Radní ČT chtějí v úterý odvolat Součka. Nejde jen o Moravce a chyby, ale i o budoucnost

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Na úterním mimořádném zasedání Rady České televize vyvrcholí několikaměsíční spory mezi radními a ředitelem televize Janem Součkem. Na programu je totiž Součkovo odvolávání – byť není jisté, zda k němu Rada ČT najde dostatek hlasů. A pokud ano, jak to všechno skončí. 

Několikaměsíční napětí mezi Radou České televize a ředitelem ČT Janem Součkem v úterý dospěje ke své katarzi. Na mimořádném zasedání dozorčího orgánu je sice na programu celkem šest bodů, jen jeden je však skutečně podstatný: návrh na odvolání Jana Součka z funkce generálního ředitele České televize. 

Mezi Součkem a Radou České televize to vře už několik měsíců. Na minulých zasedáních Rada ČT řediteli udělila tři výtky, čímž otevřela dveře k jeho odvolání, zároveň mu přiznala nejnižší bonus v moderní historii ČT: jen 10 procent ročního platu. Souček minulý týden kontroval mimořádným tiskovým briefingem, na kterém oznámil, že jej někteří členové Rady ČT vydírají. 

Úterní odvolání Jana Součka je pravděpodobné, ne však ložené. Ředitel má tu smůlu, že se mu podařilo spojit dvě soupeřící křídla rady, která jsou zformovaná podél mantinelů politické koalice a opozice. Zatímco to první, vedené Vlastimilem Ježkem, Součkovi vytýká až přílišné řezy do chodu televize, křídlo vedené Pavlem Matochou by rádo, aby Souček řezal víc. Souček je někde na půl cesty. A ve finále není spokojený nikdo. 

Nejlépe to lze ilustrovat na případu jedné z nejvýraznějších tváří České televize – moderátora Václava Moravce. Zatímco „Ježkovci“ Součkovi vytýkají, že pozastavil natáčení jeho pořadu Fokus Václava Moravce, „Matochovci“ jsou na něj naopak naštvaní, že se Moravce nezbavil i v pořadu Otázky Václava Moravce. 

Kolem ČT to vře. Nepochybil jsem, tvrdí Souček a zajímá se, proč Okamura nebyl jedenáct let v OVM

Nejen chyby

Podpovrchový spor o „více či méně Moravce“ ve vysílání však jen stěží může být legitimním důvodem pro Součkovo odvolání. To samé pak platí o dalších třech výtkách, které vyznívají velmi účelově. Pro připomenutí: výtky se týkají „zlatých“ padáků, přílišného začerňování smluv a poškozování dobrého jména České televize. 

Ve skutečnosti však šestiměsíční zlatý padák byl jen jeden a nakonec se ukázal jako standardní konkurenční doložka. Začerňování smluv lze jen stěží přišít právě Součkovi, protože se jedná o dlouhotrvající praxi na Kavčích horách. 

A co se týče onoho „poškozování dobrého jména České televize“ prostřednictvím rozhovorů (mimo jiné i pro INFO.CZ) – to v důsledku vedlo k tomu, že se Součkovi podařilo politiky zaktivizovat k protlačení zvýšení televizních poplatků. 

Součkovi se za necelé dva roky ve funkci pochopitelně ne všechno podařilo – velké rezervy má třeba v personální politice. To ukázal, když do čela své kanceláře přivedl problematického ex-primátora Igora Němce (ano, je to ten, který se proslavil především větou „Situace je nadmíru výtečná“, kterou pronesl krátce předtím, než povodeň zaplavila pražské metro), anebo když pod jeho vedením převzala čelo ostravského studia namísto zkušeného Miroslava Karase Gabriela Lefenda. 

Jenže ani to zkrátka není dostatečný důvod k odvolání. Zvlášť s přihlédnutím k tomu, že Součkovi se během jeho působení ve vrcholné funkci řada věcí podařila. 

„Česká televize byla loni nejsledovanější televizní stanicí, její zpravodajství vévodí žebříčkům důvěryhodnosti, naše tvorba a koprodukce získaly řadu nominací na Českého lva a podařilo se nám zajistit navýšení televizních poplatků, a to včetně jejich valorizačního mechanismu,“ vypočítává své úspěchy na nedávném setkání s novináři Souček. 

Česká televize je zralá na pořádnou reformu, ale ne v režii populistů a národovců. Klíčové slovo zní „pluralita“

Kdo prohraje a co hrozí?

Odvolávání Jana Součka z postu ředitele ČT proto v důsledku není ani tolik o Janu Součkovi, ale spíš o některých radních České televize. Ti si, jak pravidelná jednání ukazují, do ředitele často projektují vlastní představy o tom, jak má být Česká televize řízena. Zapomínají při tom, že jsou dozorový, nikoliv exekutivní orgán. 

Když se k tomu přidá uražené ego či předžalobní výzvy o náhradu škody, které část radních minulý týden obdržela, podává to o současném odvolávání ředitele ČT věrnější obrázek.

Kdo prohrává, je Česká televize – a to bohužel ve všech scénářích. Pokud radní dostatek hlasů k odvolání Součka neseženou, bude pravděpodobně současný napjatý stav mezi radními a ředitelem pokračovat – ne-li se zhoršovat. A v takové atmosféře je těžké vést jakoukoliv instituci, tím spíš, když vás každý měsíc dozorčí rada tepe za jednotlivosti typu pořízení pár redakčních vozů na operativní leasing.

Pokud radní Součka odvolají, může to představovat ještě větší problém. Nemají za něj totiž žádnou náhradu, žádné kompetentní jméno, které by dokázalo do rozjetého vlaku jménem Česká televize naskočit. Ukázal to poslední tendr na ředitele, kam se kromě Petra Dvořáka a Jana Součka hlásila v zásadě jen stafáž. A podobné je to i u dalších velkých výběrek na vysoké veřejné posty – ať jde o ředitele České pošty či Dopravního podniku Praha.

Co je možná ještě problematičtější – radní k odvolávání Součka přistupují jen pár měsíců před klíčovými a pravděpodobně velmi vyrovnanými sněmovními volbami. Zde bude hrát Česká televize klíčovou zpravodajskou roli. A proto bude o to důležitější, kdo bude v jejím vedení sedět. Míchat takto z pozice radních kartami, bez pádného důvodu či kompetentní alternativy, rozhodně není nic, co by televizi či divákům před touto událostí pomohlo.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Převálcují čínská auta Evropu? A kdo zachrání Českou televizi?

Na část radních ČT míří předžalobní výzvy. Jsou to i ti, kteří na mě činí nátlak, říká Souček

Rada ČT hraje se Součkem mocenskou hru. Mluví se o jeho odvolání, ale...

sinfin.digital