KOMENTÁŘ PAVLA HLAVÁČKA | Americká politika má zvláštní schopnost: nic v ní úplně neumírá. Ideje, které měly být překonané, se vracejí v nové podobě. Politici, kteří měli být odepsaní, znovu kandidují. A hnutí, která měla být jen jednorázovou vzpourou, se promění v trvalou součást systému. MAGA – Make America Great Again – je přesně ten případ.
V roce 2016 to byla bouře proti establishmentu. V roce 2020 identita. V roce 2024 síla, která dokázala znovu mobilizovat miliony voličů. A v roce 2026? MAGA je pořád tady. Jen už nevypadá jako jednolitý blok, ale spíš jako ekosystém, který prorostl do Republikánské strany tak hluboko, že ho nelze jednoduše oddělit.
A hlavně: už to není ta dravá, nespoutaná energie outsiderů. Je to establishment, který se tváří jako anti‑establishment. Což je v americké politice disciplína sama o sobě – a v té české bychom pro to také našli pár příkladů.
Hnutí, které se stalo strukturou
Když se dnes mluví o MAGA, málokdo tím myslí jen osobnost Donalda Trumpa. Hnutí se rozrostlo do šíře, kterou si v roce 2016 dokázal představit málokdo. Je to spleť politiků, aktivistů, médií a voličů, kteří sdílejí několik základních motivů: nedůvěru k federálním institucím, odpor k „elitám“, kulturní konzervatismus a přesvědčení, že Amerika ztratila směr.
To samo o sobě není nic nového. Nové je to, že MAGA se stalo strukturální součástí Republikánské strany. V mnoha státech je téměř nemožné vyhrát republikánskou nominaci bez alespoň symbolické loajality k trumpovskému étosu. A kdo se o to pokusí, často končí jako exemplární případ „zrádce“, kterého je třeba potrestat.
V tomhle ohledu se americká politika té české až překvapivě podobá. I u nás se občas stane, že politické hnutí, které vzniklo jako protest proti establishmentu, se po pár letech stane establishmentem samotným – a přesto se dál tváří jako hlas lidu proti mocným. MAGA je jen americká verze fenoménu, který známe i z Prahy, Ostravy nebo Ústí. Rozdíl je jen v tom, že v USA se to celé odehrává s většími vlajkami, větším patosem a většími pick‑upy.
Jenže to neznamená, že je hnutí silnější než kdy dřív. Naopak. Uvnitř MAGA existují trhliny. Část hnutí je stále pevně loajální k Trumpovi. Část se orientuje na mladší tváře, které kombinují trumpismus s technokratickým stylem a snaží se působit dojmem, že chaos lze řídit tabulkami v Excelu. A část se snaží posunout MAGA směrem k ekonomickému populismu bez osobnostního kultu. MAGA tedy není slabé, ale je méně soudržné. A to je pro rok 2026 klíčové. Hnutí, které kdysi stálo na jednoduchém příběhu „my proti nim“, dnes musí vysvětlovat, kdo přesně je „my“ a kdo „oni“. A to je v politice vždycky začátek potíží – v Americe i v Česku.
Šance v listopadu: síla základny, slabina předměstí
Otázka, zda MAGA kandidáti „mají šanci uspět“, je v americkém kontextu vždy ošemetná. Průzkumy nejsou předpověď, jen momentka nálad. A nálady se v USA mění rychleji než ceny benzínu. Dá se ale popsat stav hry.
V republikánských primárkách mají MAGA kandidáti stále výhodu. Jejich voliči jsou disciplinovaní, chodí k urnám i v červnových vedrech a posílají malé příspěvky v takovém množství, že to dokáže vyrovnat i velké dárce. V mnoha státech je MAGA identita nejsilnějším mobilizačním nástrojem. To jim dává dobré startovní pozice. A hlavně: MAGA voliči mají pocit, že bojují o něco zásadního. O „duši Ameriky“, o „návrat pořádku“, o „záchranu země“. Takové motivace se v politice nedají koupit ani vyrobit – ty buď jsou, nebo nejsou.
Jenže v celostátních volbách je situace složitější. MAGA kandidáti mají silnou základnu, ale zároveň vyšší míru odmítání u nezávislých voličů. A tady se dostáváme k ekonomickým tématům, která jsou pro MAGA zároveň výhodou i pastí.
Ekonomická frustrace byla jedním z hlavních zdrojů trumpismu už v roce 2016. Nešlo o klasickou levici nebo pravici, ale o pocit, že „systém nefunguje pro běžné lidi“. Tento pocit je v roce 2026 stále živý. Inflace sice klesla, ale lidé ji pořád cítí – zejména u potravin, nájmů a hypoték. MAGA kandidáti to rámují jako důkaz, že „Washington nefunguje“. A v postindustriálních regionech, na venkově a u voličů bez vysokoškolského vzdělání to rezonuje. Tam, kde lidé vidí zavřené továrny a prázdné obchody, má MAGA jednoduchou a účinnou odpověď: „Někdo vám to vzal. A my vám to vrátíme.“ Jak to ale bude fungovat poté, co už Trump a jeho lidé vládnou? To se teprve uvidí,
V současném předvolebním boji se ale ukazuje, jak hluboce rozdělená Amerika je. A to doslova od ulice k ulice. A nejviditelněji je to vidět v Pensylvánii.
Pensylvánie: laboratoř americké politiky
Pensylvánie je stát, který se v posledních třech prezidentských volbách několikrát přiklonil na opačnou stranu. Stát, kde se střetává průmyslový sever s předměstským východem. A stát, kde se letos rozhoduje o kontrole Sněmovny reprezentantů.
Připomíná to i Julia Terruso, korespondentka časopisu TIME, „pokud existuje jeden stát, který může rozhodnout o tom, kdo bude mít většinu ve Sněmovně, je to Pensylvánie.“
Proč? Protože v Pensylvánii je nyní nejvíce postů, o které mohou republikáni při nadcházejících volbách přijít.
TIME detailně rozebírá, jak jsou zástupci MAGA pod velkým tlakem – a to nejen ze strany demokratů, ale i ze strany umírněných republikánů. Tamní volební souboje (podzimní midterms) naznačí mnohé i o příštích prezidentských volbách.
Pensylvánský mix venkovských, městských a exurbaních (vzdálenějších příměstských) oblastí věrně odráží celostátní situaci. Čtyři republikánští obhájci mandátu, kteří zde čelí soupeřům, navíc pokrývají celou škálu – od ultrakonzervativců přes umírněné až po nováčky z generace mileniálů. To z tohoto státu dělá případovou studii toho, jak Republikánská strana dokáže odolat útokům v roce, kdy se popularita prezidenta Donalda Trumpa pohybuje blízko historických minim. A proto bude velmi zajímavé tento stát na podzim sledovat.
Průzkumy nyní ukazují těsné souboje bez jasného favorita. A výsledek bude záviset na účasti v předměstích Filadelfie a Pittsburghu.
Americká politika se tak znovu ocitá v situaci, kdy se o budoucnosti země rozhoduje v několika okresech jednoho státu.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
