Řídí plzeňské žalobce paňmáma? Jde o urážku jen pro toho, kdo se jí urazit nechá, konstatoval soud

Krajský soud v Plzni zrušil výtku, kterou svému podřízenému, státnímu zástupci Leoši Vaníkovi, uložila jeho šéfka, plzeňská krajská státní zástupkyně Anna Maříková za to, že ji v interní komunikaci nazval „paňmámou“. Podle soudců jde sice o výraz nelaskavý, ale prvoplánově nijak dehonestační – urážlivým je totiž podle nich jen pro toho, kdo se jím urazit nechá.

Šéfka Krajského státního zastupitelství v Plzni (KSZ) Anna Maříková si dnes možná vyčítá, že nechala „prchlivost cloumat svým majestátem“ a uložila výtku svému podřízenému za to, že ji nazval v e-mailu paňmámou.

Krajský soud v Plzni totiž vyhověl žalobě, kterou se Vaník, jehož zastupoval právník Pavel Uhl, této výtce bránil. A naopak z písemného odůvodnění rozhodnutí soudu lze vyčíst jemnou kritiku samotné Maříkové i poměrů na KSZ v Plzni.

Kontext sporu: Pracovní docházka a osobní omluva

Vaník nazval Maříkovou paňmámou loni v interní emailové komunikaci, v níž řešil svůj spor s ní ohledně dodržování pracovní docházky. Maříková totiž zavedla na úřadě její přísnější kontrolu, přičemž podle Vaníka mihli z jejího odůvodnění tohoto opatření nabýt kolegové dojmu, že se jedná o pomstu Maříkové za jeho kritiku vůči ní.

Maříková si však označení paňmáma vzala osobně a uložila Vaníkovi výtku. A to i přesto, že ten se jí za to následně omluvil.

Soudní přezkum: Význam slova a poměry na pracovišti

Vaník se výtce bránil správní žalobou, s níž uspěl. Podle soudců nazvat někoho paňmámou není rozhodně prvoplánově urážlivé: jde totiž o zastaralý výraz obecné češtiny označující selku, manželku mlynáře nebo prostě hospodyni, ženu vedoucí domácnost či hospodářství.

A hanlivě nelze označení paňmáma vnímat ani v kontextu, v jakém ho Vaník pravděpodobně použil. Tedy ve spojení s vedoucí státní zástupkyni, jejíž styl vedení může být vnímán buď jako autoritativní a poroučivý, ale také jako starostlivý. Popřípadě se může jednoduše jednat o v daném kolektivu zaužívaný výraz.

Nazval šéfku žalobců „paňmámou“. U soudu se státní zástupce brání tím, že mu šmírovala poštu

Pokud by ale měl soud zkoumat do důsledku, jak toto označení Vaník opravdu myslel, musel by zjišťovat poměry, jaké pod Maříkovou na úřadě vládnou, což by jistě podle mínění soudců k dobré pověsti státního zastupitelství a soudnictví neprospělo.

„A priori pejorativní význam lze paňmámě přičítat proto, že se tak adresát nebo třetí osoba rozhodly tento výraz tak vnímat. Jinými slovy, jde o jasně urážlivé označení jen pro toho, kdo se jím urazit nechá,“ konstatovali v odůvodnění plzeňští soudci.

Hranice etiky: Co je a co není za čárou

Pro explicitní kontrast v odůvodnění odkázali i na konkrétní příklady urážlivého chování či výrazů, které jsou mezi státními zástupci jasně za hranou.

„Příkladem lze zmínit, že státní zástupce nesmí svého nadřízeného nazvat ‚kokotem‘ nebo ‚zbabělcem‘, popřípadě mu vzkazovat, aby si ‚spis strčil do prdele‘. To vše je nepřiměřeným a nevěcným dehonestačním chováním, které je porušením zákona v intenzitě nevyžadující uplatnění kárné odpovědnosti,“ odkázali soudci na konkrétní případy z judikatury, která se týká etických prohřešků státních zástupců z poslední doby.

Za „zbabělce“ označil někdejší náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci Pavel Komár svého nadřízeného, který se rozhodl rezignovat. Zbylé dva výrazy padly na Krajském státním zastupitelství v Ústí nad Labem, kde se takto rozohnil státní zástupce Martin Vlček.

Dopady rozhodnutí: Poučení pro řadové i vedoucí žalobce

Rozhodnutí soudu v tomto případu – pokud tedy nedojde k jeho změně po zásahu kasačního soudu – má i několik dalších zajímavých přesahů. A to jak do běžného pracovního života státních zástupců, tak i pro vedoucí státní zástupce, kteří se ocitnou v obdobné situaci jako „paňmáma“ Maříková.

Soudci odmítli námitky státního zástupce Vaníka proti získání a použití jeho e-mailů Maříkovou, neboť měl za to, že jsou soukromé povahy. Podle soudců ovšem použil jednak pracovní e-mail, a navíc i oficiální spisovou značku. Osobně si sice mohl myslet, že se korespondence nedostane nadřízené na stůl, ale objektivně pro to nebyly žádné důvody. 

Což je poměrně důležitý vzkaz řadovým státním zástupcům, jak mají přistupovat k používání pracovního e-mailu v případech interní výměny potenciálně problematických názorů na své nadřízené. Zvláště v dnešní éře poroučivých vedoucích státních zástupkyň.

Na druhou stranu soudci také jasně řekli, že Vaníkova polemika ohledně pracovní docházky a její kontroly ze strany nadřízené není nijak závadná, jak se naopak domnívala Maříková. Nesouhlasí-li vedoucí státní zástupce s interpretací některých svých manažerských opatření, má volit cestu vysvětlování, nikoliv výtky kritikům.

A jakkoliv soudci nezpochybnili oprávnění Maříkové výtku za „paňmámu“ Vaníkovi uložit, pozastavili se také nad tím, zda je „vhodné a rozumné“ takto postupovat. Navenek totiž vždy vzbudí pochybnost, zda je osobně dotčený funkcionář schopen být v takovém případě objektivní, když to navíc za něj mohou posoudit a učinit rozhodnutí jiní, jemu nadřízení funkcionáři.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Žádné čistky v justici nebudou. Babišova vláda narazí na mnohem větší problém, který je skrytý uvnitř systému

Nebylo naším záměrem stvořit Golema, říká architekt čtvrtého Ústavního soudu Jan Kysela

Padne zpovědní tajemství? Ústavní soud si nestandardně rozšířil přezkum smlouvy s Vatikánem

sinfin.digital