KOMENTÁŘ RADKA KOVANDY | Příčiny blackoutu, který včera postihl Španělsko, Portugalsko a část jižní Francie, nejsou dosud oficiálně potvrzené. Ve hře jsou verze od nadvýkonu solárních zdrojů (zatracený Green Deal) přes specifické meteorologické podmínky (zatracená změna klimatu) až po kyberútok (zatracení dezoláti), případně souběh více těchto faktorů. Jisté je, že nám tenhle masivní výpadek znovu připomněl, jak křehká je civilizace s totální závislostí na elektřině.
Popis včerejších událostí jste již jistě zaznamenali všude možně, za mě nejlépe stručně a pregnantně jej na svém profilu přiblížil Patrik Zandl:
„Podle provozovatelů REE a REN [analogie našeho provozovatele páteřní přenosové soustavy, společnosti ČEPS] došlo v 11:33 k tzv. El Cero – úplnému výpadku energetické soustavy. Extrémní teploty v centrálním Španělsku způsobily neobvyklé kmitání 400 kV vedení, ochrany postupně odpojovaly více linek a generátorů, až se Iberský poloostrov oddělil (přešel do ostrovního provozu) od zbytku kontinentální sítě.
V izolované oblasti pak frekvence kmitání klesla ještě hlouběji, část elektráren se odpojila a následoval blackout Španělska, Portugalska a části jihozápadní Francie.“
Podle vojenských meteorologů je nejpravděpodobnější vysvětlení to, že vlivem vysokých teplot došlo k prodloužení vodičů a současně konvekce – rychlý výstup horkého vzduchu – způsobila chvění a následně zkraty vedení.
Stejně kaskádovitě, jako došlo k rozpadu přenosové soustavy, může dle bezpečnostních analytiků dojít k rozpadu společnosti a dosud fungujícího řádu, byť se v tomhle případě nepohybujeme v řádu desítek minut a jednotek hodin, ale týdnů. Někdy však může stačit i pár dnů...
Blackout Made in Praha
V Česku se pravidelně každých několik let konají „cvičení Blackout“, při nichž se simuluje událost rozsáhlých výpadků a spolu s tím připravenost a akceschopnost složek IZS, orgánů krizového řízení a dalších organizací a společností kritické infrastruktury na řešení dopadů krizové situace.
Závěry jednoho z nich lze (pro případ blackoutu v hlavním městě) s trochou nadsázky shrnout takto:
První minuty:
Zhasnou světla a semafory, v ulicích a na silnicích zavládne chaos.
Tisíce lidí jsou uvězněny ve vlacích, tramvajích, metru, výtazích a budovách, které jsou opatřeny elektr(on)ickými zámky.
Nefunguje klimatizace ani větráky, což v podzemních garážích zvyšuje riziko otravy zplodinami (bez proražení závor a vrat se z nich ostatně ani nedostanete).
Zhasnou plynové kotle na ohřev vody.
První hodiny:
Nefungují obchody, poté co jim došly baterky v pokladnách.
Nelze vybrat peníze z bankomatů.
Nefungují výdejní stojany na čerpacích stanicích – pokud se k nim přes ucpané silnice vůbec dostanete.
Další hodiny až den:
Začne vypadávat mobilní signál, jak postupně docházejí zásoby nafty v diesel-generátorech u základnových stanic.
Přestává téct pitná voda, protože nefungují čerpadla – její distribuce v cisternách bude přednostně směřována do nemocnic, které stále ještě fungují, protože mají (zatím) záložní zdroje.
Další dny:
Začíná se kazit jídlo v nefungujících chladničkách a mrazácích – nejen v domácnostech, ale hlavně v supermarketech a distribučních velkoskladech.
Tvoří se fronty před obchody s potravinami, drogistickými a domácími potřebami, i před cisternami s pitnou vodou na příděl.
Pokud nebude zásobování elektrickou energií obnoveno v řádu dalších desítek hodin, hrozí zvýšené riziko požárů velkých budov (automatické systémy ve velkých budovách nefungují).
Třetí až pátý den:
Nejpozději v této době dochází k prvním případům rabování, ale i k prvním bojům o vodu a jídlo, na ulicích se hromadí a tlejí odpadky, docházejí záložní zdroje v kritických provozech – nejen nemocnic, ale taky věznic, začnou se objevovat první mrtví, oběti blackoutu.
Nejkritičtější je situace právě v Praze a dalších sídlech s velkou hustotou lidí, kde dochází k masivnímu náporu na složky Integrovaného záchranného systému – v případě blackoutu se závažnější problémy dají očekávat už po 5 hodinách a po 18 hodinách se situace může stát kritickou.
Výsledky pravidelných blackoutových cvičení jsou důležité nejen pro všechny zainteresované složky od IZS přes armádu až po krizové řízení na úrovni exekutivy, ale také pro identifikaci kritických bodů a následné posilování energetické odolnosti na úrovni přenosových sítí. Např. Praha má tak hned čtyři napojení na páteřní přenosovou soustavu a zanedlouho bude uvedena do provozu nová „severní“ rozvodna v Čimicích.
Měsíc a déle trvající blackout:
Nejméně pravděpodobný scénář, který by mohl nastat snad pouze při celosvětovém konfliktu – jak vidíme v případě toho probíhajícího lokálního na východ od nás, lze i přes soustavné útoky na energetickou infrastrukturu její chod (i s pomocí sousedních sítí) udržovat jakž takž v chodu – samozřejmě s výskytem různou dobu trvajících lokálních blackoutů.
Možná snad více než škody způsobené fyzickou destrukcí budov a sítí by byl fatální dlouhodobý nedostatek elektřiny, který by změnil fungování civilizace tak, jak ji známe.
Bezpečnostní analytici se shodují, že současná civilizace na to není připravená – ono se na něco takového celkově ani připravit nedá. Zde přicházejí na řadu „prepperské návody“, kdy se o sebe musíme v oblasti základních potřeb (voda, potrava, přístřeší) postarat na individuální bázi. Odhady v těchto extrémních případech hovoří o šanci na přežití cca 10 %.
Nejkritičtějším bodem by byla obnova energetické přenosové i výrobní infrastruktury – většina základního vybavení pro její provoz se vyrábí v Indii nebo Číně a globální přeprava by značně zadrhávala.
Jsme sice ujišťováni, že podobný blackout jako teď na Pyrenejském poloostrově u nás nehrozí – jsme přeci jen coby vnitrozemský stát obklopeni a napojeni na další sítě a elektrárny (byť např. stále rostoucí přetoky z německých větrných elektráren nutí dispečery řešit stále více událostí v oblasti udržování výkonové rovnováhy), zatímco Španělsko je napojeno pouze na Francii.
K blackoutu však může dojít z mnoha příčin, nejen kvůli extrémnímu počasí nebo kyberútoku, ale také „prostou“ technickou závadou – jak ukazuje historie rozsáhlých výpadků trvajících více než několik hodin (viz tabulka níže).
Dosud byl „ikonou blackoutů“ ten, který se odehrál v New Yorku v srpnu 2003 – trval přes 42 hodin a postihl na 50 milionů lidí v sedmi amerických státech a v kanadské provincii Ontario. Ten současný na Pyrenejském poloostrově se mu nejen směle vyrovná, ale co do územního rozsahu a počtu lidí postižených výpadkem jej dle posledních informací i předčí.
Situací hrozících masivním výpadkem se ale na různých místech odehrává daleko více, naposledy před pár dny v Řecku.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
