KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Evropský parlament schválil dnes na příštích pět let novou Evropskou komisi; už podruhé ji bude řídit německá konzervativní politička (CDU) Ursula von der Leyenová. Vedle ní v Komisi zasednou politikové nominovaní vládami dalších 26 členských zemí. Za Česko to bude bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který se ujme rezortu „mezinárodní partnerství“ včetně ambiciózního projektu Globální brána. Nová exekutiva EU zahájí práci už v neděli 1. prosince.
Pro Komisi v navrženém složení se vyslovilo 370 europoslanců ze 727; 282 bylo proti a 36 se zdrželo hlasování. Dosáhla tak potřebné nadpoloviční většiny přítomných, a také – i když o pouhých šest hlasů – absolutní většiny. Jenže samotnou Von der Leyenovou podpořilo v červnu napodruhé do vysoké funkce 401 europoslanců. Tento dosti významný pokles je důsledkem šrámů, které zanechaly tvrdé politické souboje posledních týdnů.
Pro Komisi hlasovala naprostá většina poslanců Evropské lidové strany (EPP) a většina liberálů (Renew), ale jen slabá většina socialistů (SaD) a menšina Zelených. Podpořila ji naopak nadpoloviční většina Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kteří přitom von der Leyenovou původně v červnu nechtěli.
Češi v EP hlasovali v souladu se svými kluby – poslanci za vládní strany byli pro, za opoziční proti. Alexandr Vondra (ODS-CDR) se zdržel hlasování.
Ačkoli Evropský parlament nakonec posvětil všechny navržené komisaře, nerodila se nová exekutiva EU snadno. Jednotlivé politické frakce vytyčily „červené čáry“, z jejichž hájení vznikla nakonec patová situace; vycouvat z ní nebylo vůbec snadné a většina klubů, vesměs těch levicových, při tom utrpěla rány, které citelně oslabily jejich ochotu spolupracovat s umírněnou pravicí.
Evropská lidová strana, nejsilnější v EP se 188 europoslanci (druzí socialisté jich mají 123), v této bitvě uhájila „novinku“, na níž jí hodně záleželo: nejenže byla zachována formální „proevropská“ většina spočívající ve spojenectví lidovců, socialistů (SaD) a liberálů (Renew), ale EPP si nenechala svázat ruce pro flexibilní využívání alternativní aliance s euroskeptickými konzervativci (ECR), ba s částí národoveckých a populistických Patriotů pro Evropu.
Květnové volby do Evropského parlamentu znamenaly posun doprava, a tento trend se logicky odráží také ve složení Komise. K EPP se hlásí 14 z 27 komisařů; liberálů je pět a socialisté čtyři. Poprvé „mají“ po jednom komisaři Evropští konzervativci a reformisté (ECR) – Raffaele Fitto z Bratří Itálie a Patrioti pro Evropu – Olivér Várhéliy z maďarské Fidesz. Právě nominace těchto dvou komisařů rozpoutala politickou bouři poté, co skončila parlamentní slyšení všech kandidátů.
Krkolomné schvalování Komise v europarlamentu ukázalo limity a slabiny tohoto procesu, který ani nemá oporu v Lisabonské smlouvě. Opět se potvrdilo, že klíčovou roli v EU hraje a bude dál hrát Evropská rada, tedy sešlost politických lídrů členských států. Právě oni dali důvěru Von der Leyenové a jmenovali své komisaře. Parlament může dělat hodně hluku, ale neměl ani sílu, a nakonec ani většinovou vůli na tom něco měnit.
Komise během prvních 100 dní vydá strategický dokument s návrhy, jak zastavit zaostávání Evropy za Čínou a USA
Pravicovější bude nejen složení Komise, ale zjevně i její politika. Zatímco v minulém pětiletém období se soustředila na balík legislativy, která naplňuje Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal), nyní přenáší důraz na zvyšování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, zejména průmyslu.
Slibuje také podstatně snížit administrativní zátěž podniků, kterou sama svými nařízeními a směrnicemi do značné míry způsobila. Měli bychom tedy být svědky úpravy kursu, nikoli však zásadní otáčky. Všechny cíle Green Dealu, včetně dosažení bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050, zůstávají v platnosti.
Konkurenceschopnost bude „základním kompasem“ pro novou Komisi, vysvětlila Von der Leyenová. Vládám členských zemí i Evropskému parlamentu předloží během prvních sto dní „dohodu o čistém průmyslu“, jež bude výchozím strategickým dokumentem opírajícím se o nedávnou zprávu exprezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho. Měla by obsahovat návrhy, jak zastavit zaostávání evropské ekonomiky za Čínou a Spojenými státy, jak omezit škodlivé závislosti a držet krok v inovačních technologiích.
Do června 2025 přijde také s prvním návrhem budoucího rozpočtu EU na sedmileté období 2028–33. Právě otázka, jak financovat obrovské potřeby ekonomické transformace, při posilování hospodářského výkonu a současně zachování klimatických požadavků, bude dominovat debatám v příštích měsících a letech.
Členské státy se zásadně rozcházejí v otázce, zda by bylo dobře podstatně navýšit rozpočet EU – a pokud ano, z jakých zdrojů. Von der Leyenová dnes žádnou preferenci nenaznačila.
Svou politiku chce stavět na třech „pilířích“, které pojmenovala „inovace, dekarbonizace a bezpečnost“. Bude to podle ní vyžadovat nové přístupy k investicím, k mobilizaci veřejného i soukromého kapitálu, k regulaci v rámci jednotlivých sektorů, ale i ke vzdělávání a péči o kvalifikované pracovní síly. Zdůraznila, že se EU musí daleko víc starat o vlastní obranu a být připravena na bezpečnostní hrozby, zejména Rusko pokračující v agresi proti Ukrajině.
„Hledat a nalézat cesty, jak spolupracovat, a překonávat fragmentaci. O se to budeme já a 26 mužů a žen (v kolegiu Komise) snažit každý den. Jsme připraveni začít okamžitě pracovat,“ prohlásila po oznámení výsledků.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
