Vláda dnes schválila své stanovisko ke kompetenční žalobě prezidenta. Tvrdí v něm, že se Ústavní soud vydáním předběžného opatření v řízení o žalobě ohledně účasti prezidenta na summitu NATO v Ankaře dopustil „v právním státě neakceptovatelného projevu soudního aktivismu“ a nedodržel zásady spravedlivého procesu.
Nejen ostrá slova vůči navrhovateli Petru Pavlovi, ale i zásadní kritiku Ústavního soudu obsahuje stanovisko vlády ke kompetenční žalobě prezidenta republiky ohledně jeho pravomoci rozhodovat o své účasti na summitech NATO.
Kritika vlády se přitom týká jak samotného rozhodnutí pléna Ústavního soudu z 24. června vydat předběžné opatření a v podstatě tak nařídit vládě zajistit účast prezidenta Pavla na konkrétním summitu NATO v Ankaře, tak postupu soudce zpravodaje Pavla Šámala.
Soudce Šámal se totiž podle vlády dopustil závažného porušení svých povinností, když 23. června – tedy den poté, co obdržel od prezidenta Pavla návrh a den před rozhodnutím pléna soudu – premiérovi sice oficiálně oznámil podání návrhu prezidenta, avšak návrh samotný mu neposkytl.
Zákon o Ústavním soudu přitom podle vlády soudci zpravodaji ukládá, aby návrh neprodleně poskytl účastníkům řízení k vyjádření v kompletní podobě, tedy včetně návrhů na vydání předběžného opatření. Ten však vláda dostala až v okamžiku konání tiskové konference, na níž předseda soudu Baxa a soudce zpravodaj Šámal vysvětlovali veřejně důvody, proč vyhověli návrhu prezidenta na vydání předběžného opatření.
Ve stanovisku vláda popisuje, že návrh získala neoficiálně a měla před rozhodnutím pléna připravené i stanovisko k návrhu na vydání předběžného opatření. Kdyby tedy podle vlády Ústavní soud postupoval v souladu se zákonem a poskytl vládě návrh neprodleně poté, co jej obdržel, bylo by mu nejpozději dne 24. června 2026 ve večerních hodinách doručeno vyjádření vlády k návrhu na předběžné opatření.
Vláda chce vyloučit soudce
Do doby uzavření akreditací delegací summitu v Ankaře – tedy do okamžiku, kdy by mohlo reálně dojít k ohrožení nebo zmaření účelu předběžného opatření, by tedy měl Ústavní soud k dispozici přinejmenším jeden den na zevrubnější posouzení jeho právních i faktických aspektů.
„Již samu skutečnost, že Ústavní soud za subsidiárního použití OSŘ (občanský soudní řád – pozn. red.) uložil, byť dočasně, ale v podstatě v meritu věci, vládě jako vrcholnému orgánu moci výkonné, členu vlády jako ústavnímu činiteli a ministerstvu jako ústřednímu správnímu úřadu povinnosti a významně tím zasáhl do jejich pravomocí zakotvených v Ústavě a v zákoně, resp. do jejich kompetence a pravomoci rozhodovat o zásadních otázkách zahraniční politiky – a to vše bez jejich předchozího slyšení a bez možnosti účinné procesní obrany, považuje vláda za bezprecedentní a v právním státě neakceptovatelný projev soudního aktivismu, resp. nerespektování doktríny soudní zdrženlivosti, podle které mají soudy rozhodovat pouze v právních věcech a nezasahovat do pravomocí zákonodárné či výkonné moci,“ uvádí se ve vládním stanovisku ke kompetenční žalobě.
Z výše popsaných důvodů proto vláda navrhuje z rozhodování vyloučit soudce zpravodaje Pavla Šámala.
„Vzhledem ke specifické povaze a okolnostem projednávané věci, které byly soudci zpravodaji známy, považuje vláda shora popsané jednání soudce zpravodaje za závažné porušení jeho povinnosti podle § 42 odst. 4 ZÚS a práv účastníka řízení podle § 32 ZÚS. Tento postup v rozporu se zákonem vedl ve svém důsledku k zásadnímu porušení práva vlády na spravedlivý proces – vláda nedostala možnost vyjádřit se k návrhu prezidenta republiky na vydání dvou předběžných opatření, ač soudce zpravodaj věděl, že je vláda v návrhu předběžných opatření označena jako povinná osoba,“ uvádí se v návrhu na vyloučení Šámala z rozhodování.
Ústavní soud by neměl rozhodovat
Vláda ovšem ve stanovisku kritizuje i samotné rozhodnutí pléna soudu vydat předběžné opatření s odkazem na přiměřené použití občanského soudního řádu. Podle vlády totiž taková pravomoc Ústavnímu soudu v tomto druhu řízení nepřísluší.
„S ohledem na výše uvedené má vláda za to, že akceptace navrhovatelem předestřeného procesního postupu představovala svévolně nově konstituovanou a toliko interpretací dovozenou pravomoc Ústavního soudu, a tedy flagrantní porušení principu soudcovské zdrženlivosti (judicial restraint), kterého se sám Ústavní soud opakovaně dovolává. Zároveň dle názoru vlády představuje porušení autonomie vůle zákonodárce, resp. principu dělby moci,“ konstatuje se ve stanovisku.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
