Nejen lyžováním živ je člověk. Mohou ale ceny skipasů růst donekonečna?

Lyžařské permanentky v rakouských Alpách podraží v nadcházející sezóně oproti loňsku v průměru o 10 %, podobně se zvednou i ceny za ubytování. Přesto rakouská turistická centrála kvůli masivnímu zájmu o rezervace očekává nejlepší sezónu v historii, a to včetně přílivu lyžařů z Česka. Jak je to možné? Někteří odborníci hovoří o tom, že lyžaři mají prostě „zvláštní psychologii“. A právě kvůli ní většina areálů v Česku na rozdíl od těch zahraničních paradoxně zdražovat nebude.

Zvyšování cen lyžařských permanentek je samo o sobě fenoménem, který se vymyká všem ekonomickým poučkám. Snad žádná jiná položka ve spotřebním koši zboží a služeb nerostla v posledních letech tak rychle jako právě cena skipasů. Nejlépe to lze dokumentovat na cenách v evropském lyžařském ráji číslo jedna, tedy v Rakousku.

V roce 1990 byla například ve známém středisku Ischgl cena jednodenní lyžařské permanentky (v přepočtu z tehdejších šilinků) 22 eur. V roce 2021 stejné středisko ohlásilo zvýšení ceny skipasu na 59,50 eur (1524 korun). Mnoho rakouských odborníků tehdy hovořilo o magické hranici 60 eur, kterou už nelze překročit, aniž by to znamenalo masivní odliv lyžařů ze sjezdovek. A výsledek?

V nadcházející sezóně stoupne v Ischglu cena jednodenní lyžařské permanentky o takřka 8 % na 72 eur (1800 korun).

A to není Ischgl zdaleka nejdražší. Na příklad tyrolském Arlbergu si lyžaři v porovnání s loňskem připlatí o 12 % na celkových 75 eur. Čechy hojně navštěvovaný italský areál Kronplatz si letos v hlavní sezóně účtuje za denní permanentku pro dospělého 74 eur.

Lyžování ledovce v Alpách nezničí. Uznávaná expertka vyvolala v Rakousku poprask

V Rakousku nejsou ceny zdaleka nejvyšší

Ještě vyšší ceny jsou ve Švýcarsku. Ve známém středisku Verbier dokonce padla i osmdesátieurová hranice – dospělý lyžař tu dnes zaplatí za den na sjezdovkách 83 švýcarských franků (cca 86 eur).

V rakouských, švýcarských i německých Alpách se zdražovalo takřka všude, a to v průměru mezi 5 a 13 %. A nejde jen o samotné lyžování. O zhruba deset procent (v případě Rakouska) stouply v průměru i ceny ubytování.

Kdo by ale čekal, že při takových cenách se z lyžování (jak se každý rok předpokládá) stane místo masové zábavy jen sport pro nejbohatší, hluboce by se zmýlil. Všechny katastrofické prognózy, o kterých jsme na INFO.CZ psali například už před pěti lety, se ve finále ukázaly jako mylné.

Oproti všem předpokladům nevyhnalo lyžaře z alpských středisek ani prolomení padesátieurové, ani šedesátieurové hranice... a zdá se, že ani 70 eur za jednodenní lyžařskou permanentku nebude nakonec „hraniční částka“, kterou by lyžaři nedokázali akceptovat. Právě naopak.

Děje se něco, nad čím i někteří odborníci na turistický ruch jen nevěřícně kroutí hlavou. V době, kdy v celou střední Evropu včetně Rakouska zasáhla inflace, stouply ceny energií a lidé čelí obavám z následků válek na Ukrajině a na Blízkém východě, se z lyžování stává kratochvíle, kterou si lyžaři prostě nedokáží odpustit ani při takto vysokých cenách.

Rakouská národní turistická centrála (Österreich Werbung) vydala 16. října zprávu, podle které by nadcházející zimní sezóna v rakouských Alpách měla být jednou z nejúspěšnějších, ne-li vůbec nejúspěšnější v historii. Odpovídá tomu nejen už současný zájem o rezervace ubytování, ale i dotazníkové šetření v šesti zemích včetně Česka, z nichž do Rakouska přijíždí v zimě nejvíce turistů. Všude respondenti většinově označili Rakousko za svou nejoblíbenější zimní destinaci, kterou plánují navštívit i letos.

Dovolenková nálada je pozitivnější než loni a větší část populace má zájem cestovat v zimě,“ řekla rakouská státní tajemnice pro cestovní ruch Susanne Kraus-Winklerová. Oslovení turisté podle ní sice plánují potenciálně kratší pobyty, někdy uvažují i o levnější kategorii ubytování. To ovšem nic nemění na tom, že zimní dovolenou plánuje kolem 20 milionů hostů, tedy o celé 3 miliony víc než v loňském průzkumu. A to znamená potenciálně vyšší návštěvnost než v rekordních letech před covidovou pandemií.

„Jsme ohledně zimy optimističtí. Rezervační situace je velmi dobrá,“ uvedla šéfka Österreich Werbung Astrid Steharnig-Staudingerová. Přestože jsou nyní potenciální hosté výrazně „citlivější“ ohledně cen, „dovolená pro ně zůstává nejcennějším spotřebním zbožím.“

Neběhám s prázdnou hlavou, při běhu přemýšlím, říká extrémní sportovec Pavel Paloncý

Lyžovat za každou cenu?

Otázkou přitom zůstává, kde tedy ve skutečnosti leží ona hranice cenové „udržitelnosti“ lyžování. Takřka každý rok totiž odborníci varují, že stále rostoucí ceny skipasů ohrožují budoucnost lyžařského sportu jako takového. I v Rakousku stejně jako v Česku roste například počet škol, které ruší nebo omezují lyžařské kurzy kvůli tomu, že na ně rodiče nemají peníze. Čím méně dětí se ale naučí lyžovat, tím méně zákazníků budou mít areály v budoucnu.

Provozovatelé areálů tvrdí, že zdražování odpovídá nákladům, které jsou každoročně nutné k udržení lyžování i v době klimatických změn. Jen v Rakousku stojí umělé zasněžování sjezdovek ročně kolem 150 milionů eur (3,8 miliardy korun). Tomu ale odpovídá i nárůst ceny skipasů – ty se v některých areálech zvýšily během uplynulých deseti let o 40 %, tedy vysoko nad míru inflace.

„Magická hranice“ cen lyžařských permanentek, o níž se roky mluví jako o něčem, co už lyžaři nebudou schopni a ochotni akceptovat, se však neustále každým rokem posouvá. V Rakousku zatím úbytek domácí klientely stále dokáží nahrazovat lyžaři se zahraničí, včetně Čechů. Může se ale lyžování zdražovat donekonečna?

Drahá, předrahá Šumava. Češi už v cenách předehnali Němce

Prolomí se „magická hranice“ i Česku? Nejspíš ne...

Podle prezidenta Asociace lanové dopravy ČR Jakuba Juračky je třeba rozlišovat mezi lyžováním v tuzemsku a zahraniční lyžařskou dovolenou. „Češi jsou schopní si našetřit, aby si třeba jednou ročně mohli zalyžovat v Alpách. A to i za cenu výrazně zvýšených nákladů. Další zdražování v tuzemských areálech už ale tolik ochotní akceptovat nejsou,“ uvedl pro INFO.CZ Juračka.

Podle něj se ukazuje, že takovou hranicí „udržitelnosti“ je v Česku například sedmdesát korun za pivo, tisíc korun za jednodenní lyžařskou permanentku a 2000 korun za pokoj na penzionu či hotelu. Pokud provozovatelé areálů některou z těchto hranic překročí, zpravidla (ale ne vždy) zaznamenají výrazný úbytek zájmu o své služby. Výjimkou jsou pouze nejvyhlášenější střediska. „Ukázalo se to na horách i v létě, kdy některým podnikatelům v Krkonoších kvůli zvýšení cen výrazně klesly tržby,“ řekl Juračka.

Velká většina lyžařských areálů v Česku se proto v nadcházející zimní sezóně rozhodla buď vůbec nezdražit nebo zdražit jen mírně. „Nemohu samozřejmě mluvit za všechny, někdo třeba potřebuje pokrýt náklady z nějaké velké investice, a proto zdraží. Kolegové, s nimiž mluvím, ale v naprosté většině letos ceny zvyšovat nechtějí,“ uvedl Juračka.

Rakousko už není „české“. Z dlouho neotřesitelné pozice nás sesadili jiní přistěhovalci

sinfin.digital