Kárné senáty České advokátní komory (ČAK) musí měřit při posuzování veřejných výroků advokátů stejným metrem všem a neposuzovat odlišně vystupování těch, kteří aktivně působí v politický funkcích. Rozhodl tak Městský soud v Praze v případu karlovarského advokáta Karla Jelínka, kterému kárný senát ČAK udělil pokutu za to, že označil poslance Jindřicha Rajchla za „Rajchlsführera“ a senátorku Janu Zwyrtek Hamplovou nazval „Zwratek Hamplovou“.
Senát Městského soudu v Praze (MS) částečně vyhověl žalobě karlovarského advokáta Karla Jelínka a zrušil pokutu, kterou dostal od odvolacího kárného senátu ČAK. Jelínek měl porušit pravidla profesionální etiky, když veřejně označil své kolegy-advokáty Jindřicha Rajchla a Janu Zwyrtek Hamplovou za „Rajchlsführera“ a „Zwratek Hamplovou“.
Soud naopak potvrdil rozhodnutí kárných senátů, co se týče provinění, že Jelínek porušil povinnost advokáta, když neoznámil komoře své trestní stíhání. Původně přitom kárný senát pozastavil Jelínkovi činnost na půl roku, odvolací kárný senát mu trest zmírnil na pokutu.
Podle aktuálního rozhodnutí senátu MS v Praze však Jelínek nemusí platit ani pokutu. Tedy prozatím. Soud totiž rozhodnutí zrušil jako celek a vrátil případ komoře k novému posouzení. A to právě s ohledem na pochybnosti ohledně závadnosti jeho veřejných výroků vůči poslanci-advokátovi Rajchlovi a senátorce-advokátce Hamplové.
Svoboda projevu nesmí být omezována obecnými frázemi
„Svoboda projevu je jednou z nejdůležitějších hodnot každé demokratické společnosti. Představuje nepostradatelnou podmínku jejího rozvoje, jakož i podmínku individuální seberealizace každého jednotlivce. Každý názor, stanovisko nebo kritika jsou v zásadě přípustné. Omezení této svobody je vždy třeba interpretovat restriktivně a k vlastnímu omezení přistoupit jen za kvalifikovaných okolností,“ připomněl soud v úvodu svých úvah. Kárný senát ČAK přitom podle soudu právě tyto okolnosti nezkoumal. Nespecifikoval ani, které výroky Jelínka a proč konkrétně byly závadné a jeho hodnocení tak bylo příliš obecné.
Podle soudu je přitom důležitý kontext konkrétních výroků Jelínka, neboť se podle něho mělo jednat o kontroverzní či šokující polemiku s postoji konkrétních politiků.
Rajchl: Justici ovládá dvojí metr a politická objednávka. Za naší vlády by se některé věci nestíhaly
Rozdílný přístup k Rajchlovi a Jelínkovi
V daném případě navíc soud dospěl k závěru, že kárné orgány komory postupovaly při posuzování veřejných výroků Jindřicha Rajchla a Jelínka odlišně. Zatímco Rajchla kárné žaloby za obdobné výroky zprostil, a to s ohledem na novelu zákona o advokacii, co se politických projevů týče, Jelínka naopak potrestal.
Podle soudu se přitom zásada legitimního očekávání uplatní jak v kárném řízení, tak v řízení před soudem a při posuzování obdobných případů by tak neměly vznikat nedůvodné rozdíly.
Kritika političky, nebo urážka advokátky?
Obdobný problém spatřuje soud i ve vyhodnocení výroků Jelínka vůči senátorce Hamplové. V daném případě je opět podle soudu důležitý kontext, tedy zda šlo o hodnocení Hamplové jako političky a jejích politických aktivit. Jakkoliv soud nezpochybnil, že jde o výroky s potencí šokovat či urazit.
„S tou samou jistotou nelze říct, že tyto příspěvky nepředstavovaly – i v poměrech tuzemské advokacie – přípustnou nadsázku, ironii či sarkazmus, a to v kontextu veřejně známých politických aktivit Mgr. Zwyrtek Hamplové, na které žalobce ve svých procesních podáních opakovaně poukazoval. Stavěl-li se žalobce ustáleně do role oponenta politických aktivit senátorky Mgr. Zwyrtek Hamplové (o čemž svědčí i opakování těchto příspěvků), pak bylo potřebné vyhodnotit širší kontext těchto potenciálně difamačních výroků,“ upozornili soudci v odůvodnění rozhodnutí.
„Zkomoleninou jména, hashtagem ani vyobrazením krávy žalobce nepopisoval skutečnost, ale volně, byť kontroverzním způsobem, interpretoval své názory a postoje. Jelikož příspěvky směřovaly vůči politicky aktivní senátorce, bylo na místě hodnotit, zda se jí mohly relevantním způsobem dotknout na její osobnostní sféře, a zda tyto projevy žalobce měly takovou intenzitu, že je nelze v demokratické společnosti tolerovat,“ konstatuje se v odůvodnění soudu.
Novela zákona o advokacii a konec kárání za politiku
Soud také na závěr rozhodnutí připomněl, že nedávnou novelou zákona o advokacii se ČAK pravděpodobně „zbavila“ možnosti vést kárná řízení pro excesivní politické projevy advokátů, a to nejen těch politicky činných.
Jde o pozměňovací návrh poslance Radka Vondráčka, kterým se do zákona o advokacii doplnilo, že advokáti sice stále musejí zachovávat důstojnost svého stavu, avšak výkon jejich politických práv tím není dotčen.
Za výkon politických práv je tak podle soudu nutné považovat jakýkoliv projev politického názoru.
„Přitom nezáleží na tom, zda je původce veřejně aktivním politikem, který usiluje o úspěch ve volebním klání, nebo advokátem, který pouze aktivně vykonává své politické právo tím, že se veřejně vyjádří k záležitosti či osobě, kterou sám z nějakého důvodu považuje za (ne)důležitou. Nadto, směřuje-li jeho projev na způsob, jakým jiní aktivní politici vykonávají svou činnost, takový projev je nutné považovat za ryzí realizaci svobody projevu jakožto politického práva,“ domnívá se soud.
„Soud tedy činí první dílčí závěr, že zákonodárce s účinností od 1. 4. 2025 patrně odňal ČAK podstatnou část působnosti dozoru nad způsobem výkonu politických práv jejích členů. Pokud by měl být § 17 zákona o advokacii ve znění od 1. 4. 2025 vykládán doslovně, zdá se, že ČAK již nemůže nadále vést kárná řízení pro excesivní politické projevy, byť by takové projevy mohly snižovat důstojnost advokacie,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
