Jak poslat domů Syřany, které nepotřebujeme, a ponechat si ty, kterých by byla chyba se zbavit. To je otázka, která nyní trápí Rakousko, ale v menší míře se bude možná řešit i v Česku.
Právě příklad Rakouska ukazuje, jak složitá je otázka návratu syrských uprchlíků zpět do vlasti poté, co padl režim Bašára Asada. V Rakousku žilo ještě v roce 2002 pouhých 633 občanů Sýrie, dnes jich tady žije takřka 100 000.
A všechny dostupné ukazatele na první pohled ukazují, že se jedná z celkového pohledu o poměrně problémovou skupinu uprchlíků. Žádná skupina cizinců například není tak špatně integrována na domácím trhu práce. Podle rakouského Integračního fondu (ÖIF) je v Rakousku zaměstnáno pouze 35 % Syřanů.
Žádná skupina imigrantů také není méně gramotná. A ani v oblasti kriminality se nejedná o skupinu bez problémů. Loni byli Syřané v Rakousku na čtvrtém místě z hlediska počtu vyšetřovaných trestných činů (po Rumunech, Němcích a Srbech).
Tato data využívá zejména rakouská ultrapravice k volání po urychlené deportaci syrských uprchlíků zpět do vlasti. Jenže tak jednoduché to zase nebude. Důvod je prostý.
Zvlášť v první uprchlické vlně v roce 2015 přišla do Rakouska ze Sýrie řada mladých a vzdělaných lidí, kteří poměrně rychle našli uplatnění například ve zdravotnictví nebo cestovním ruchu. Teprve později začali přicházet méně vzdělaní uprchlíci z uprchlických táborů v Turecku. I když většina z nich zatím nenašla práci, ti, kteří pracují, jsou pro rakouské hospodářství velmi důležití.
V Rakousku je v současnosti zaměstnáno na plný pracovní úvazek kolem 24 000 syrských občanů, z toho kolem 10 000 jen ve Vídni. Pokud by se všichni vrátili, znamenalo by to pro pracovní trh poměrně velký problém. Kromě toho mnoho mladých Syřanů v současné době navštěvuje prezenční školení a kurzy němčiny na vysokých školách, aby se připravili na učňovskou přípravu nebo do zaměstnání.
Firmy nyní neví, jak se syrskými uprchlíky pracovat, protože není jisté, zda se dobrovolně vrátí domů, nebo budou deportováni. V mnoha případech se jedná třeba o lékaře, inženýry a další vysoce vzdělané lidi.
„Tento nejistý stav není pro nikoho užitečný,“ uvedla Katarina Lugerová z vídeňského úřadu práce. Rakousko tak stojí před velmi složitým problémem, koho na jednu stranu eventuálně deportovat a koho přemlouvat, aby v zemi zůstal. A tenhle výběr a jeho uskutečnění není právně vůbec jednoduchý.
Navíc zatím nikdo neví, kolik Syřanů se vrátí dobrovolně. „Když jsem obvolával známé, většina se chce do dvou let vrátit,“ řekl INFO.CZ syrský lékař usazený v Česku, který si ale přeje zůstat v anonymitě.
Podle něj má mnoho Evropanů představu, že syrští lékaři, stomatologové či inženýři se mají v Evropě finančně lépe, a proto by se neměli vracet. „Jenže tady jsme museli začínat od nuly, platit nájmy, hypotéky, v Sýrii by to pro mnohé z nás bylo jednodušší,“ míní lékař.
Řada vzdělaných Syřanů má prý navíc pocit, že návrat do zničené vlasti a pomoc s její obnovou je pro ně otázkou cti. „Já sám o návratu uvažuji. Zatím se podobně jako mnozí moji kolegové chystám do Sýrie po dlouhých letech alespoň na návštěvu,“ řekl lékař.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
