GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Jeden z nejbohatších Čechů Pavel Tykač jedná o koupi fotbalové pražské Slavie, píší média. Na detaily možné transakce jsou zatím obě strany velmi skoupé. Podle kuloárních informací INFO.CZ je zájem majitele energetické skupiny Sev.en skutečně reálný, byť k cíli vede ještě dlouhá cesta. Existuje však několik dobrých důvodů, proč by ji Pavel Tykač měl projít.
Zájem o pražskou Slavii je zprávou dne většiny tuzemských médií a vůbec přitom nevadí, že čtenář potenciálně vůbec není fotbalovým fanouškem. Zvažovaná transakce má výrazný přesah i mimo svět sportu, do byznysové a společenské sféry. Pokud by Slavia změnila majitele, znamenalo by to mimo jiné symbolickou tečku za čínskou expanzí v Česku a postavilo by to proti sobě dva z nejbohatších Čechů. Ale popořadě.
Informaci o zájmu investora a současně velkého slávistického fanouška Pavla Tykače o jedno z pražských „S“ přinesl v úterý týdeník Euro, od kterého zprávu převzala většina hlavních zpravodajských serverů. Všichni v zásadě píší to samé: zájem Tykače o koupi Slavie od čínské skupiny CITIC je na stole, zároveň však nikdo nechce nic komentovat. Alespoň oficiálně.
Z fotbalových kuloárů INFO.CZ zní, že i když je zájem o Slavii veliký, cesta je ještě daleká. Ostatně, Pavel Tykač v novodobé historii Slavie není prvním zájemcem, který měl o elitní pražský celek zájem. Před čtyřmi lety například Jaroslav Tvrdík vyjednával s Katařany o prodeji menšinového 49procentního podílu za 1,4 miliardy korun, nakonec neúspěšně. Na druhé straně, prodej Slavie Tykačovi by byl pro Česko lepší zprávou než prodej katarskému fondu.
Důvodů je více. Zaprvé: Tykač je zapáleným slávistou, který stadion v Edenu pravidelně navštěvuje a Slavii aktivně fandí. Takový majitel by coby „srdcař“ dobře zapadl do celkového mindsetu lidí, kteří se okolo Slavie pohybují a kteří svou roli okolo týmu berou mnohem silněji než „jen“ jako práci.
Kromě toho má Tykač investičně nabito. Před několika měsíci chtěl majitel skupiny Sev.en kupovat vydavatelství Mafra za řádově podobnou částku, která by odpovídala ceně pražské Slavie (dle nabídky Katařanům). Vydavatel Mladé fronty Dnes či Lidových novin však nakonec skončil ve skupině u Karla Pražáka a je dost možné, že nyní Tykač pro své miliardy našel alternativní (a popravdě řečeno i lukrativnější) investici.
A do třetice: akvizice Slavie Pavlem Tykačem by jen zapadla do trendu, kdy si miliardáři kupují vlastní sportovní kluby a týmy. Je to vidět globálně, ale i v Česku, kde například pražskou Spartu vlastní Daniel Křetínský (jemuž patří také INFO.CZ, pozn. red.), majitelem 1. FC Slovácko je zase solárník Zdeněk Zemek.
Upřímně, pražská derby by akvizicí mohla získat nový šmrnc. Už by to nebylo jen o dvou nesmiřitelných táborech dvou nejlepších českých fotbalových týmů, ale i o jejich majitelích, kteří, kromě toho, že patří mezi nejbohatší Čechy, sdílejí i jádrový obor, na kterém vybudovali své jmění – energetiku.
Akvizice Slavie Pavlem Tykačem by však byla pikantní i z mimosportovního pohledu. V případě naplnění transakce by šlo o symbolický hřebíček do rakve „čínské investiční ofenzívy“ v Česku, velkého plánu exprezidenta Miloše Zemana, podle něhož měly čínské firmy nakoupit tuzemská aktiva až za 100 miliard korun. Tato ofenzíva se však minula efektem a ze suity firem, které čínská CEFC v Česku akvírovala (a jež následně ve velkém převzala CITIC), je právě Slavia jedním z nejvýkonnějších aktiv.
„Pokud nějaká Čínou vlastněná firma v Česku aktuálně funguje a nelze ji přehlédnout, je to fotbalový klub Slavia Praha,“ napsali před časem ve velké analýze novináři webu Hlídací pes. Pokud však Pavel Tykač dovede svá jednání do konce a Slavii skutečně koupí, i tento poslední maják čínské prezence v Česku skončí.
