Zdechovský: Stojíme za těmi, kdo nás chrání

Tento týden jsme společně s komisařem pro vnitřní věci Magnusem Brunnerem svolali zástupce národních policejních složek, Europolu a dalších partnerů. Jejich závěry jsou jasné: posílení přeshraniční spolupráce v boji proti kriminalitě v rámci EU je zásadní. A to zvlášť ve chvíli, kdy výzvy stále rostou.

Podle Eurostatu se v roce 2023 zvýšil počet majetkových trestných činů: krádeže o 4,8 %, vloupání o 4,2 % a loupeže o 2,7 % oproti předchozímu roku. Počet vražd se rovněž zvýšil o 1,5 %. Abychom tento nebezpečný trend zvrátili, EPP navrhuje postupovat na několika frontách.

Nejprve je třeba policistům naslouchat a aktivně s nimi pracovat. Stejně jako podnikatelé udávají tón v debatách o konkurenceschopnosti či inovacích, nikdo nezná kriminalitu lépe než ti, kdo proti ní dennodenně bojují.

Jejich zkušenosti s vnitřní bezpečností – včetně boje s vážnou a organizovanou kriminalitou – se promítnou do naší nadcházející legislativní práce. Ať už jde o posílení pravomocí Europolu, boj proti šíření online dětské pornografie nebo o směrnici k potírání nelegálního obchodu se zbraněmi.

Jejich znalosti jsou klíčové také pro nalezení rovnováhy mezi praktickými potřebami policie a evropským legislativním rámcem. Bezpečnost sice zůstává v první řadě národní odpovědností, ale bez lepší koordinace na evropské úrovni se dál nepohneme. Spolupráce mezi zvolenými zástupci a těmi, kdo stojí v první linii, je naprosto nezbytná.

Sedm z deseti nejnebezpečnějších kriminálních sítí v Evropě spojuje více národností a osm z deseti se napojuje na legální podnikání. Abychom policii v boji s nimi pomohli, požadujeme plné prosazování zákonů proti praní špinavých peněz, sledování nelegálních finančních toků a odříznutí zločinců od zdrojů.

Voláme také po silnějších pravomocích pro zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti. Členům gangů je třeba omezit pohyb, ať už prostřednictvím zákazů vstupu, nebo omezení pro občany EU odsouzené za vážné trestné činy.

Společný právní rámec je nutný i k tomu, aby osoby vyšetřované prokazatelně napojené na zločinecké sítě, nebo ty, které policie považuje za vysoce rizikové, nemohly volně cestovat po Evropě, a to i bez pravomocného rozsudku.

Je také důležité lidem připomínat, jak zásadní roli policie každý den hraje, nejen, když udržuje pořádek a chrání oběti, ale i když hájí naše hodnoty a evropský způsob života. Někteří, zejména levicově smýšlející, ji rádi redukují na pouhý represivní nástroj. Pravda je však jiná: policie stojí v první linii všech hrozeb, jimž naše společnost čelí, a když potřebujeme pomoc, voláme právě ji.

Policie je proto zásadním aktérem i v reakci EU na proměňující se bezpečnostní prostředí a při naplňování Evropské strategie vnitřní bezpečnosti (ProtectEU). Pomáhá také posilovat odolnost Unie vůči krizím, ať už viditelným, nebo neviditelným. A stále častěji se tyto hrozby přesouvají do online prostoru, kde s rozvojem umělé inteligence rychle roste počet útoků i obětí.

Digitální prostředí bez hranic klade na policii obrovské nároky. Proto potřebujeme lepší nástroje, které jí umožní předvídat a reagovat na hybridní i přeshraniční hrozby, zejména ty mířící na kritickou infrastrukturu.

To znamená interoperabilitu evropských databází v reálném čase, jasná pravidla pro přístup k datům, jejich uchovávání i zpracování, tedy propojení digitální a fyzické bezpečnosti. A zároveň je nutné prohloubit spolupráci s agenturami jako Europol nebo Frontex. Naše nástroje i zákony musí předběhnout zločince, ne za nimi pokulhávat.

Stejně tak nesmíme přehlížet wellbeing policistů. Násilí v Evropě sílí a spolu s ním i tlak na ty, kdo nás chrání. Kromě vnějších hrozeb čelí policisté i těm vnitřním: vyhoření, posttraumatickému stresu či jiným problémům duševního zdraví. To je vážná společenská otázka.

Proto prosazujeme, aby EU formálně uznala policisty, vojáky, vězeňskou službu, celníky a pohraničníky jako profese s vysokým rizikem. Takové uznání by posílilo jejich sociální i právní ochranu a nabídlo společný rámec pro zlepšení jejich pracovních podmínek.

Chceme, aby se všechny tyto priority pevně dostaly na stůl Evropského parlamentu – ať už na plénu, nebo v parlamentních výborech. Zvláště ve Výboru pro občanské svobody, kde připravujeme zprávu o boji proti organizovanému zločinu a drogám.

Tato trpělivá a cílevědomá práce je něco, čeho je schopna jen Evropská lidová strana. To je totiž zásadní rozdíl oproti jiným politickým skupinám v Evropském parlamentu. Mnozí se sice rádi chlubí, že uznávají klíčovou roli policie, ale to je tak všechno. Reálná pomoc chybí.