Hlavním důvodem, proč soud rozhodl o ponechání právníka Miroslava Jansty ve vazbě, je, že policii nevydal finanční prostředky, z pokusu o jejichž legalizaci je obviněný. Vyplývá to z písemného odůvodnění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 (OS), který na začátku června vyhověl návrhu evropské pověřené žalobkyně. Jansta je podezřelý z toho, že měl legalizovat údajné úplatky získané někdejším ředitelem Fakultní nemocnice Motol Miloslavem Ludvíkem a jeho náměstkem Pavlem Budinským.
Šance, že právník a někdejší dlouholetý šéf České unie sportu Miroslav Jansta opustí v brzké době vazební celu, v níž může podle zákona setrvat až do února příštího roku, není nijak valná. Alespoň tedy, pokud by záleželo jen na soudkyni OS pro Prahu 5 Marice Zahradníčkové.
Soudkyně Zahradníčková totiž v plném rozsahu vyhověla návrhu evropské pověřené žalobkyně, která vykonává dozor nad vyšetřováním případu podezření z korupce a legalizace výnosů z trestné činnosti v kauze bývalého ředitele FN Motol Miloslava Ludvika, jeho náměstka Budinského a právě Miroslava Jansty.
Podle žalobkyně existují u Jansty důvody pro trvání tzv. předstižné vazby, kdy hrozí, že by na svobodě dokonal trestnou činnost, z níž je podezřelý. Tedy, že by legalizoval údajné úplatky, které měl převzít od Budinského a potenciálně i od Ludvíka.
„Aktuálně
je tak nepochybně dáno důvodné podezření, že obviněný při
propuštění na svobodu trestnou činnost kladenou mu za vinu
dokoná, neboť lze předpokládat, že ví, kde se předmětné
finanční prostředky nachází, že k nim má přístup a rovněž,
že má možnosti s nimi nějakým způsobem naložit (tedy je
zejména dostat z dispozice orgánů činných v trestním řízení),“
uvádí se mj. v odůvodnění usnesení soudkyně
Zahradníčkové.
Usvědčit sám sebe
Jak ovšem upozorňují někteří trestní soudci oslovení redakcí, kteří si s ohledem na okolnosti přáli zůstat v anonymitě, je takový přístup soudu v možném rozporu se zásadou „nemo tenetur“, tedy že nikdo není povinen sám sebe usvědčovat. Jednoduše řečeno, že vazba nesmí být nátlakem k doznání či ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení.
Jansta přitom policii, jak vyplývá z usnesení soudu, poskytl všechny smlouvy, řekl, kde se co nachází a odevzdal i hesla k počítačům a telefonu.
„Vazba u tohoto deliktu může trvat maximálně rok. A soudkyně naznačuje, že ho nepustí z vazby minimálně po tuto dobu. Tím ale předjímá své budoucí vazební rozhodnutí, což není přípustné,“ upozorňuje jeden z redakcí oslovených soudců.
Podle něho se přitom nabízí řešení v přijetí pětimilionové kauce, což odpovídá částce, kterou má policie v případu zmapovanou operativně pátracími prostředky s tím, že po propuštění může být rozhodnuto o sledování obviněného. Policie by tak mohla zjistit, kde se hledané prostředky nacházejí.
Odmítnutí pětimilionové kauce
Právě nabídku pětimilionové kauce však soudkyně Zahradníčková odmítla. Nepřijala ani žádné záruky, včetně těch od několika veřejně známých osob či basketbalového spolku v Nymburku, který je s Janstou dlouhodobě spojen.
Jak vyplývá z písemného odůvodnění, soudkyně Zahradníčková „má za to, že nahrazení vazby některým z institutů dle trestního řádu je v daném případě vyloučeno, zejména s ohledem na intenzitu naplnění vazebního důvodu a osobu obviněného“. Co je tím konkrétně myšleno však soud blíže nevysvětluje.
Ohledně zmíněných záruk má soudkyně Zahradníčková za to, že s ohledem na charakter a způsob trestné činnosti „nelze předpokládat, že by ho v tomto směru byla schopna nějaká osoba pozitivně ovlivňovat, pokud se sám rozhodne trestnou činnost dokonat“.
Proti jejímu rozhodnutí o ponechání Jansty ve vazbě už jeho obhájce Josef Monsport podal stížnost, o které bude rozhodovat Městský soud v Praze.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
