KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Až vyhrajeme, zakážeme vám mít vlastní kluby! Poslední výstřel ANO v rozhořčené občanské válce zavání totalitou. Ale současná vláda nemá Babišovým lidem co vyčítat, na eskalaci nenávisti nese nedílnou spoluvinu. Někdo by měl zasáhnout a uklidnit situaci. Má snad dojít na rvačku? Nemusejí hned lítat pěsti a facky, ale hrozí, že Sněmovnu ovládnou z jedné strany obstrukce, z druhé bossing…
Chceme, aby skončila vaše předsedkyně dolní komory. My vám to oplatíme odvoláním vašeho místopředsedy. Zdálo se, že dál už vzájemná nevraživost mezi vládou a opozicí zajít nemůže. Ovšem hnutí ANO prokázalo slušnou dávku kreativity. Pohrozilo, že pokud získá většinu, změní zákon o jednacím řádu tak, že zástupci koalice SPOLU nebude moci vytvořit samostatné poslanecké kluby. Tak jako je mají ODS, KDU-ČSL a TOP 09 nyní.
Není jasné, jak by to vlastně ANO chtělo zařídit. Musel by se totiž zakázat vznik jakýchkoli klubů v průběhu volebního období. Zatím je to tak, že u samostatně kandidujících stran k tomu stačí tři poslanci. Ale je možné ustavit ho kdykoli – pak ovšem musí mít minimálně deset členů.
Nyní má ODS 35 mandátů, KDU-ČSL 22 a TOP 09 14. Což znamená, že každá ze tří stran může mít bez ohledu na vše ostatní vlastní poslaneckou skupinu.
Chtělo by to pořádný zásah do parlamentních zvyklostí, aby SPOLU mohla mít jen jeden klub. I kdyby se povedlo splácat nějaké kostrbaté řešení, nejspíše by ho „shodil“ Ústavní soud. Nakonec však asi není tak podstatné, že by byl pořádný oříšek takový naschvál realizovat. Šokující je, že se vůbec někdo takovými nápady zabývá. Jednoznačně jde o důsledek válečné atmosféry, jež připomíná situaci v USA před vypuknutím bojů Serveru a Jihu.
Počátky toho všeho musíme hledat deset let zpátky. Vztahy se začaly kazit po roce 2013, kdy se konaly předčasné volby v důsledku prokurátorského puče – ten rozbil politické spektrum na padrť, do Sněmovny se dostaly nové strany a přestávaly platit zažité formální postupy.
Nicméně do roku 2017 ještě vše nějak fungovalo, politici vlády a opozice byli schopni spolu mluvit, něco dojednat, i se třeba společně sejít u piva. Byť ne všichni.
Obstrukční „stávky“ se dosud protáhly na 500 hodin, což znamená 50 jednacích dnů.
Výrazné zhoršení přišlo v dalším volebním období, kdy se vláda ANO a ČSSD opírala o komunisty a SPD. Ale pořád nebylo nejhůř. I zásluhou předsedy dolní komory Radka Vondráčka, který dokázal odolávat tlaku svého stranického šéfa Andreje Babiše a lídryně klubu Aleny Schillerové, aby „přiškrtil opozici kyslík“. Stále ještě se nějak dodržovaly štábní postupy. Ale společně na pivo se už chodilo méně. A nenávist narůstala…
Jestliže v letech 2017–2021 připomínala Sněmovna papiňák, pod jehož pokličkou narůstá tlak a napětí, po dalších volbách kotel vybuchl. Začalo to tím, že nová předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová vetovala na post svého zástupce Radka Vondráčka. Jednoho z mála, kdo si udržel rozum a měl i autoritu, aby dokázal chladit horké hlavy. Co následovalo – a následuje – už není nic jiného než plejáda vzteklých útoků a protiútoků.
Obstrukce v podání ANO a SPD nemají nic společného s demokratickým protestem. Ale doslova blokují chod parlamentu – což konstatoval i Ústavní soud. Netýkají se jen konkrétních zákonů, ale opozice jimi brání samotnému schválení programu. Přehlídka marných řečí… V důsledku se často neprojedná nic, ani bezproblémové normy. Tyto „stávky“ už se protáhly na 500 hodin, což znamená 50 jednacích dnů.
Když si vezmeme, že v „normálním“ režimu se počítá s jedenácti jednacími týdny do roka, tak to v průměru vychází ne jeden a půl zmařeného dne při každém řádném zasedání. Ve skutečnosti se svolává hromada mimořádných schůzí, aby se vůbec něco stihlo.
Tento způsob demokracie je poněkud podivný. A rozhodně neefektivní. Poslanci v tomto volebním období strávili ve Sněmovně více času, než jejich předchůdci, ale projednali toho méně.
Extremisté zasedali v parlamentu od 90. let, ale dokázali udržet dekorum, jednací řád a normální chod demokracie.
No a pak tu máme ty otevřené roztržky, pevně daná hlasování, jimiž vládní většina utíná opozici „tipec“. Ta si pak stěžuje, ještě více obstruuje – a nebo přímo navrhuje odvolání předsedkyně Sněmovny, což už provedla dvakrát. Koaliční poslanci na oplátku sesbírali hlasy k zařazení bodu o sesazení místopředsedy Karla Havlíčka. A právě on nyní hrozí, že když ANO vyhraje, zabrání SPOLU mít tři kluby. Má jít o pomstu? Další v nekončící řadě?
Jak malé děti na pískovišti… Kdo chce a má ještě chuť někomu fandit, ať se za to rozčiluje buď na vládu, nebo na opozici. Za sebe říkám, že jich v tomto případě mám plné zuby všech.
Pamatuji na spořádaný parlament v 90. letech. Ale i později. Už tehdy přitom v lavicích usedali extremisté. Ale většina ve Sněmovně, ať už zrovna byla u vlády, nebo v opozici, uměla udržet dekorum, zachovávat jednací řád, dohody a normální chod demokracie.
Kdo chce názorný příklad, jak moc se situace změnila k horšímu – asi nejlépe to ukazuje rozruch, který aktuálně působí v Senátu Jana Mračková Vildumetzová. Ta se stala novou předsedkyní klubu ANO. A okamžitě začala zavádět „nové pořádky“. Takové, jaké se naučila ve Sněmovně, kde působila do té doby. Ostatní jsou z ní jsou v takovém šoku, že dokonce požádali její kolegy z hnutí, zda by nemohli šéfku vyměnit. To se dosud nikdy nestalo…
Růst nevraživosti v poslaneckých lavicích je šílený. Co se stane v dalším volebním období? Takhle to dál fakt nejde. Jinak dolní komora přestane být důstojným parlamentním tělesem a stane se arénou bojových sportů. Přinejmenším v přeneseném slova smyslu.
Takhle to nemá být. Všichni přece mají mandát od voličů a přepjatým nepřátelstvím neurážejí ani tak jeden druhého, jako projevují hlubokou neúctu k občanům a demokracii.
Najde se někdo, kdo chce a dokáže sjednat mír (či aspoň příměří) a vrátit do politiky elementární respekt k soupeři, který byl koneckonců také řádně zvolen? Pokud ano, zvu ho na malé pivo ve sněmovním klubu.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
