Věhlas Alfonse Muchy sahá daleko za naše hranice. Jeho potomci „vrací“ Muchu Čechům a Moravanům. Již třetím rokem se můžete vydat v jeho stopách po takzvané Muchově stezce. Letos se legendární český malíř představí v nečekané poloze – jako fotograf.
Výstavy celosvětově respektovaného a obdivovaného umělce každoročně přilákají po celém světě více než půl milionu návštěvníků. „Lidé, kteří je navštěvují, často vůbec netuší, že Mucha byl Čech, ani že výstava je představením nejen díla Alfonse Muchy, ale i české kultury,“ vysvětluje Muchův pravnuk Marcus Mucha.
„Alfons Mucha byl velmi hrdým Čechoslovákem. Miloval tuto zemi, usilovně se podílel na vzniku nového státu spolu s Masarykem a dalšími zakladateli. A velmi ho těšilo propůjčovat Československu svůj talent: Vytvořil monumentální Slovanskou epopej, vymaloval stěny Primátorského sálu v Obecním domě, podle jeho návrhu vznikly vitráže v oknech Svatovítského chrámu. Ale také třeba prvorepublikové bankovky a známky... a mnoho dalších věcí, aby podpořil nový stát,“ vypočítává Marcus Mucha.
Alfons Mucha miloval Moravu
Mucha se ale zdaleka neomezoval jen na Prahu. „Dědeček se narodil v Ivančicích. Morava pro něj byla důležitá. Jedním z jeho velkých přátel byl sochař Auguste Rodin, kterého jednou pozval na návštěvu. Existují fotky, kde spolu sedí na Staroměstském náměstí v kočáře, a pak spolu jeli právě na Moravu,“ popisuje Muchovu „srdeční krajinu“ jeho vnuk John Mucha.
Právě
Morava je jedním z epicenter tzv. Muchovy stezky, na jejíchž
„zastávkách“ každoročně od května do října
Nadace Mucha představuje tvorbu Alfonse Muchy z různých tematických úhlů.
„Chceme, aby
se lidé, kteří přijedou do České republiky, neomezovali jenom
na Prahu, kterou Alfons samozřejmě miloval, ale aby přijeli i na ‚venkov‘, do kraje, kde se Alfons Mucha narodil a kde uvidí motivy,
které ve svém díle používal, i kulturu, pro něj tak
zásadní.
Chceme, aby se podívali do Moravského Krumlova, Ivančic, Hrušovan nad Jevišovkou nebo Doubravice nad Svitavou. A vypadá to, že to funguje. Když jsem byl nedávno v Moravském Krumlově, byl tam autobus plný turistů z Jižní Koreje,“ vzpomíná Marcus Mucha. „Jeden nebohý řidič Uberu vezl dvě japonské slečny z pražského letiště až do Moravského Krumlova – podívat se na Muchovu stezku a Slovanskou epopej. To jsou turisté, kteří by dřív na Moravu nepřijeli,“ dodává pravnuk Alfonse Muchy.
Zdaleka ale nejde jen o zahraniční turisty. „Mucha patří vám – Čechům. A my chceme, aby se čeští turisté, kteří jezdí každý rok na Jižní Moravu, například na cyklistické výlety, mohli podívat na naše výstavy,“ vysvětluje Marcus Mucha.
Studie k epopeji, parapsychologie i Gauguin bez kalhot
Tematika výstav se každý rok mění. První rok bylo nosné téma „Nadčasový Mucha: Spojení světů“, druhý rok to byl „Květinový svět Alfonse Muchy“, letos je to „Mucha a fotografie“. Přestože není tato skutečnost příliš známá, Alfons Mucha byl nejen fenomenálním malířem a grafikem, ale i průkopnickým fotografem.
Fotografie používal například jako skici a studie pro své plakáty. Při svých cestách pořizoval dokumentární fotografie a načrtával si nápady pro Slovanskou epopej. Velmi se zajímal o vědu, fotoaparát používal jako vědecký nástroj a často experimentoval.
„Vždy
si myslel, že existuje i svět, který nevidíme, ale který nám
pomáhá. A chtěl najít způsob, jak vidět věci, o nichž si
myslel, že jsou kolem nás. Dělal tedy i velmi zajímavé esoterické
a parapsychologické fotky. Máme třeba fotky, které vypadají,
že jsou na nich duchové,“ říká Marcus Mucha.
Muchovy fotografie ocenila například i japonská kurátorka Tomoko Sato, která spolupracovala se slavnými japonskými fotografy, jako je například Nobujoši Araki. Některé Muchovy snímky podle ní připomínají nejlepší fotografie současného moderního umění.
Alfons Mucha ale fotografoval i scenérie, které ho obklopovaly, včetně krásných žen a svých přátel. Jednou z „nejpikantnějších“ fotografií v jeho sbírce je snímek Paula Gauguina bez kalhot – tento slavný francouzský malíř byl Muchovým spolubydlícím v Paříži.
Letošní Muchova stezka představuje na 120 fotografických děl na šesti místech: v Ivančicích, Moravském Krumlově, Hrušovanech nad Jevišovkou a Doubravici nad Svitavou na jižní Moravě, na zámku Zbiroh a v Piešťanech na Slovensku – spolu se souvisejícími grafickými díly.