„Nemůžu nic vyloučit.“ Zaklekne Schillerová na banky kvůli úrokům?

Dávejte si pozor na své peníze. Tento vzkaz v posledních týdnech na všechny strany vysílá Andrej Babiš a jeho ministryně financí Alena Schillerová. Rozjeli to poté, co na ně ze všech stran míří kritika obrovského zvyšování výdajů státního rozpočtu a druhého nejvyššího schodku v historii České republiky, který se má příští rok vyšplhat na 386 miliard korun. Zároveň s ním jsou Babiš i Schillerová stále nervóznější z rychle rostoucích úroků ze státních dluhopisů. Ty se u těch se splatností deset let dostaly téměř na 5,4 procenta. Aktuálně dosahují 5,31 procenta. Jsou o 0,8 procenta výš než před rokem.

Vysoké úroky prudce zvyšují splátky státních dluhů. Ty už podle vládou schváleného rozpočtu mají dosáhnout 129 miliard korun. Při současném vývoji úroků však může být nakonec účet za splátky dluhů i výrazně vyšší.

Úroky ze státních dluhů rostou ve většině zemí od Spojených států přes Velkou Británii po Japonsko. Důvodů pro vzestup je víc. Jedním z těch zásadních je ale to, že státních dluhů už je ve světě příliš mnoho, investoři ztrácejí zájem je kupovat a žádají za ně čím dál vyšší úrok.

V zemích, kde státní dluhy rostou rychle, je vzestup úroků nejrychlejší. Andrej Babiš se od toho snaží odvést pozornost a jemu spříznění ekonomové, které ve svých veřejných vystoupeních četně cituje, přichází s různými alibistickými vysvětleními a hrátkami s čísly. Ty mají především ukázat, že rychlý růst schodků a dluhů nemá se stoupajícími úroky ze státních dluhopisů nic společného.

Je to přesný opak toho, na čem se v zásadě bez větších výjimek shodují ekonomové všech ideových proudů v případě vzestupu úroků z dluhopisů ve Spojených státech, Británii nebo Francii, jejichž zdražování samozřejmě táhne i ostatní. Ale není to jen globální trend, který vše určuje. Maďarsku se úroky po volbách a odchodu Viktora Orbána výrazně snížily. Ve Švýcarsku se dlouhodobě nízké úroky z desetiletých dluhopisů na úrovni kolem 0,5 procenta v zásadě nemění.

Rostoucí výši úroků ze státních dluhů zvedají přirozeně sazby, za které si půjčují firmy i lidé na hypotékách. Americká média denně referují, jak se tamní sazby hypoték už dostaly nad 7 procent. Americké dluhopisy se splatností deset let mají v této chvíli úrok 5,29 procenta. Velmi podobný tomu našemu. U nás u hypoték nyní v průměru podle Swiss Life Hypoindexu, který vychází z nabídkových cen bank na začátku měsíce, průměrná sazba dosahuje 5,79 procenta. Za rok se zvýšila o 0,9 procentního bodu. V zásadě to přesně kopíruje růst úroků z desetiletých státních dluhopisů, který se zvedl za rok o 0,8 procentního bodu.

Prudce stoupající úroky znervózňují Andreje Babiše ekonomicky i politicky. Samozřejmě vidí, o kolik vyrostou vládě splátky státních dluhů. Hnutí ANO šlo ale také do voleb s heslem o levných hypotékách. Teď se děje přesný opak.

Jak moc Babiš úroky řeší, přestože se chvástá tím, jak nám rostou málo, ukazují jeho veřejná vystoupení, kde se k nim s železnou pravidelností vrací jako k málokterému tématu. Zjevně přemýšlí, jak to řešit. A má různé podivné nápady, které můžou vyvolávat obavy v lidech, městech či obcích a teď naposledy i bankách.

Nejdřív přišel s nápadem, že lidé mají v bankách úspory o 200 miliard vyšší, než jsou celkové státní dluhy. Mohli by si je tak koupit a ještě by jim zbylo. „Ohledně zadlužení – když vezmete náš nominální dluh, lidé mají na svých účtech o 200 miliard více, než je státní dluh,“ pronesl premiér ve svém nedělním ranním videu.

„Teoreticky by si tak lidé mohli koupit dluhy státu,“ řekl Babiš.

Zjevně pomotal to, že Česko si na rozdíl od jiných zemí nemusí půjčovat v zahraničí, protože lidé mají vysoké úspory. Státní dluhopisy nakupují především české banky, které jich drží téměř dvě třetiny. Jenže to znělo tak zmateně, že se lidé začali ptát, jestli jim Babišova vláda chce opravdu sáhnout na jejich úspory v bankách.

Dalším nápadem bylo, že města a obce mají na účtech nevyužité stovky miliard a jen Praha 204 miliard. Vláda tlačí na to, aby si je uložily u České národní banky za 3,7 procenta. Kdykoliv si je okamžitě můžou vybrat a využít. Jen v mezičase je kabinet bude používat na financování svých dluhů.

Tento nápad má racionální základ. Proč si má stát půjčovat s vysokými úroky kolem 5,3 procenta, když zároveň obce a města mají peníze, z jejichž uložení jim banka platí úrok nižší? Státní rozpočet stejně jako rozpočty měst a obcí jsou součástí veřejných financí. Takže nedává smysl, aby si jedna část draze půjčovala a druhá často od těch stejných bank dostávala za uložené peníze nižší úrok. Opět to ale znělo tak, že stát chce sebrat obcím peníze, které mají na účtech.

Včera ale přišel nejtvrdší kalibr. Ministryně financí Alena Schillerová vyrazila na sociální síť X, kde začala vyhrožovat bankám za to, že zdražují hypotéky, přestože sazby ČNB nerostou. „Kdo ale příliš napíná strunu, neměl by být překvapený, když praskne,“ napsala Schillerová. „Byla by škoda otevírat debaty, které už jsme považovali za uzavřené…“ Nechala do ztracena vyznít, co tím přesně myslela. Nové daně? Zakleknutí na banky? Novou regulaci?

Později pro televizi Nova přišla s nápadem, že pro lidi do 36 let, kteří mají hypotéku nebo si ji vezmou, se od příštího roku zvýší daňový odpočet na hypotéku o 50 tisíc korun ročně. Nyní je možné ze zaplacených úroků z hypotéky od daní odečítat 150 tisíc korun na celou domácnost za rok. U hypoték uzavřených před 1. lednem 2021 až 300 tisíc korun.

Na dotaz, co svým výhružným postem myslela, jestli to byl nápad na opětovné zavedení daně z neočekávaných zisků, Schillerová jen výstražně prohlásila. „My to analyzujeme na ministerstvu financí a nemůžu vyloučit vůbec nic.“

Vláda Andreje Babiše tedy opakovaně zvyšuje nervozitu, že někomu chce sebrat peníze. Na finančním trhu je ale velmi nebezpečné si zahrávat s úsporami nebo nějakým atakem na banky, jejichž rozhodování se vládě nelíbí. Spirály nedůvěry se ve financích roztáčí mimořádně rychle a bývá skoro nemožné je zastavit.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.