Evropská komise dnes navrhla členským státům, jak snáze a rychleji vyhošťovat nelegální migranty, kterým byl, je či bude odepřen nárok na azyl. Jde především o to, aby lidé, kteří nemají žádné legální oprávnění pobývat v EU, nezůstávali na jejím území, ale byli odváženi pryč. Podle Evropské komise dnes v EU zůstávají čtyři z pěti migrantů, kterým byl nařízen návrat do země, odkud přišli.
Nařízení je významným chybějícím dílem do balíku předpisů tvořících tzv. migrační a azylový pakt EU, z nichž většina byla schválena loni; v platnost vstoupí na jaře příštího roku. Společně jsou výrazem nového, daleko tvrdšího postoje Komise a vlád členských zemí vůči migraci.
Právě vyhošťování migrantů, kteří nedostali azyl nebo kteří přišli o povolení k pobytu získaného na jeho základě, se stalo citlivým politickým tématem. V několika evropských zemích došlo k násilným trestným činům, které spáchali cizinci, kteří neměli podle rozhodnutí soudů či dalších orgánů na jejich území co dělat, přesto nebyli k návratu nijak donuceni.
Těmito případy úspěšně argumentují krajně pravicové a populistické strany, které staví na odporu proti migraci a na kritice příliš měkké politiky stávajících vlád své programy. Především těmto voličům byla určena slova rakouského komisaře Magnuse Brunnera, podle něhož „musí mít lidé opět pocit, že to, co se v Evropě děje, máme pod kontrolou“.
„Musíme si udělat doma pořádek. Naše migrační politika nebude udržitelná, pokud ji lidé budou umět zneužívat. Zároveň musíme dál umožňovat získávání azylu těm, kdo ho opravdu potřebují,“ řekl Brunner na tiskové konferenci.
Nečekaně explicitně se navržený text dotýká nejspornějšího aspektu vyhošťování migrantů, a to jejich odvážení do sběrných táborů ve třetích zemích. Nic nezřizuje ani nepovoluje, konstatuje ovšem, že jde o „inovativní řešení navržené členskými státy“.
Praxi vyhošťování do třetích zemí výslovně umožňuje a vytváří pro ni právní rámec – detenční centra mohou vznikat na základě dohody uzavřené mezi EU nebo jejími členy a třetí zemí, po níž se požaduje, aby dodržovala mezinárodní normy a lidská práva. Do sběrných míst ve třetích zemích nemá být možné vozit rodiny s dětmi a děti bez doprovodu.
Kolem tohoto ustanovení zavládlo okamžitě značné napětí. Socialistická frakce v Evropském parlamentu označila odvážení lidí do středisek ve třetích zemích za neslučitelné s „účinným, udržitelným a důstojným“ přístupem k nelegální migraci.
Dosavadní zkušenosti s těmito pokusy jsou žalostné. Italské vládě se nedaří překonat odpor nezávislých soudů, takže detenční centra vybudovaná v Albánii zatím zejí prázdnotou. Na soudní zákaz narazil také britský záměr vyvážet zamítnuté migranty do středoafrické Rwandy.
Podle dnes schváleného návrhu by bylo teoreticky možné zařadit do těchto odsunů do třetích zemí lidi, jejichž žádost o azyl byla zamítnuta a nelze je vyhostit do země původu nebo do země, kde dlouhodobě žili. Přitěžující okolností by bylo například páchání trestné činnosti. Netýkalo by se ovšem osob, které o azyl teprve žádají, což návrh Komise zásadně odlišuje od italského či britského přístupu.
„Jde o to vytvořit podmínky pro to, aby tato centra mohla vznikat. Bude to vyžadovat detailní mezinárodní dohody se třetími zeměmi a bude se to týkat výlučně osob, které v EU pobývají ilegálně a pro něž neexistuje jiná alternativa,“ uvedl Brunner. Komise podle něj nadále dává jednoznačně přednost dobrovolným návratům.
Sladění pravidel
Předložený návrh zavádí jednotný „evropský příkaz k navrácení“, který budou vydávat vlády členských zemí. Už to samo o sobě bude pokrok, protože zatím existuje 27 různých procedur.
Vlády si budou vyměňovat informace o vyhoštěných osobách; jakmile zajistí migranta, který byl předmětem vyhoštění v jiné členské zemi, automaticky toto rozhodnutí vykonají, aniž by zahajovaly nové řízení. „Příkaz opustit jednu zemi EU musí znamenat příkaz opustit celou EU,“ popsala konečný efekt této spolupráce místopředsedkyně Komise Henna Virkkunenová.
Navržené nařízení nyní projednají vlády členských zemí a Evropský parlament. Pokud začne platit, mělo by přinést podstatné ztížení situace pro nelegální migranty, kteří propadli sítí azylového řízení.
Text návrhu umožňuje zvláště přísné zacházení s lidmi, kteří nespolupracují se stáními orgány, skrývají se v kterékoli členské zemi nebo představují bezpečnostní riziko. Pokud hrozí, že se osoba podléhající vyhoštění bude skrývat, lze na ni uvalit zajišťovací vazbu až na dobu jednoho roku.
Navržený text se do značné míry shoduje s legislativou, kterou minulý týden předložila česká vláda. Otázkou jenom je, proč nepočkala na zveřejnění návrhu Komise, aby bylo jisté, že nedochází k žádným rozporům ani třecím plochám.
Jakmile totiž bude nařízení na úrovni EU schváleno, bude platit rovnou, bez transpozice do právních řádů členských států. Česká úprava ovšem nepočítá s vyvážením zamítnutých žadatelů o azyl do sběrných center ve třetích zemích. Při velmi nízkých počtech migrantů v Česku by určitě nemělo cenu vyjednávat nějaké dohody v tomto smyslu. V roce 2024 bylo v ČR zadrženo 9461 ilegálních migrantů.
Počet ilegálních migrantů mírně klesl v celé unii – podle Azylové agentury EU jich bylo loni registrováno 1.014.420, asi o 30.000 méně než v roce 2023. Počty vyšší než milion jsou ovšem nadále alarmující. Nejvíce migrantů mělo namířeno do Německa (237.000 žádostí o azyl); následovaly Španělsko (166.000), Itálie (159.800) a Francie (159.700).
Tvrdší přístup unie k migraci, vynucený mimo jiné nárůstem voličské podpory krajní pravici, kritizují vedle levicových stran také lidskoprávní organizace.
Amnesty International dnes připomněla, že sama Komise v roce 2018 koncept sběrných táborů pro migranty zavrhla. Nyní se k němu vrací, ačkoli si je dobře vědoma toho, že povedou k porušování lidských práv, vyplýtvání milionů eur a že odradí spojence, které unie v této chvíli tolik potřebuje, uvedla šéfka bruselské kanceláře AI Eve Geddieová.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
