Liberec ocení slavného spisovatele. V Německu se kvůli jeho nacistické minulosti přejmenovává škola

Vzrušenou celostátní debatu vyvolává v Německu plán městské rady v bavorském Pullachu na přejmenování místního gymnázia Otfrieda Preußlera. Kritikům se nelíbí, že Otfried Preußler, světoznámý autor dětské literatury, narozený v Liberci, napsal v útlém mládí propagandistickou knihu o nacismu. Prakticky ve stejné době, kdy se rozhoduje o přejmenování Preußslerova gymnázia, má spisovatel dostat v Liberci významnou cenu města. A místní radní na rozdíl od svých německých kolegů v Preußlerově raně nacistické minulosti žádný problém nevidí.

Otfried Preußler se narodil v Liberci jako Otfried Syrowatka v říjnu 1923. Ve svých sedmnácti letech, tedy ještě jako nezletilý, napsal svou prvotinu Erntelager Geyer, která je na pozadí romantiky letního chlapeckého tábora takzvané Hitlerovy mládeže (Hitlerjugend) v Sudetech plná nacistické propagandy. Po válce byl tento propagandistický román zakázán a zapomnělo se na něj.

Sám Preußler musel v roce 1942 narukovat do války a byl o dva roky později zajat sovětskou armádou. Dalších 5 let pak strávil v sovětském zajetí. Právě válečné zážitky dovedly Preußlera podle jeho vlastních slov k tomu, že se s nacismem zcela rozešel.

Rodina budoucího známého spisovatele byla po válce v rámci poválečného vyhnání odsunuta do Německa a Preußler se tak místo do Liberce vrátil v roce 1949 ze zajetí do bavorského Mnichova. Zpočátku pracoval jako učitel.

Pokus o nástin temného portrétu ďáblovy duše

Začal ale také psát příběhy dětské literatury, které si získaly světovou proslulost. Mezi nejznámější díla Otfrieda Preußlera, známá i v Česku, patří Malá čarodějnice, Loupežník Hotzenplotz, Čarodějův učeň či Útěk do Egypta přes Království české. 

Preußler napsal 32 knih, z nichž celá řada byla zfilmována. Spisovatel zemřel ve věku osmdesáti devíti let v roce 2013 v Bavorsku.

Vedle mnoha ocenění se dočkal i pocty, že je po něm dnes v Německu pojmenováno celkem 22 základních škol a jedno gymnázium. A právě vedení gymnázia v Pullachu se letos v polovině března údajně na doporučení školské rady a některých rodičů rozhodlo požádat o změnu názvu školy, což schválila i městská rada.

Hlavním důvodem měla být nacistická minulost Otfrieda Preußlera a zejména jeho prvotina plná nacistické propagandy.

Jako vedlejší důvod navrhovatelé uvedli fakt, že sám Preußler nemá s Pullachem vlastně nic společného, nikdy tam nežil. Konečné slovo k návrhu na přejmenování školy bude ale mít bavorské ministerstvo kultury, které by mělo rozhodnout v nejbližších dnech.

Snaha přejmenovat školu vyvolala ostrou celoněmeckou debatu o tom, zda už to někteří Němci se svou „hyperkorektností“ nepřehánějí. Preußler se od své nacistické minulosti jasně distancoval a podle jeho zastánců svým pozdějším dílem naopak přispěl k šíření lidskosti a kulturnímu obohacení.

„Tak hloupé, až to bolí,“ napsal ke snaze přejmenovat školu například autor fejetonu v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. 

Na Preußlerovu obranu se postavilo také Sudetoněmecké krajanské sdružení (SKS), které tohoto spisovatele dlouhodobě vyzdvihuje jako jednoho z nejslavnějších sudetských Němců. Mluvčí SKS Bernd Posselt označil snahu o přejmenování gymnázia za „skutečný hon na čarodějnice“.

Čeká nás stěhování na kdysi žhavou židovskou půdu: Pražský Hagibor je místo s pohnutou historií

Podle něj Preußler nikdy nepopíral, že v sedmnácti letech napsal propagandistické dílo, po „třech letech na východní frontě, pěti letech v sovětských zajateckých táborech a vyhnání z vlasti se s hnědými představami úplně rozešel. A vybudoval dílo, založené naopak na toleranci a mezinárodním porozumění.“

Mluvčímu SKS se nelíbí ani snaha vedení školy a městské rady v Pullachu obhájit přejmenování školy tím, že Preußler nemá s městem nic společného. „Řada gymnázií se jmenuje po Goethem, i když tam Goethe nikdy nebyl,“ uvedl Posselt v aktuálním vydání rakouského měsíčníku Sudetenpost. 

Mluvčí „landsmančaftu“ zároveň zdůraznil, že zatímco se v Pullachu jedná o tom, jak se zbavit Preußlerova odkazu, spojeného podle radních s nacismem, v rodném městě slavného spisovatele, tedy v českém Liberci, se svého rodáka chystají vyznamenat.

Preußler 14. května obdrží „in memoriam“ cenu města Liberec za celoživotní přínos v oblasti kultury. „Cenu převezme z rukou primátora dcera Otfrieda Preußlera,“ řekla INFO.CZ mluvčí liberecké radnice Jana Kodymová.

Město si slavného rodáka připomnělo některými akcemi už loni, tedy v roce stoletého výročí spisovatelova narození. Podle Jany Kodymové radní pochopitelně vědí o tom, že Preußler v mládí koketoval s nacismem a napsal v sedmnácti letech knihu propagující nacismus. Jeho pozdější dílo však Preußlerovu nacistickou minulost vyvážilo a naopak přispělo k porozumění mezi národy. Neexistuje tak údajně důvod k tomu, aby se Liberec k Preußlerovi nehlásil.

Reaganův „boj o přežití“: Jak hospodářská recese, vysoká nezaměstnanost a rekordní inflace téměř zničily jeho prezidenství

MISS Německo 2024 se stala 39letá Íránka. Zvítězil feminismus, nebo je to úplně naopak?

sinfin.digital