Pravděpodobně historicky poprvé uložil Ústavní soud (ÚS) pořádkovou pokutu advokátovi za to, že v ústavní stížnosti argumentoval neexistující judikaturou. Stalo se tak v případu neúspěšného žadatele o přechodný pobyt.
„V ústavní stížnosti argumentoval celkem 12 rozhodnutími Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Po pečlivém prostudování ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že podstatná část z těchto rozhodnutí vůbec neexistuje a část je povinným hrubě dezinterpretována,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí ÚS, kterým pražskému advokátovi uložil pokutu 25 tisíc Kč.
Zastupování klienta před Ústavním soudem (ÚS) má být pro advokáta výjimečnou disciplínou a na textu svého návrhu by si proto měl dát mimořádně záležet. Bohužel, v praxi tomu tak často není a mnohá z podání, byť vypracovaná advokátem, jsou naopak mimořádně nekvalitní. Příčiny jsou různé, včetně toho, že ÚS je obětí své aktivity a advokáti se na něj obracejí v podstatě automaticky.
Ani v této inflační vlně se však dosud neobjevil případ, kdy by advokát mystifikoval ÚS neexistující judikaturou jak samotného ÚS, tak Evropského soudu pro lidská práva (ESLP).
Vymyšlená judikatura
Až do letošního října, kdy na ÚS doputovala ústavní stížnost jednoho pražského advokáta, který zastupoval klienta, jenž neuspěl u správních soudů se svými žalobami na odmítnutí udělení přechodného pobytu.
Formálně se sice stížnost jevila jako bezvadná, avšak po pečlivém prostudování vyšlo najevo, že judikatura v ní uvedená buď vůbec neexistuje, anebo je dezinterpretována. Množství a kvalita těchto vad přitom podle ÚS spolehlivě vyvrací, že šlo o ojedinělé překlepy a jiné chyby v psaní.
Odpovědnost za „halucinace“
Podle ÚS pravděpodobně právní zástupce použil při koncipování stížnosti některý z modelů umělé inteligence. Tomu by napovídaly i charakteristické chyby jako neúplné věty či nerozpoznání rozdílu mezi nálezem a usnesením. Ani to však podle závěru ÚS nijak nesnižuje odpovědnost právního profesionála za výsledek, kterým uvedl ÚS v omyl a hrubě ztížil postup řízení.
„Není podstatné, s pomocí jakých osob či nástrojů advokáti zpracují podání k soudu. Jako profesionálové znalí práva ovšem přebírají za podání plnou odpovědnost, a odpovídají tedy i za případnou halucinující argumentaci umělé inteligence, byla-li při vytvoření podání použita,“ konstatuje se v rozhodnutí ÚS.
Že opravdu použil při sepisování stížnosti umělou inteligenci, potvrdil INFO.CZ samotný advokát, který nad celou situací vyjádřil lítost. Nástroj AI použil jednak proto, že se na ÚS neobrací tak často a navíc se dostal z osobních důvodů do časové tísně. Přiznává, že jeho chybou bylo, že výstup nedostatečně kontroloval a spolehl se na to, že uvedená judikatura odpovídá.
Zradil profesionální systém
Zajímavé je, že se nemělo jednat o žádnou veřejně přístupnou, bezplatnou službu, ale o placený profesionální model AI, který nabízí některá z velkých společností provozujících komplexní právní informační systémy.
„Svěřil jsem se profesionálnímu právnímu systému. Nebudu už smlouvu s nimi prodlužovat,“ sdělil INFO.CZ pokutovaný advokát. O jakou společnost se konkrétně jednalo, však uvést nechtěl.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
