Drtivý úder na Írán bez reálného plánu? Většina Američanů nevěří Trumpově strategii na Blízkém východě

Když prezident Trump vstupoval do prezidentské předvolební kampaně, opakovaně zdůrazňoval, že je „mírovým kandidátem“ – protože během svého prvního volebního období nezačal jedinou válku. Pro značnou část republikánského elektorátu to byla klíčová součást jeho politické identity: Trump podle nich války ukončuje a nezačíná nové. 

V tomto světle je zásadní otázkou, jak americká veřejnost vnímá současnou leteckou intervenci v Iránu a zda se postoje voličů mění ve chvíli, kdy prezident přistoupí k použití síly.

Nejnovější průzkumy veřejného mínění společnosti Reuters/Ipsos ukazují, že pouze jeden ze čtyř Američanů (27 %) schvaluje útoky USA na Irán, zatímco 43 % je proti a poměrně vysoký podíl dotázaných (30 %) si není jistý nebo otázku vynechal.

Data zároveň naznačují, že veřejnost má pochybnosti o tom, jak prezident situaci zvládá: přibližně polovina respondentů je přesvědčena, že Donald Trump je až příliš ochotný použít vojenskou sílu. Tento názor se objevuje napříč demografickými skupinami, i když jeho intenzita se liší podle stranické příslušnosti.

K podobným závěrům dochází také výzkum CNN, který se zaměřil na širší postoje Američanů k íránskému režimu a možnostem jeho změny. Na otázku, zda si Američané přejí změnu režimu v Iránu, odpovědělo 44 % kladně, zatímco 56 % bylo proti. 

Přestože tedy část veřejnosti podporuje tvrdší přístup vůči Teheránu, neznamená to automaticky podporu vojenské akce. Většina dotázaných hodnotila použití síly jako nesprávné rozhodnutí nebo vyjádřila pochybnosti o tom, zda Bílý dům adekvátně reaguje na situaci v regionu. Celkem 54 % respondentů uvedlo, že americká vojenská akce zvýší hrozbu, kterou Írán představuje pro Spojené státy.

Zahraniční politika patří v americkém veřejném mínění dlouhodobě mezi témata, která voliči obvykle neřadí na samotný vrchol priorit. Jakmile se však dostane do popředí – zejména v situacích spojených s použitím vojenské síly –, rozdíly mezi demokraty a republikány se rychle prohlubují. 

Platí to i pro hodnocení amerického úderu v Íránu, kde se stranické linie promítají do výrazně odlišných postojů k tomu, zda byl zásah oprávněný a zda prezident postupoval správně.

Podle průzkumu Reuters/Ipsos tři čtvrtiny demokratických voličů (74 %) vojenský úder neschvalují a jen velmi malá část (7 %) jej hodnotí pozitivně. Tento postoj odpovídá dlouhodobému trendu, kdy demokraté častěji zdůrazňují potřebu diplomacie, mezinárodní koordinace a omezení jednostranných akcí prezidenta.

Na opačné straně spektra stojí republikánští voliči, u nichž má Trumpova autorizace zásahu výrazně vyšší podporu. Většina republikánů (55 %) úder schvaluje a jen 13 % je proti. Podpora mezi republikány souvisí nejen s loajalitou k prezidentovi, ale také s přesvědčením, že Spojené státy mají vůči Íránu postupovat rozhodně a že použití síly může být legitimním nástrojem k prosazení amerických zájmů. 

Pro část republikánských voličů je navíc důležitý i obraz prezidenta jako silného lídra, který je ochoten jednat rychle a bez váhání.

Je třeba dodat, že výše uvedené průzkumy (Reuters/Ipsos, CNN) byly provedeny až po zahájení operace Epic Fury na konci února 2026. Když se CBS News dotazovala ještě před americko-izraelskými údery, těsná většina Američanů (51 %) s vojenským řešením souhlasila, byť svůj souhlas podmiňovala tím, že prezident musí získat souhlas Kongresu (74 %). Pouze 26 % dotázaných uvedlo, že prezident může jednat i bez souhlasu zákonodárců.

Tato skutečnost může vysvětlovat, proč podpora vojenského řešení po zahájení operace rychle poklesla. Prezident Trump sice v zákonné lhůtě 48 hodin – jak vyžaduje Rezoluce o válečných pravomocích z roku 1973 – informoval Kongres o úderech, ale o souhlasu s pokračováním operací proti Iránu se dosud nehlasovalo. Prezident USA má podle Ústavy právo zahájit omezenou vojenskou akci, nicméně válku může vyhlásit pouze Kongres a prezident musí do 60 dnů získat jeho souhlas, nebo operaci ukončit.

Podle některých demokratických senátorů je způsob, jakým Donald Trump údery inicioval, unilaterální a nelegální. Například Ruben Gallego, bývalý veterán války v Iráku, zveřejnil prohlášení, v němž připomněl Trumpův slib nezahajovat žádné další války: „Místo toho nás nelegálně vtáhl do další války bez souhlasu Kongresu a bez dlouhodobé strategie... Podpora íránského lidu nevyžaduje bombardování jejich země a vystavování našich vojáků nebezpečí.“

Výzkumy veřejného mínění ukazují, že veřejnost má výrazné obavy z další eskalace konfliktu. Šest z deseti Američanů je přesvědčeno, že USA nemají jasný plán, jak nastalou situaci řešit, a téměř stejné množství dotázaných (62 %) se domnívá, že pro jakékoli další kroky by měl prezident získat souhlas Kongresu. 

To odráží dlouhodobou nedůvěru veřejnosti k jednostrannému použití síly ze strany exekutivy a zároveň naznačuje, že i voliči, kteří mohou podporovat tvrdší postup vůči Íránu, požadují jasnější strategii a transparentnější rozhodování.

Tato čísla rovněž potvrzují to, co známe z vývoje podpory vojenským zásahům v minulosti: veřejné mínění reaguje s vysokou mírou nejistoty a jeho hodnocení se výrazně mění podle toho, jak konflikt probíhá. Pokud operace proběhnou rychle a s minimálními ztrátami, podpora zůstává relativně stabilní. 

Pokud se konflikt prodlužuje, podpora nevyhnutelně klesá až do bodu, kdy veřejné mínění požaduje okamžité stažení – bez ohledu na to, jaký dopad by takový krok měl na výsledek celé operace.

Celkový obraz ukazuje, že americká veřejnost vnímá zásah v Iránu s výraznou opatrností a že podpora prezidenta bude záviset především na tom, zda se konflikt podaří udržet krátký, kontrolovaný a politicky srozumitelný. O dalším vývoji rozhodne nejen situace na bojišti, ale také to, zda prezident získá podporu Kongresu a dokáže veřejnosti předložit jasný plán. Bez toho bude podpora zásahu pravděpodobně dál klesat.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.