatím to ještě na úspěch ve volbách, tedy těch prezidentských, nestačí. Nicméně za dva roky se konají řádné volby sněmovní – a existuje i možnost předčasných voleb – a to by Mentzen už mohl zamíchat kartami polské politiky.
Kdo s koho
Do druhého kola však nyní postoupili varšavský starosta a místopředseda Občanské platformy Rafał Trzaskowski a kandidát strany PiS, nacionalista, historik a současný ředitel Ústavu národní paměti Karol Nawrocki. Podle posledních průzkumů veřejného mínění to vypadá, že druhé kolo voleb bude velmi vyrovnané: šance jsou přesně 50:50, na hranici statistické chyby. Je tak jasné, že Polsko čekají další těsné prezidentské volby: ty poslední vyhrál Andrzej Duda proti Rafału Trzaskowskemu poměrem hlasů 51:49.
Hlavní apel obou kandidátů na voliče je v zásadě takový: zatímco Trzaskowski apeluje na Poláky, aby „dokončili to, co začali v parlamentních volbách 2023“, Nawrocki je vyzývá, aby „zastavili pochod Donalda Tuska k moci. Mají (Občanská platforma, pozn. red.) už obě komory parlamentu i premiéra. A chtějí i prezidenta,“ apeluje Nawrocki, ne nepodobně, jako argumentoval Andrej Babiš během české prezidentské volby.
Shodným volebním preferencím obou kandidátů, kteří kromě vymezení se vůči Rusku příliš společných témat nemají, pak odpovídá poměrně vyhrocená předvolební kampaň. „Diskuse o vizi, kam by mělo Polsko směřovat, vymizely, namísto toho se řeší skandály a podružnosti. Když člověk v těchto dnech zavítá na polský twitter, má potřebu si potom dát sprchu,“ glosoval na diskusi pořádané Think-tankem Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) bývalý polský diplomat Maciej Ruczaj.
Podle Ruczaje je kampaň ovlivněná úniky spisů z tajných služeb, načasovaným výsledkem auditu Ústavu národní paměti, otázkami spory o nabytí garsonky, či výzvami k testům na drogy. Zajímavým momentem bylo podle Víta Dostála, ředitele think-tanku AMO, setkání obou prezdientských kandidátů s neúspěšným Sławomirem Mentzenem v jeho živém vysílání. „V kampani tak můžeme vidět nástup nových mediálních formátů a jejich vliv,“ glosuje Dostál.
Právě v Mentzenově vysílání totiž (překvapivě) získal navrch Trzaskowski, který vystupoval výrazně klidněji než Nawrocki. Jeho proevropské postoje a slib, že ukončí kolotoč prezdientských vet přispěl k tomu, že získal podporu nejen liberálních voličů, ale i části pravého středu a posílil svou pozici. Navíc, po živém streamu šel Trzaskowski společně s Mentzenem a ministrem zahraničí Radkem Sikorskim na pivo, což vyvovalo velkou odezvu na sociálních sítích.
Který kandidát nakonec zvítězí je obtížné odhadovat, zvlášť při takto těsných preferencích. V každém případě však můžete sledovat sčítání volebních výsledků na živém streamu INFO.CZ, který startuje v neděli v 18.30.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
