KOMETÁŘ MARKA KERLESE | Měli by vysoké výsluhy brát i ti bývalí vojáci, kteří se uchytili v dobře placených funkcích ve vysoké politice? Příkladem takového souběhu výplat od státu jsou třeba nový ministr obrany i stávající prezident. Kolik peněz na výsluhách dostávají, považují ale za osobní věc a částku nechtějí zveřejnit.
Hned na začátku je třeba zopakovat, k čemu výsluhy určené pro příslušníky bezpečnostních složek státu (vojáci, policisté, hasiči, celníci, příslušníci vězeňské služby atd.) vlastně slouží: Systém výsluh je ze zákona nastaven tak, aby odpovídal míře rizika a psychického a fyzického vyčerpání, kterému jsou tito zaměstnanci ve službě státu vystaveni. Ovšem nejen to.
Výsluhy by měly také kompenzovat fakt, že si vojáci či policisté nesmějí během činné služby jakkoliv oficiálně přivydělávat (třeba podnikáním či druhou prací) a po skončení služebního poměru mohou mít kvůli jeho specifičnosti problém najít jiné zaměstnání se srovnatelným platem. Zároveň jde i o určitou formu motivace pro vstup k bezpečnostním složkám.
Stát tak
vyplatil jen v roce 2024 na výsluhách kolem 12 miliard korun, z
toho zhruba 3,3 miliardy bývalým vojákům.
Otázkou ovšem zůstává, zda by se měly výsluhy vyplácet rovněž těm bývalým příslušníkům bezpečnostních složek, kteří i po skončení služebního poměru našli další uplatnění ve státních službách, případně získali placenou politickou funkci. V tomto případě totiž dál žijí za peníze od státu a lze podle některých kritiků úspěšně pochybovat o tom, zda by k tomu měli ještě brát státní kompenzaci za předchozí službu pro stát.
Například bývalý ministr obrany za ANO Martin Stropnický chtěl v roce 2014 výsluhy lidem, kteří se po odchodu do civilu nechají zaměstnat ve státní správě, zrušit. „Příslušník armády či jiného sboru se při přechodu na civilní post stává pro stát nejdražším úředníkem,“ řekl tehdy Stropnický. Se svým návrhem na tuto formu omezení výsluh však neuspěl.
Bývalí vojáci, hasiči, policisté či celníci v placené politické funkci jsou pro státní kasu většinou ještě mnohem větší zátěží než úředník s výsluhami. Plat běžného poslance se pohybuje kolem 100 000 korun, člen vlády (ministr) bere měsíčně přes 200 000 korun hrubého, odměna prezidenta činí kolem 380 000 Kč. A pokud byl politik po určitou dobu příslušníkem bezpečnostních složek, dostává k tomu ještě slušnou výsluhu.
Výsluhy pro generály
Na tu mají bývalí policisté či vojáci nárok po nejméně 15 letech služby a její výše se odvíjí právě podle odsloužených let a výše služební mzdy. Podle aktuálních dat, která INFO.CZ poskytlo ministerstvo obrany, pobíralo loni výsluhu 15 713 bývalých vojáků, kterým stát vyplatil celkem 3,372 miliardy korun. V průměru tak na jednoho příjemce vychází bezmála 18 000 korun měsíčně.
V případě vysoce postavených důstojníků a generálů s mnoha odslouženými lety je ale výsluhová renta mnohem vyšší. Může totiž dosáhnout až 55 % z průměrného hrubého služebního platu. Loni tak například dostávali bývalí nejlépe placení příslušníci bezpečnostních složek měsíční výsluhu až 87 000 korun měsíčně.
A mezi příjemce vysokých výsluh takřka s jistotou patří i nový ministr obrany Jaromír Zůna nebo současný prezident republiky Petr Pavel. Zůna začal po studiu na vojenských školách svou kariéru už v roce 1984 a celkem odsloužil na různých vysokých pozicích v armádě 41 let. Od roku 2010 byl brigádním generálem, v roce 2019 získal hodnost generálporučíka.
Prezident Pavel to dokonce dotáhl na armádního generála (nejvyšší hodnost v české armádě), přičemž do služebního poměru vstoupil v roce 1983 a odešel z něj po 35 letech služby v roce 2018. I u něj se tak výsluhy takřka jistě pohybují někde kolem maximální hranice.
Kolik konkrétně oba vysoce postavení politici na
výsluhách přesně dostávají, ale zveřejnit nechtějí. A to
paradoxně i přesto, že jejich platy jsou veřejné. Jakmile ale
jde o výsluhy, nastane hradba mlčení.
Proč ministr obrany i prezident státu tají výši svých armádních výsluh?
„Co se týče detailů výsluhových náležitostí, ty nesdělujeme,“ odpověděl tiskový odbor ministerstva obrany INFO.CZ na otázku výše výsluh ministra Jaromíra Zůny. Ministerstvo pouze potvrdilo, že na výplatu výsluhového příspěvku nemá výkon politické ani jakékoli jiné funkce žádný vliv. Bývalý voják by přišel o výsluhy prakticky pouze tehdy, pokud by byl opět povolán do služebního poměru.
Ani Kancelář prezidenta republiky nebyla ohledně výše výsluh Petra Pavla příliš sdílná. „Dobrý den, výsluhy jsou soukromá věc prezidenta, nikoliv KPR, děkuji za pochopení,“ napsal po třech dnech od položení dotazu k výši prezidentových výsluh mluvčí kanceláře Vojtěch Šeliga.
Výsluhový příspěvek by měl přitom náležet i prezidentově manželce, také bývalé příslušnici armády, která odešla ze služby v hodnosti podplukovnice. Výsluha je příjemcům vyplácena až do doby, kdy odejdou do běžného starobního důchodu. Pokud je „důchod“ menší než výsluhová renta, stát ale rozdíl doplatí.
O tom, zda je český systém výsluh pro bývalé příslušníky spravedlivý a smysluplný, se vedou rozsáhlé diskuse už řadu let. A to zejména právě kolem otázky, zda by na výsluhy měli mít nárok i lidé, kteří se po ukončení služebního poměru dostali do placených úřednických či politických funkcí. A jsou tedy pro stát „těmi nejdražšími úředníky“ (či politiky – pozn. red) – jak tvrdil bývalý ministr obrany Stropnický.
Na druhou stranu je možné, že i takový souběh výplat státu pro bývalé vojáky, hasiče či policisty může být obhajitelný a má svůj smysl. Fakt, že i ministr obrany a prezident státu výši svých výsluh z nějakého důvodu tají, však této obhajobě příliš nesvědčí.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
