Ministerstvo vnitra a ministerstvo průmyslu a obchodu podle informací webu iRozhlas připravují novelu vyhlášky, podle které by poskytovatelé internetu museli monitorovat internetovou historii svých zákazníků po dobu šesti měsíců. A na vyžádání ji sdílet se státem. Prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) Jiří Grund v rozhovoru pro INFO.CZ říká: „Nejvíce jsem zaskočen tím, že o tomto plánu mobilním operátorům nikdo neřekl a ani na toto téma neproběhla žádná odborná diskuse.“
Co by se pro vás novelou vyhlášky změnilo?
Novinkou vyhlášky je paragraf sedm, který po nás jako po mobilních operátorech v zásadě chce, abychom ukládali IP adresy a čísla portů cílových destinací, k nimž se naši zákazníci připojují. Pokud by vyhláška prošla, znamenalo by to, že budeme mít povinnost ukládat internetovou historii našich klientů po dobu šesti měsíců.
To by mělo dva dopady: Zaprvé se tím stát přiblíží Velkému bratrovi. A za druhé to pro nás přinese obří nároky na datová úložiště, protože budeme muset ukládat řádově vyšší množství informací než nyní.
Jak se k návrhu operátoři staví?
Jsme především překvapení. Toto téma s námi nikdo nikdy nediskutoval. Ani náznakem. A když jsme v minulých měsících se státem vedli debaty nad zákonem o elektronických komunikacích v souvislosti s odposlechy a dohodli se na zastropování úhrad, nepadlo ani jedno slovo o tom, že bychom měli ukládat více dat.
Jsme přesvědčení, že takovému návrhu, který významně prolamuje soukromí, by měla předcházet jak politická, tak odborná debata. To se však nestalo – a dopady jsou vidět.
Ministerstvo například počítá s tím, že by vyhláška měla být účinná od 1. 7. 2025. Pokud tedy připočítáme ještě dva měsíce, než by stát tento předpis schválil, znamenalo by to, že bychom měli jen dva měsíce na nákup datových úložišť a na přípravu našich systémů. To je naprosto nereálné – a ukazuje se, jak to dopadá, když stát se soukromým sektorem před schvalováním legislativy nekomunikuje.
Jak vysoké náklady by to pro mobilní operátory znamenalo?
Museli bychom především nakoupit nová datová úložiště, což by znamenalo výdaje v řádu vyšších desítek, možná nižších stovek milionů korun.
Ale peníze v tomto nejsou to podstatné. Nás především překvapuje nečekanost tohoto návrhu, ke kterému neproběhl žádný kulatý stůl, žádná debata. Navrhovatel se sice zaklíná vyšší bezpečností, ale už neřeší, že se zároveň zásadně prolamuje soukromí všech lidí v Česku.
Jaké informace nyní operátoři ukládají?
V zásadě jde o data dvojího typu: Zaprvé ukládáme určité vyžadované informace o internetovém provozu – nikoliv však to, na které stránky kdo chodí. Za druhé – pokud soud povolí odposlechy určité konkrétní osoby, tak pochopitelně vyhovíme a předáváme policii balík dat, ze kterého mohou OČTŘ získat informace o internetové historii daného jedince.
Je třeba definovat hranici soukromí a postupovat na základě dat a faktů, nikoliv jen dojmů.
S tímto stavem nikdo nemá problém, nikdo na tom nechce nic měnit. Ovšem že bychom ukládali internetovou historii všech našich zákazníků za šest měsíců zpětně, to by bylo obrovské překročení jakéhokoliv úzusu, který jsme tu posledních třicet let měli.
Pokud by návrh vyhlášky vstoupil v platnost, vzrostlo by riziko úniku těchto informací?
Především bych chtěl zdůraznit, že naši operátoři hrají v ukládání a ochraně dat zákazníků první ligu. Nikdy v historii jsme neměli problém s úniky dat ani s jinými excesy a bezpečnostními mechanismy. Jsou na nejvyšší úrovni. Na druhou stranu realita je taková, že pokud někde máte databázi s citlivými informacemi, riziko jejího kompromitování není nikdy nulové.
Proto se mají ukládat jen ty citlivé údaje, které jsou nezbytně nutné k danému účelu. A proto se musíme ptát, zda je dnes nezbytně nutné, aby měl stát k dispozici data z prohlížení vašeho webového prohlížeče za posledních šest měsíců. Je to nezbytné pro objasnění trestné činnosti? A pokud ano, o jaké procento to sníží danou trestnou činnost?
O tom by se měla vést současná debata. A je třeba k tomu přistupovat na základě dat a faktů – a nikoliv jen dojmů. Pokud se ukáže, že je to celé jen něčí názor či přání, že nějakému úředníkovi přišlo, že pokud bude mít policie více našich osobních dat, bude se jí lépe pracovat, pak jde o argument, který nemůže obstát.
Já jsem přitom žádné relevantní podklady k zavedení takového opatření neviděl – a nejsou uvedené ani v důvodové zprávě. Tam jsou jen obecné floskule o tom, že by to policii zjednodušilo práci.
Ano, jistě, policii by jistě zjednodušilo práci i to, pokud bychom s ní sdíleli všechny svoje finanční transakce. Ale právě proto je přeci třeba definovat hranici, která určuje ochranu soukromí.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
