I když americký miliardář Elon Musk plánuje už do pěti let cestu lidské posádky na Mars, podle astronoma Miloše Tichého není tato cesta za současné úrovně lidského poznání možná. Lidstvo především neumí vyřešit problém hrozby kosmického záření.
Z pohledu Elona Muska přitom plán na osídlení Marsu vypadá poměrně jednoduše. Americký vizionář letos v březnu oznámil, že už v roce 2026 plánuje vyslat na Mars raketu Starship s robotem Optimismus. A jestliže let dopadne podle jeho představ, měly by se brzy vydat na takzvanou rudou planetu i kosmické lodě s lidskou posádkou.
„Pokud přistání (s robotem) půjdou dobře, budeme moci začít s přistáními s lidmi už v roce 2029, i když rok 2031 je pravděpodobnější,“ napsal Musk na sociální síti X. Projekt amerického vizionáře by tak měl po mnoha desetiletích konečně naplnit lidský sen o osídlení Marsu, o kterém se mluví už od doby, kdy se člověk poprvé podíval do kosmického prostoru.
Odborníci jsou však zatím k Muskově plánu více než skeptičtí. „Muskovo prohlášení je trochu narcistní,“ řekl INFO.CZ známý český astronom a vedoucí Observatoře Kleť Miloš Tichý. Osobně nevěří tomu, že by americký vizionář skutečně do šesti let dopravil lidi na Mars. A to hned ze dvou důvodů.
Cesta na Mars trvá v závislosti na postavení planet 6 až 9 měsíců, během kterých musí mít posádka dostatek potravin a kyslíku k dýchání. „A zajištění toho kyslíkové a potravinového systému na tak dlouhou dobu let se zatím nepodařilo uspokojivě vyřešit,“ uvedl Tichý.
Tím nejzásadnějším problémem dlouhých kosmických letů s lidskou posádkou (nejen na Mars) ale podle něj zůstává nevyřešená hrozba kosmického záření. Hvězdy, včetně našeho Slunce, produkují proud vysokoenergetických částic (hlavně protonů a jader hélia), které putují vesmírem. „Částice jsou nabité značnou energií, takže když se setkají s lidským organismem, pronikají do buněk a narušují DNA,“ říká astronom. Pokud by byl člověk podle něj bez příslušné ochrany vystaven dlouho kosmickému záření, zemřel by na nemoc z ozáření.
Mars nemá magnetické pole
Na Zemi jsou lidé před kosmickým zářením chránění jednak zemskou atmosférou, jednak magnetickým polem Země. Tato ochrana se vztahuje i na posádky orbitálních stanic na oběžné dráze kolem naší planety. Jakmile se ale člověk vydá do vesmíru, kosmické záření na něj působí plnou silou. A to včetně pobytu na Měsíci. „Na povrchu Měsíce se ovšem astronauti vždy zdrželi jen velmi krátkou dobu, maximálně několik dní,“ uvedl Tichý.
Při delším pobytu ve vesmíru v řádu měsíců by se ale posádka nemoci z ozáření nevyhnula. Loď by sice mohla být chráněna před kosmickým zářením nějakým ochranným štítem (jako je to v různých vědecko-fantastických filmech), ovšem to by zase neúměrně zvýšilo váhu lodi. „To je stále nedořešený problém,“ říká astronom.
Podobně
by museli odborníci ochránit lidi před kosmickým zářením lidi
i na povrchu Marsu. Mars má sice řídkou atmosféru, tvořenou
převážně oxidem uhličitým, chybí mu ale magnetické pole jako
na Zemi. Podle Miloše Tichého jsou tak zatím cesty lidské posádky
na rudou planetu nebo dokonce delší pobyt lidí na této planetě
utopií. „Možná technologie rychle pokročí a něco vymyslíme,
ovšem za současného stavu lidského poznání je cesta lidí na
Mars prakticky vyloučena,“ uvedl Tichý.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
