TIP RADKA KOVANDY | Až dnes budete slavit poslední dubnový den u filipojakubského ohniště, otočte hlavu vzhůru. Právě nad vámi přelétávají desítky satelitů – vy je sice nevidíte, ale některé z nich vidí vás, a to právě díky „čarodějnickým ohňům“. Kde se na výsledky pozorování (a tedy sami na sebe z ohromné dálky, resp. výšky) můžete podívat zpětně nebo i v přímém přenosu?
Pálení čarodejnic: Kdysi rituál na vyčištění vzduchu od zlých sil, se skrytou přidanou hodnotou popele coby draselného hnojiva k podpoře růstu a kvetení jarní sadby. Poté v rámci komunistické synkreze Vatra míru v předvečer Svátku práce. Dnes ponejvíce příležitost k hromadné společenské akci, která se dá protáhnout hluboko do noci, protože následuje den volna. A protože to tak odedávna dělají všichni a z velikonoční pomlázky jsme už vystřízlivěli.
Podle nejnovějších dat obíhá Zemi přibližně deset tisíc aktivních satelitů – přes dva tisíce jich bylo vypuštěno loni a z celkového počtu je zhruba sedm tisíc z Muskovy stáje (Starlink od SpaceX). Ty ovšem slouží primárně k zajištění komunikačních služeb, ale jsou desítky dalších, které se zaměřují primárně na detekci požárů – teplotních anomálií a dalších souvisejících jevů.
V každém okamžiku byste nad Českem mohli napočítat několik desítek satelitů, těch sledujících meteorologické jevy včetně ohňů jsou minimálně 3 – jeden geostacionární (Meteosat-11), další na nízké oběžné dráze – pohybují se rychlostí cca 27 000 km/h, takže od obzoru k obzoru přeletí nad naším územím během šesti až osmi minut.
Americká NASA provozuje vlastní „meteorologickou flotilu“ satelitů – Terra a Acqua nesou senzory MODIS (Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer), družice Suomi NPP a NOAA mají senzory VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite), podobně vybavené satelity má jak Evropská vesmírná agentura, tak evropská meteorologická organizace Eumetsat.
Vedle státních uskupení jsou na tomto poli činné i soukromé společnosti jako německá OroraTech provozující síť nanosatelitů s termálními detektory a naposledy se v souvislosti s detekcí požárů z oběžné dráhy mluvilo o programu FireSat (podporovaném Googlem), jehož první družice byla vynesena na orbit 17. dubna letošního roku – jeho cílem je vytvořit síť více než 50 satelitů schopných online detekovat kdekoli na světě požáry o minimální velikosti 5x5 metrů.
Rozlišení, a tudíž i minimální potřebná velikost hořící oblasti k detekci požáru, je totiž běžně daleko větší – u senzorů MODIS je to 1 km na pixel čili detekovatelná plocha je přes 1000 m², přesnější je v tomto ohledu VIIRS (375 m/pixel = plocha 100+ m²). Zatím „nejbystřejší“ zrak má evropský Sentinel-2 s multispektrálním senzorem s rozlišením až 10 m/pixel, a tedy i schopností detekce ohně na ploše cca 10x10 m.
Principy detekce jsou v zásadě tři plus jejich kombinace:
🔥 Tepelné senzory: snímají záření v infračerveném spektru, které sice v různé intenzitě vyzařuje celý zemský povrch, ale oheň i spáleniště mají výrazně vyšší teplotu než okolní krajina, takže lze spolehlivě detekovat „horká místa“. Fungují za dne i v noci a dokáží se „kouknout“ i přes řídkou oblačnost.
💡 Optické senzory: snímají záření v lidským okem viditelné části s přesahem na obě strany („rychlejší“ ultrafialové a „pomalejší“ infračervené záření) – jednak detekují světlo produkované plameny, jednak „stín“ vrhaný kouřem. Podmínkou je ovšem zcela jasná obloha.
☁️ Senzory kouře a aerosolů: Fungují na detekci změny záření, jelikož kouř rozptyluje a pohlcuje světlo v určitých vlnových délkách. Vedle požárů detekuje i smog a další znečištění ovzduší včetně třeba šíření „prachových závojů“ ze Sahary. Fungují povětšinou jen za denního světla.
🧠 Kombinace více typů senzorů + AI diagnostika: Slouží především k odlišení skutečných požárů od jiných zdrojů tepla – typicky třeba průmyslové nebo zemědělské provozy produkující teplo.
Výstupy ze satelitního snímkování ohňů (nejen o filipojakubské noci) lze najít na stránkách všech agentur a společností provozujících družice, NASA je má online – tedy téměř, se zpožděním 1 hodiny. Přepínat se tu dá mezi jednotlivými vrstvami teplotních anomálií, kouře a aerosolů.
Data z evropských satelitů jsou k dispozici například na Sentinel HUB Browser nebo na portálu EUMETSAT, opět je třeba zapnout příslušnou vrstvu, v tomto případě Active Fire Monitoring.
Souhrnně a se zdaleka nejlepším grafickým rozhraním (sorry jako, ale oficiální výstupy vesmírných agentur vypadají velmi oldschoolově) funguje portál windy.com, který využívá přístupná data od výše zmíněných provozovatelů satelitů – k vrstvě Fire Alarm si zapněte podvrstvu Active Fires (zde odkaz i zapnutými vrstvami vycentrovaný na ČR).
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
