Zelenskyj dorovnal Trumpův blaf. Volby na Ukrajině jsou cynická hra, kterou Moskva s radostí sleduje

Je to scéna jako z politického thrilleru. Donald Trump, který se chystá znovu převzít iniciativu, v rozhovoru pro média prohlásil, že na Ukrajině „je čas na volby“. Podle něj země možná dospěla do bodu, kdy „už není demokracií“. Argument je to líbivý – lidé by měli mít na výběr, že?

Zelenskyj, kterého ruská propaganda už měsíce vykresluje jako nelegitimního uzurpátora moci, však Trumpovi nevmetl do tváře, že v zemi zuří největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války a že konání voleb během stanného práva vyžaduje patřičné změny v ústavě. Místo toho klidně odvětil: „Jsem připraven.“

Je to klasický blaf v pokeru. Zelenskyj ví, že Trumpovy podmínky jsou nesplnitelné. Tím, že souhlasil, hodil horký brambor zpět na stranu Washingtonu a – teoreticky – i Moskvy. Říká tím jediné: „Chcete volby? Fajn. Zařiďte, aby na nás Rusové přestali střílet, a dejte nám peníze na jejich organizaci.“

Pojďme si nalít čistého vína: uspořádat nyní na Ukrajině „svobodné a férové“ volby, jak si to představují v klimatizovaných kancelářích ve Washingtonu, je čirá fantasmagorie. A nejde jen o to, že tu lidem nad hlavami létají rakety a drony.

Prvním a nepřekročitelným problémem je zákon. Ukrajina je ve válečném stavu. Podle její ústavy (článek 83) a platných zákonů jsou v takové situaci volby zakázány. Nejde o Zelenského rozmar, jde o pojistku kontinuity státu, který bojuje o přežití. Změnit ústavu během stanného práva? Také zakázáno. 

Koho toto téma zajímá hlouběji, doporučuji text Ústavní pořádek Ukrajiny v době války: Volby, kontinuita a legitimita od Oleksandra Vodiannikova, člena ukrajinské Komise pro reformu práva a bývalého člena Rady pro soudní reformu Ukrajiny a Ústavní komise.

Ale i kdyby se právníci postavili na hlavu, narážíme na – eufemisticky řečeno – praktické problémy. Jak chcete zajistit možnost naplnění volebního práva pro zhruba 700 až 880 tisíc vojáků, kteří jsou rozeseti v zákopech podél tisícikilometrové fronty?

Jak chcete zajistit právo kandidovat pro velitele brigády, který právě odráží ruské útoky? Jak by takoví kandidáti mohli vést předvolební kampaň? Nebo snad Rusko laskavě poskytne 60denní příměří, aby si vojáci mohli vyslechnout kandidáty? O atributech demokratických voleb jako „férové“ a „svobodné“ nemůže být přece vůbec řeč. A proto to takto také ústavní právníci vymysleli.

A co civilisté? Máme tu zhruba 10 milionů vysídlených lidí. Miliony jsou v zahraničí, miliony jsou vnitřními uprchlíky. K tomu připočtěte 4,5 milionu lidí na okupovaných územích, kteří by nemohli  hlasovat vůbec. Představa, že v zemi, kde denně houkají sirény, nahrnete miliony lidí do volebních místností – které se stanou perfektním terčem pro ruské rakety – je šílená.

Většina Ukrajinců to chápe. Podle průzkumů je podstatná většina obyvatel PROTI konání voleb během války. Rozumí zkrátka, že by to zemi rozložilo, ne posílilo.

Často slýcháme argument: „Ale vždyť Amerika volila i za druhé světové války!“ To je oblíbená, leč naprosto falešná analogie. Ano, Spojené státy v roce 1944 volily prezidenta. Jenže je tu jeden „drobný“ detail, který se v téhle demagogii ztrácí – zatímco američtí chlapci krváceli v Normandii a v Pacifiku, na Washington ani New York nepadaly bomby. Volební místnosti v Ohiu nebyly pod palbou dělostřelectva a kandidáti se nemuseli schovávat v krytech. Srovnávat tehdejší USA s dnešní Ukrajinou je urážkou logiky.

Podívejme se raději do Británie, kolébky parlamentarismu. Tamní politici, staří pragmatici, věděli moc dobře, co válka obnáší. Volby v letech 1918 i 1945 uspořádali až ve chvíli, kdy v Evropě zbraně umlkly. Churchill neposílal urny do rozbombardovaného Londýna, dokud nebylo po všem. Prioritou byla stabilita a přežití národa, ne politická show.

A Izrael? Ten bývá dáván za příklad demokracie, která funguje i „pod palbou“. Je pravda, že volili i během druhé intifády v roce 2003. Jenže i v Tel Avivu, zvyklém na neustálé ohrožení, vědí, kde je hranice. Když před dvěma lety vypukla skutečná válka, místní volby okamžitě odložili. I stát s nejlepší protivzdušnou obranou na světě chápe to, co Trumpovi poradci ignorují: nelze si hrát na demokracii, když vám jde o holý život. Historie prostě mluví jasně.

Reakce Ruska na tuto „volební iniciativu“ je vypovídající. Místo aby Kreml řekl „výborně, pojďme jednat o příměří pro konání voleb“, ruští diplomaté a propagandisté se Trumpovi i Zelenskému vysmívají.

Ruský diplomat Rodion Mirošnik označil Zelenského souhlas za „arogantní blaf a manipulaci“. Podle Rusů si Zelenskyj klade nepřijatelné podmínky. Je to dokonalá ukázka ruské taktiky „lose-lose“ (prohra-prohra). 

Když Zelenskyj volby neuspořádá, je coby hlava státu nelegitimní. Když řekne, že je uspořádá (pokud bude bezpečno), je to manipulace. Rusové jsou v tomto prostě mistři.

Ruské kanály na sociálních sítích, jako například vlivný účet „Two Majors“, si dokonce utahují z Trumpových znalostí geografie, když v rozhovoru básnil o kráse Krymu. Rusko nebere tyto návrhy vážně. 

Vladimir Putin to řekl jasně: „Cíle speciální vojenské operace budou splněny.“ Žádné volby na tom nic nezmění. Moskva nechce na Ukrajině demokracii; chce chaos a loutku, která podepíše kapitulaci.

Deník Financial Times včera přišel s informací, že američtí vyslanci tlačí na Zelenského, aby souhlasil s příměřím do Vánoc. Jeden ze západních představitelů popsal situaci Kyjeva jako past: jsou zaseknutí mezi ruskými požadavky na území, které nemohou přijmout, a americkým tlakem, který nemohou odmítnout.

Navíc, jak píše Axios: poté, co se Trumpovi poradci Steve Witkoff a Jared Kushner minulý týden setkali s Putinem přímo v Kremlu, poslední verze kompromisního návrhu nepřekvapivě začala stranit Rusům. 

Výsledek pětihodinové schůzky? Návrh, který zahrnuje tvrdší podmínky ohledně území a kontroly nad Záporožskou jadernou elektrárnou, aniž by nabízel skutečné bezpečnostní záruky.

Ukrajinský představitel to pro Axios shrnul příznačně: „Měli jsme pocit, že se nám USA snaží prodat ruskou touhu zabrat celý Donbas.“

Závěr? Volání po volbách v tuto chvíli není projevem starosti o ukrajinskou demokracii. Je to nástroj nátlaku. Trumpova administrativa (ať už současná či budoucí) se snaží vytvořit páku: „Podívejte, on nechce volby, on nechce mír, je to překážka.“

Zelenskyj udělal jedinou možnou věc – tuhle hru přijal, aby ukázal její absurditu. Pokud ale Spojené státy skutečně podmiňují další podporu tím, že se Ukrajina vzdá území a uspořádá neproveditelné volby uprostřed ruského bombardování, pak nehrají poker, ale ruskou ruletu, kde u hlavy drží zbraň Kyjev. Evropa musí zásadně přidat.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.