KOMENTÁŘ JANA MALINY | Rusové musejí změnit přístup k válce - ztrácejí totiž více vojáků, než jsou s to rekrutovat. Objevily se spekulace, že se zapojí do bojů Bělorusové či že Putin bude chtít jaderné zbraně na Lukašenkově území. Vojáci běloruské armády ale téměř jistě na Ukrajinu nevstoupí - nedává to smysl z několika důvodů.
Nárůst ukrajinského sebevědomí za posledních několik měsíců nejde přehlédnout. Už před výročím konce druhé války prezident Zelenskyj doslova vytrolil Putina a ruské bezpečnostní složky.
Na oficiálním hlavičkovém papíře prezidentské kanceláře zveřejnil text, kterým povoluje Vladimiru Putinovi uspořádat tradiční vojenskou přehlídku. Součástí bylo i ujištění o vyjmutí Rudého náměstí z jakékoli aktivity ukrajinských dronařů.
17. dubna Zelenskyj zase pohrozil Lukašenkovi, že by si měl dát pozor na scénář Venezuela. Přeloženo to znamená, že pokud bude Ukrajina cítit, že se těsně za běloruskými hranicemi hromadí nějaká zásadnější vojenská síla, mohou tajné služby Ukrajiny prezidenta unést.
Podle nejnovějších analýz bezpečnostních expertů, think-tanků a satelitních snímků se žádný takový scénář neděje. Lukašenko spíše kličkuje mezi vyhověním Putinovi alespoň na oko a snahou nerozházet si to jak na domácí frontě, tak i s USA. Pojďme postupně probrat limity potenciální přímé pomoci Lukašenka Putinovi.
Běloruská armáda je k smíchu
Zaprvé: Běloruská armáda není žádná signifikantní vojenská síla. Je tvořena branci, kterých je v současnosti asi 50 tisíc. Na stranách Ukrajiny i Ruska se počty vojáků pohybují někde pod milionem na každé straně.
Když vezmeme v úvahu počet a nezkušenost, je těžké si vůbec představit, že by taková vojenská síla mohla cokoli změnit na současném vývoji. Pro kontext: ukrajinský vpád do Kurské oblasti byl v součtu realizován se zhruba stejnými počty (40-45 tisíc), ale se zásadně vyšší kvalitou, vycvičeností a zkušeností vojáků. A stejně tam dlouho nevydrželi.
Lze se domnívat, že jediné, čeho by Lukašenko dosáhl, by byl masakr Bělorusů ukrajinskými elitními dronaři. Putinovi by to jistě bylo jedno, ale do Minsku by začaly proudit kovové rakve s mladými vojáky, kteří umřeli pro nic. To by mohlo zásadně ohrozit Lukašenkovu pozici.
Bělorusové válku nechtějí
Co je třeba zmínit, jsou průzkumy nálad ve společnosti. A to i v nesvobodném režimu, protože i tam závisí přežití režimu na rezignaci lidí k odporu. Podle čísel, která publikoval Jiří Just ve svém textu na Lidovky.cz, Bělorusové válku skutečně zásadně odmítají. Rozhovor vedl s Uladzimirem Kobecem, výkonným ředitelem běloruského exilového think tanku iSANS.
„Podle našeho výzkumu v roce 2025 pouze 27 procent běloruské společnosti uvnitř země podporuje totální ruskou agresi (15 procent rozhodně podporuje, 12 procent spíše podporuje). Pouze devět procent se však domnívá, že by Rusko mělo v agresi pokračovat. Uvádíme uvnitř země, protože podle našich odhadů opustilo zemi po událostech roku 2020 až milion Bělorusů a jejich názory nejsou ve výzkumu zahrnuty,“ říká Kobec v článku.
Putinova válka navíc velmi negativně dopadá na finanční stabilitu Lukašenkova režimu. To je u diktátorů často to poslední, co mohou občanům nabídnout, než přijdou na řadu nějaké ultratvrdé represe. Ačkoli by tedy Vladimir Putin rád viděl větší zapojení Běloruska do jeho zločinného tažení, Lukašenko se poměrně překvapivě obrátil k Donaldu Trumpovi.
Nejsme Rusové, uvolněte nám ruce
Tím se dostáváme ke třetímu ze zásadních faktorů, který činní vstup Běloruska do války velmi málo pravděpodobným: namíchlo by to Spojené státy. Podle již zmiňovaného experta Kobece Lukašenko investoval nemalé úsilí a energii do zlepšení vztahů s Trumpovou administrativou. A tato snaha prý začala konečně nést plody: USA zrušily několik z velmi citlivých a citelných sankčních omezení.
„Jedná se například o americké sankce vůči letecké společnosti BELAVIA nebo výrobci hnojiv, což je jedna z nejdůležetiějších exportních komodit Běloruska, takže jakýkoliv útok by znamenal, že sankce budou znovu zavedeny,“ říká pro INFO.CZ Jiří Just.
Bělorusové Američanům na oplátku propustili několik významných politických vězňů a zdá se tak, že normalizace vztahů mezi zeměmi běží. Lukašenko přesto potřebuje alespoň trochu vyjít vstříc Putinovi, takže ohlásil něco, čemu říká „cílená mobilizace.“ Tím chce ale zjevně pouze demonstrovat schopnost a připravenost armády - je to zkrátka jen propaganda, což potvrzují i ukrajinské a západní tajné služby, které o žádné koncentraci sil či jejich transferu směrem k hranicím nemluví.
Nemýlíme se?
Je nutné říct, že velká většina expertů v roce 2022 také nepředpokládala, že se Putin skutečně pokusí ovládnout Ukrajinu plnohodnotnou invazí - a stal se opak. V tomto případě bych si však skutečně tipnul, že Lukašenko by takovým krokem velmi nerozumně ohrozil přežití vlastního režimu. A možná i sebe sama.
S něčím takovým Vladimir Putin před válkou jistě nekalkuloval. V případě Běloruska se tak ale jistě děje. Proto od Běloruska čekám maximálně nějakou pomoc s naváděním ruských dronů, na víc ale nemají sílu. A pokud umí počítat, neměli by mít ani odvahu.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
