Putinův „polský test“: Slabá odpověď NATO může být pozvánkou k rozsáhlejší agresi

Reakce politiků tomu odpovídaly, jenže po slovech – aspoň dosud – nenásledovaly žádné činy. Za všechny zmiňme předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, která mluvila o „nebezpečném a bezprecedentním narušení“ polského vzdušného prostoru. V téže části své „Zprávy o stavu Unie tvrdila“, že „Evropa bude bránit každý čtvereční centimetr svého území“.

Ale jak bránit? Středeční útok nebyl žádný omyl, žádná neúmyslná chyba, žádná ztráta kontroly nad válečnými drony. Byl to záměrný test připravenosti západní aliance ke konfrontaci s Ruskem. 

Autokrat Putin si nejen hraje s ohněm, ale přímo ho zakládá. A vzkazuje tím všem, že pokud nebudou tancovat tak, jak on píská, nemíní se příště rozpakovat zapálit místo hromádky slámy celý stoh.

Po srpnové „trapárně“ v Anchorage na Aljašce, kde se mu dostalo od Donalda Trumpa vřelého přijetí a vlastně povzbuzení, nyní Kreml Západu bez obalu vzkazuje, že nemá v úmyslu zastavit válku na Ukrajině, ani vzít v potaz podmínky míru, které západní státníci vymýšlejí.

Nehodlá se podřídit jejich požadavkům, ani pravidlům diplomatického řešení sporů. Je připraven na eskalaci, ba na konfrontaci s NATO. Trumpovi pak dává jasně na vědomí, že pokud chce zprostředkovat mír na Ukrajině, tak jedině podle ruských požadavků a podmínek.

Členské státy Severoatlantické aliance tak staví před dilema. Buď nechají středeční hrubou provokaci proti Polsku vyšumět, jako by se nic nestalo – a umocní tak dojem, ba přesvědčení, že NATO není momentálně víc než prázdná slupka bez reálného potenciálu.

Nebo rázně odpoví, a ocitnou se tak v přímé konfrontaci s Ruskem – kterou ale nechtějí a bojí se jí jako čert kříže.

Všimněme si opatrných formulací evropských státníků – zatímco polský premiér Donald Tusk odsoudil „útok Ruska proti celému světu“, většina ostatních, včetně generálního tajemníka NATO marka Rutteho, mluvila nikoli o „útoku“, ale o pouhém „nebezpečném narušení“ polského vzdušného prostoru. 

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová zvolila „střední cestu“, když zdůraznila, že toto narušení bylo „úmyslné, nikoli náhodné“. Jak se však „úmyslné narušení“ liší od skutečného „útoku“?

Evropští a američtí politikové se mají v nadcházejících dnech radit, co a jak. Budou mít odvahu obvinit Rusko z válečného aktu a přistoupit k činům, například k zajištění plné či částečné ochrany ukrajinského vzdušného prostoru, což by zahrnovalo nebezpečí přímého střetu s ruskými leteckými silami? Nebo na to nemají sílu, chuť, či obojí?

„NATO a Polsko neodpoví na ruský útok, protože nemají politické ani technické prostředky. Stále je ještě nemají, ačkoli varování trvá už čtvrtý rok,“ říká Timofyj Mylovanov, bývalý ukrajinský ministr hospodářství.

Putin to dobře ví a hraje velmi bezpečnou hru. Je přesvědčen, celkem oprávněně, že Evropané neudělají nic bez účasti Spojených států, které mu dosud byly spíše příznivě nakloněny a podle všeho do žádné konfrontace nepůjdou.

Právě současný americký prezident nese lví odpovědnost za tuto eskalaci. Chová-li se dnes Putin jako „mistr světa“, je to i proto, že ho Trump od nástupu do úřadu nijak nezabrzdil, nijak se mu nepostavil. Naopak, politicky a vojensky oslabil Ukrajinu a vyděsil Evropany hrozbami, že se na ně Spojené státy vykašlou.

„Evropa musí bojovat,“ zdůrazňovala ve středu Von der Leyenová. „Musí bránit své místo ve světě, kde velké mocnosti k ní zaujímají nejasný postoj, pokud nejsou otevřeně nepřátelské. Je to svět, ve kterém vládnou imperialistické ambice a války“. 

V tomto kontextu musí Evropa podle ní „vzít svou obranu a bezpečnost do vlastních rukou. Má však odvahu bojovat?“

Konečná reakce na ruský dronový útok proti Polsku tak bude první odpovědí na tuto otázku...

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.