V postranním salónku libereckého Grandhotelu Zlatý lev posedává několik desítek lidí: mladí-ambiciozní i několik seniorů; samotáři i příbuzní. Na pódiu během několik minut vystoupí mistr tuzemského buzzwordingu, tokenizace a chytrých elektroměrů, podnikatel Richard Watzke. Příchozí bude chtít přesvědčit, že je více vizionářem než (jak jej vykreslují média) šarlatánem.
Severočeská metropole je předposledním městem, do kterého excentrický Watzke v rámci roadshow XIXOIO vyváží svou vizi tokenizace. Možná trochu překvapivě je zastávek turné pohříchu málo, jen čtyři, a nezávislému pozorovateli tak může připadat, že jednotlivá města jsou vybírána zcela náhodně; jako když zavřete oči a jen tak si jezdíte prstem po mapě. Zatímco Brno, Ostrava či Plzeň se přednášek Watzkeho a spol. nedočkala, tým XIXOIO zavítal kromě Liberce třeba do malé České lípy nebo do Strážnice na Moravě.
Celá myšlenka za Watzkeho roadshow je prostá – zakladatel „blockchainového tokenizačního ekosystému“ XIXOIO chce lidem v regionech přiblížit vizi tokenizace firem, na níž v posledních několika letech pracoval. Přesto, když pár minut před začátkem sedím v sále v mírně elektrizující atmosféře jeho očekávaného vystoupení, nedá se ubránit pocitu, že jde o podobnou akci, jakou byly kdysi nechvalně proslulé předváděčky zázračných hrnců. Jen doba pokročila: dnes už se prodávají zázračné elektroměry a namísto čistě seniorního publika v salonku nablýskaného grandhotelu sedí i mladí prodejci, kteří budou „tokeny“ nabízet ostatním. Že na akci byli lidé „pracovně“, následně připouští i mluvčí projektu.
„Na akci byl mix lidí – jak ti zvenku, tak ti z naší komunity: uživatelé systému, tokenholdeři, obchodní zástupci,“ píše mi Lenka Keehnen. „Záměrem však bylo dát lidem možnost se doptat a zajímat o první informace spojené se spolupráci se SimpleCell a XIXOIO.“
Richard Watzke – potkali jsme se pracovně jednou či dvakrát, ale před začátkem své prezentace mě žoviálně vítá –je velmi dobrý rétor, který ovládne liberecké publikum během několika minut. Mluví spatra, je zábavný, často zapojuje návštěvníky a dobře pracuje s hlasem. Ví, na co dát důraz, kdy ubrat na intenzitě a kdy naopak přitlačit. Není divu. Když se celý život živíte jako prodejce, tím spíše jako prodejce luxusního zboží jako je umění a honosné vily, schopnost „ukecat“ zákazníka je nutnou podmínkou vašeho přežití v branži.
Přesto mám pocit, že si svým vývozem tokenizace do Liberce ukousnul pořádné sousto. „Pane Watzke, vy zníte jako skutečně chytrý člověk, ale já vám vůbec nerozumím,“ byl jeden z prvních komentářů z publika ve chvíli, kdy po přednáškové části přišel čas na dotazy.
Vlk z Wall Streetu učil obchodníky v závěru známého filmu prodat pero, tuzemští šmejdi zase prodávali zázračné hrnce. Oboje je s trochou praxe poměrně triviální, jak vám nejspíš řekne jakýkoliv zkušenější obchodník. Jenže v prodeji pera a hrnců na straně jedné a prodejem myšlenky tokenizace chytrých plynoměrů na straně druhé je zatraceně rozdíl a jak jsem psal už dříve, představit a vysvětlit celý koncept, tím spíše laikům, ze kterých chcete udělat své investory, je zkrátka velmi komplikované.
Není tak divu, že Vlk z Karlína Watzke v libereckém Grandhotelu Zlatý Lev čelil kritickému uvažování části posluchačů a otázkám, které mířily přímo na komoru – a na něž Watzke často jen s obtížemi hledal odpovědi. Proč nemůžu tokeny obratem prodat? A proč chcete tokenizovat společnost, která je v mínusu desítky milionů a její francouzský obchodní partner čelí insolvenci? Co mi zaručí, že po chytrých elektroměrech vůbec bude poptávka? A co se stane v případě, kdy se nevybere dostatek peněz na ztokenizování firmy SimpleCell?
Možná to bylo přesně mířenými otázkami – takovými, jaké Watzkemu většinou nekladli ani novináři –, možná publikem, které po hodinové přednášce nebylo úplně přesvědčené, aby dalo peníze na dřevo; každopádně se v průběhu večera Watzke stále více začal dopouštět různých komunikačních faulů a jobovek. S těmi ostatně začal už během přednášky, v níž byly momenty, kdy byste jeho řeč mohli připsat libovolnému nabuzenému populistickému politikovi před volbami. To třeba když spatra hřímal, že díky jeho platformě mohou zbohatnout „i obyčejní lidi“. „Bohatství z firem nenáleží jen těm nejbohatším, díky tokenizaci se stane dostupné i pro obyčejné lidi!“
Jakoby při tom a při vychloubání se schůzkami s ředitelem pražské burzy Petrem Koblicem („...a s ministry, starosty, současnými i minulými členy bankovní rady ČNB“) Watzke zapomněl dodat, že přístup jeho „obyčejných lidí“ k bohatství firem je už nyní extrémně jednoduchý. To ukázal i loňský rok, kdy právě malí čeští investoři začali brát, paradoxně i díky edukační kampani Watzkeho obchodního partnera Radovana Vávry, světové burzy útokem. Rozdíl oproti XIXOIO pochopitelně existuje, jen je to naopak, než Watzke myslel: investice do akcií na burze jsou přísně regulované, mají historickou a podloženou výnosnost a k jejich nákupu není zapotřebí kapitál minimálně deseti tisíc korun. Kdo chce, vystačí si s o řád nižší částkou.
Další verbální „švindlíček“ si zase Watzke připsal ve chvíli, kdy čelil dotazům na likviditu vydávaných tokenů – tedy na možnost je prodat na sekundárním trhu. „Víte, likvidita je glorifikovaná. Token je dlouhodobá věc a je třeba jej držet dlouhodobě, aby se vyplatil, aby měl člověk ‚feečko' z jeho vlastnictví. Analogicky: já když si koupím nějaké akcie, tak na ně nejméně sedm let nesáhnu. Nejméně,“ vysvětloval Watzke. A zvídavé otázky mířící na jistotu či záruky investorů, zda se se svými penězi ještě někdy setkají, odbyl slovy: „Vy užíváte slova jistota a záruka. Ale s tím musíte do banky,“ rozesmíval Watzke své publikum.
Ač je řada Watzkeho vyjádření velmi spekulativních, v jistém ohledu je mu nutné přiznat férové jednání: jak on, tak jeho obchodní partner Radovan Vávra totiž otevřeně mluví o tom, že investice do samotné platformy XIXOIO i do tokenů společnosti SimpleCell, jíž XIXOIO nyní tokenizuje, jsou velmi rizikové. Ani my v INFO.CZ nedokážeme tento fakt dostatečně zdůraznit – spolu s tím, že na trhu je již nyní řada jiných rizikových aktiv. Zároveň je však třeba dodat, že navzdory tomu, že uvedení platformy XIXOIO doprovází řada „červených vykřičníků“, nikdo z Watzkeho kritiků zatím nedokázal, že by celý projekt byl podvodem, švindlem, nebo letadlem – což jsou termíny, které v souvislosti s XIXOIO padaly a padají.
Ovšem zpět do Liberce, do salonku Grandhotelu Zlatý lev, kde Watzke zájemce o tokenizaci s otázkami na jistotu a garanci raději posílá do nejbližší banky. Když se posluchači velmi správně ptají, proč Watzkem tokenizovaná společnost SimpleCell – jde o firmu Radovana Vávry, kterou bude XIXOIO tokenizovat, tedy velmi zjednodušeně řečeno vydá její neregulované virtuální akcie – nejde pro své financování raději do banky, zástupci společnosti výpad odrážejí: „To není o tom, že by banky nechtěly náš projekt podpořit. Ony to neumějí, nemají na to kolonky ve svých tabulkách.“
Závěr liberecké roadshow se již nese v atmosféře obav lidí z toho, jakou mají Vávrovy chytré elektroměry šanci uchytit se na trhu. „Já chci prostě slyšet, že tu nevyvíjíte něco do šuplíku,“ artikuluje obavy mnohých postarší pán. „Že od nás chcete peníze na něco, co má reálnou šanci se na trhu uchytit.“ A hned zaznívá postřeh dalšího opatrného investora: „Co se stane, pokud lidé nebudou mít dostatečný zájem o nákup tokenů Vávrova Simple Cell?“ Watzke to ke konci zahrává do autu: „Nemáme náznaky, že by k tomu mělo dojít,“ a dodává, že bližší informace o celé tokenizaci budou zveřejněné v úterý 8. března.
