Zatímco v Česku se donedávna řešilo, zda mohou v tuzemských volbách volit i lidé, kteří dlouhodobě žijí v zahraničí, ve Vídni mají jiný problém. Už více než třetina obyvatel rakouského hlavního města nemá právo volit, přičemž podíl nevoličů stále roste.
Vídeň čekají už 29. dubna zemské volby, které mimo jiné rozhodnou o tom, zda si rakouská metropole udrží pověst nedobytné bašty sociální demokracie. Od konce druhé světové války tady rakouská sociální demokracie (SPÖ) neprohrála, byť v posledních letech její obliba u obyvatel mírně klesá.
Pikantní na nadcházejícím volebním souboji je ovšem fakt, že o složení nového vídeňského zastupitelstva bude rozhodovat vůbec nejmenší podíl Vídeňáků v historii.
Jak hlásí média i neziskové organizace, ve Vídni žije rekordních 35 % obyvatel, kteří nemají rakouské občanství, a tudíž ani volební právo. Své zákonné zástupce si tak bude moci volit jen zhruba každý třetí Vídeňák či Vídeňačka.
Dá se tedy ještě mluvit o tom, že složení vídeňské radnice odpovídá vůli obyvatelstva? Například lidskoprávní organizace SOS Mitmensch
si to dlouhodobě nemyslí. A žádá změnu volebního systému.
„Vídeň je na cestě stát se poloviční demokracií,“ tvrdí SOS Mitmensch. Podíl těch, kteří nemají rakouské občanství, a tudíž ani právo volit, totiž rok od roku roste. Zatímco v roce 1983 mohlo k volebním urnám přes 90 % obyvatel města, v roce 2010 to bylo 80 % a letos už jen 65 %.
A to se od posledních voleb může ve Vídni volit už od 16 let. Přesto podíl oprávněných voličů strmě padá. Pokud by klesal současným tempem, v roce 2050 by mohl své zástupce volit jen každý druhý obyvatel metropole.
SOS Mitmensch a další podobné organizace proto bijí na poplach a žádají, aby Vídeň za určitých podmínek umožnila účast na volbách i těm obyvatelům, kteří nemají rakouské občanství. Už od roku 2013 pořádají aktivisté protestní akci s názvem „pass egal“ (rovný hlas), při níž vyzývají obyvatele města bez volebního práva, aby ve speciálních místnostech volili „nanečisto“ a zároveň tím podpořili změnu volebního systému.
Kdo by čekal, že za rostoucím podílem nevoličů ve Vídni stojí především nárůst uprchlíků, nebyla by to úplně pravda. Více než třetina Vídeňáků bez rakouského občanství pochází z jiné země EU, ve městě žije hodně Němců, Chorvatů, Poláků, Maďarů i Čechů.
I když ale občané EU mohou volit v obecních volbách, ve Vídni, která má statut jedné z rakouských spolkových zemí, to podle ústavy možné není. A protože město s aktivní bytovou politikou, které pravidelně vítězí ve světových žebříčcích kvality života, je velkým lákadlem pro přistěhovalectví, roste i podíl těch, kteří ve městě žijí bez volebního práva.
Je důležité zmínit, že to není jen rostoucím podílem přistěhovalců, ale také přísnějšími pravidly pro udělení rakouského státního občanství. Ty chce dále přitvrzovat i nová rakouská vládní trojkoalice, složená z lidovců, sociálních demokratů a hnutí NEOS, která má v programu vyšší nároky na jazykové znalosti těch, kteří se chtějí stát občany Rakouska. Stejně tak se počítá se zvýšením požadavků na finanční zázemí a pracovní uplatnění žadatelů o občanství.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
