„Dítě v děloze vnímá hudbu celým povrchem těla a reaguje na psychiku matky,“ říká přední český porodník profesor Ladislav Krofta. Skladbu Pregnancy Music, kterou složil světoznámý český skladatel Karel Havlíček, budou nově pouštět v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. Organická relaxační hudba ale nepůsobí pozitivně jen na těhotné ženy a jejich zatím nenarozené děti, ale na všechny lidi – třeba i na „netěhotné“ muže, kteří mají problémy s usínáním a se spánkem.
„Čím jsem starší, tím víc mě zajímá umění nepracovat–umění relaxovat,“ říká Karel Havlíček, celosvětově uznávaný skladatel a producent hudby k filmům, seriálům i reklamám. Spolupracoval s nejznámějšími značkami, zkomponoval mimo jiné hudební podkres k filmům Bratři, Němá tajemství nebo seriálům Mamon a Terapie.
Jeho hudba zní i v některých trailerech k hollywoodským filmům Batman, Duna nebo Oppenheimer. Je rovněž autorem několika znělek České televize, včetně té nejznámější – hlavní zpravodajské relace Události.
„Tvořím tak, že ‚popisuji věci kolem sebe‘. A protože je moje žena těhotná, rozhodl jsem se udělat něco reálně pro maminky a miminka, a tím potažmo pro nás všechny. Abychom se dokázali zastavit, zklidnit a najít cestu zpátky sami k sobě,“ vysvětluje Karel Havlíček.
Žádné samply, synťáky ani chemické emoce
Při nahrávání zpomalil v několika momentech orchestr skoro až „na nulu“. A právě fakt, že je tato skladba nahraná živě, jí dodává kromě autentičnosti i další rozměr. „Relaxační hudby je na Spotify, Apple Music a na dalších platformách hrozně moc, ale většina mi připadá hrozně ‚chemická‘ a rychlokvašná. Chtěl jsem udělat organickou hudbu. Když se do ní zaposloucháte, slyšíte i nepřesnosti a šumy,“ popisuje Karel Havlíček.
Jeho přibližně
40minutová skladba Pregnancy Music, která evokuje přirozenou
jednoduchost dýchání a tlukotu srdce, funguje prý skvěle i na
usínání, což opakovaně otestoval sám na sobě. „Člověk při
ní zapomene na všechno, může ‚zastavit hlavu‘ a vyčistit ji od
myšlenek. Často trávíme čas na cestách, nocujeme na různých
místech, kde pak nemáme příliš kvalitní spánek. I proto jsem
vytvořil album, které navodí pocity klidu a bezpečí,“ dodává
Havlíček.
V tom, že právě klid a bezpečí jsou (nejen) v těhotenství dvě zásadní veličiny, mu přitakává i přední odborník, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí, profesor Ladislav Krofta: „Hlavním mottem práce našich lékařů je maximální bezpečí pro matku, plod i narozené dítě. To už jsme dokonale zvládli. V dnešní době máme vyřešenou technickou stránku, umíme minimalizovat rizika v průběhu těhotenství i během porodu, proto se otevírají nové cesty a můžeme postoupit o level výše a zamýšlet se nad tím, do jaké míry je důležitá psychika. A už prostě víme, že pro zdárný průběh porodu je to skutečně extrémně podstatná věc,“ vysvětluje jeden z předních českých porodníků.
Nenarozené dítě vnímá hudbu celým tělem. Vliv má i na nervovou plasticitu
Hudba je pro nás nesmírně důležitá, zvuky nás doprovázejí již od prenatálního vývoje, kdy je plod schopen vnímat tlukot srdce a rozeznat hlas matky a otce. Tyto zvuky jsou pro harmonický vývoj nesmírně důležité. Stejně jako emoční pohoda matky v průběhu těhotenství a porodu.
Každodenní vystavování plodu hudbě v průběhu posledního trimestru těhotenství má vliv na nervovou plasticitu plodu a je spojeno s robustnějším kódováním řečových podnětů, vyplývá z vědecké studie Barcelonské univerzity. Prenatální expozice hudbě vylaďuje kódování základní frekvence lidské řeči, což může usnadnit osvojování si jazyka. „Hudební podněty se dostávají do sluchového systému pomocí nízkofrekvenčních rytmických složek, které jej trénují k organizaci nervové plasticity,“ vysvětlují vědci.
„Aby mohl jedinec vnímat zvuk, potřebuje mít jednak sluchový orgán, a jednak vyvinutý centrální nervový systém, který je schopen vjemy vnímat. Obojí vzniká už v průběhu nitroděložního vývoje, konkrétně od 16. týdne. Plodová voda dokonale vede zvuk. Plod vnímá ultrazvukové vlny z okolí nejen sluchovým orgánem, ale jakoby celým povrchem těla,“ popisuje profesor Krofta.
Stres matky má vliv i na plod
V průběhu třetího trimestru vyvolávají akustické vjemy u plodu i odezvy. „Víme, že když třeba zazvoníme vedle těhotné ženy, plod na to reaguje. Kromě toho reaguje i na psychiku matky. Stres je doprovázen produkcí hormonálně aktivních látek – adrenalinu a kortizolu. Pokud je žena v dlouhodobém stresu, může to mít na plod vliv. Roli hraje i srdeční frekvence matky. Pokud je žena klidná a spokojená, odráží se její rozpoložení i na stavu dítěte v děloze,“ konstatuje odborník.
Aktuálně v Podolí přemýšlejí, kde všude budou uklidňující hudbu pouštět. „Jsme schopni ji nabídnout v rámci ultrazvukových vyšetření a prenatální péče, a samozřejmě také na porodním sále i na odděleních,“ vyjmenovává možnosti využití relaxační hudby profesor Krofta, který je nejen porodníkem, ale také operatérem v Centru fetální medicíny. Za celou svou více než třicetiletou kariéru pomohl na svět již téměř desítce tisíc dětí.
