Ukrajina souhlasí s 30denním příměřím, USA obnovují vojenskou pomoc a nyní se čeká na reakci Ruska. Moskva ale dává jednoznačně najevo, že si podmínky diktovat nenechá. Ruský prezident Vladimir Putin má do pátku jednat přímo s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Mezitím však válka pokračuje v plné síle – zatímco ruské útoky zasahují Ukrajinu, Kyjev podnikl dosud největší dronový úder na Moskvu.
Více jak osm hodin v úterý jednaly delegace USA a Ukrajiny v královském paláci v saúdskoarabské Džiddě. Poté vystoupily se společným prohlášením, podle nějž Ukrajina souhlasí s návrhem na 30denní příměří a Spojené státy obnoví vojenskou pomoc i sdílení zpravodajských informací, pozastavené po roztržce Trumpa se Zelenským.
Příměří má zahrnovat zastavení všech raketových, dronových a bombových útoků podél stávající frontové linie i v Černém moři a má být prvním krokem k dalším rozhovorům s cílem nastolit „bezpečný mír“.
Za USA byl za vyjednávacím stolem ministr zahraničí Marco Rubio, poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz a zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff, za Ukrajinu šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, ministr zahraničí Andrij Sybiha a ministr obrany Rustem Umerov.
Marco Rubio po skončení schůzky prohlásil: „Doufáme, že Rusové řeknou ano, míč je teď na jejich straně.“ Dodal, že pokud bude odpověď ne, pak „bohužel budeme vědět, co je zde překážkou míru.“
Jak americký, tak ukrajinský prezident sledovali schůzku zpovzdálí – Trump se v Bílém domě připravoval na dnešní setkání s irským premiérem Micheálem Martinem a na zítřejší s šéfem NATO Markem Ruttem, zatímco Zelenskyj sice přiletěl s delegací do Džiddy, ale vzhledem k formátu schůzky a složení vyjednavačů se jí osobně neúčastnil.
Reakce lídrů na oznámené usnesení se daly očekávat. Ursula von der Leyenová i António Costa jej za Evropu přivítali jako krok k pozitivnímu vývoji, stejně tak francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer, který jej označil dokonce za průlom.
Stejně tak prezidenti Zelenskyj a Trump, který v reakci na tuto dohodu obnovil pozastavenou vojenskou pomoc a zpravodajskou podporu – byť se stále jedná o „staré dohody“ z předchozího Bidenova prezidentování.
„Jak se říká, na tango jsou potřeba dva, že? Takže doufejme, že i on bude souhlasit,“ uvedl po skončení jednání Trump s tím, že v takovém případě by „to bylo 75 % cesty. Zbytek je o sepsání dohody a vyjednání územních pozic.“
Pozitivní se jeví také fakt, že podmínkou souhlasu USA nebylo dříve zmiňované vyhlášení voleb ani rezignace Zelenského, respektive nic z toho nebylo při jednáních diskutováno.
I received a report from our delegation on their meeting with the American team in Saudi Arabia. The discussion lasted most of the day and was good and constructive—our teams were able to discuss many important details.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 11, 2025
Our position remains absolutely clear: Ukraine has been… pic.twitter.com/7EZXTVA52C
Všichni se shodli na tom, že míč je teď na straně Ruska a že doufají v jeho pozitivní reakci. Tyto naděje vzápětí zkrotil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov – jakákoli dohoda o Ukrajině podle něj musí být uzavřena podle ruských podmínek, nikoli podle návrhů USA. Moskva je prý ochotna jednat, ale trvá na zohlednění svých bezpečnostních zájmů. Totéž jinými slovy zopakoval i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov a zdůraznil, že Moskva za žádných okolností nepřipustí přítomnost vojenských sil NATO na ukrajinském území.
Vladimir Putin se dle očekávání sám k situaci nevyjádřil – má si ale v nejbližších dnech volat přímo s Donaldem Trumpem, který tento hovor předběžně oznámil na pátek.
Stejně tak se – na rozdíl od koaličních politiků jako je Petr Fiala, Vít Rakušan či Jan Lipavský – nevyjadřují k výsledkům setkání ani představitelé opozice, kteří včera odmítli pozvání na čtvrteční schůzku o obraně.
Navzdory pozitivnějším signálům z diplomatických jednání, minimálně mezi USA a Ukrajinou, válka stále pokračuje v plné intenzitě. Během posledních hodin zaútočilo Rusko na Ukrajinu 133 drony a několika raketami. Ukrajina provedla ve stejné době zatím největší dronový útok na ruské hlavní město a přilehlé oblasti. A i přes vzrůstající tlak, kterému napomohlo i přerušení zpravodajské pomoci, se brání ofenzivě v Kurské oblasti – část jejího území drží od loňského léta jako „vyjednávací kartu“.
První reakce běžných Ukrajinců na to, zda budou jednání s Ruskem úspěšná, či zda k nim vůbec dojde, jsou velmi opatrné, stejně jako vyjádření komentátorů a analytiků. I pokud totiž Rusko k jednání svolí, zůstává mnoho neznámých – například kdo bude nad dodržováním příměří dohlížet, pokud Rusko odmítá přítomnost západních sil na ukrajinském území, a hlavně, co za to bude chtít „na oplátku“.
Jak již v našem živém vysílání k inauguraci Donalda Trumpa varoval armádní generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu ČR při odpovědi na otázku, zda skutečně může dojít k rychlému zastavení války na Ukrajině: „Trump bude tlačit Putina k dohodě ve stylu ‚nechte si dobytá území‘, ale Putin se s tím nespokojí a neuhne – je totiž schopen obětovat celý národ.“
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
