GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Když příliš dlouho zanedbáváte malý problém, koledujete si časem o pořádný průšvih. Ten nyní zažívá Česká televize a Český rozhlas. Jejich obsah, poslání a kontrolu politici napříč spektrem zanedbávali roky, ba desetiletí. Vše stálo na zákonech z 90. let. Na zaběhlé praxi. Omezené kontrole. Až to celé dospělo do bodu, kdy z toho začali populisté třískat laciné politické body.
„Máme obavu ze snahy o ovládnutí médií veřejné služby,“ píší zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu v otevřeném dopisu, pod kterým je kolem dvou tisíc podpisů. „Cestou k tomu může být vládní plán na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet, a tedy i vládní kontrolu. Politické útoky na obě veřejnoprávní instituce naše obavy jen prohlubují,“ dodávají zaměstnanci.
Otevřená reakce zaměstnanců přichází poté, co své obavy spojené se změnou vyjádřili i ředitelé obou institucí a dohledové rady.
Samotné převedení financí pod rozpočet samo o sobě žádnou tragédii neznamená. Poplatník peníze zaplatí tak jako tak – ať z daní, nebo napřímo, složenkou. Financování přes rozpočet se navíc zdá ekonomičtější, protože by se ušetřilo čtvrt miliardy za výběr poplatků. A do třetice a především: financování veřejnoprávních médií z rozpočtu není v Evropě žádné tabu. Naopak, je to dominantní způsob.
Tak proč tak vypjatá debata? Proč otevřené dopisy a tlak na politiky? No protože si z toho populisté a xenofobové udělali téma. A bohužel, nevařili úplně na vodě.
A to není chyba jen České televize a Českého rozhlasu, ale hlavně všech minulých vlád a ministrů kultury, kteří na jakoukoliv diskusi o tom, co vlastně veřejnoprávní média znamenají a jaké by měly být, z vysoka kašlali. Ano, včetně Martina Baxy, který sice protlačil dvě novely, ale choval se jako slon v porcelánu a spoustu otázek nechal bez odpovědi.
Politickou ignorancí několika vlád jsme se postupně uvařili do stavu, kdy lidé na veřejnoprávní média s nepřeberným množstvím kanálů každý rok posílají přes 10 miliard korun, bez toho, aniž by tyto instituce spadaly pod kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu. Kdo tedy instituce kontroluje? Rady, ve kterých z části sedí bizarní panoptikum politických trafikantů, kteří mají víc názorů než odbornosti.
Důkaz? Třeba kauzy, které se strhly kolem „porna na Vltavě“, nebo když radní Lipovská chodila na radu s policejní ochrankou, která je měla chránit před ředitelem televize.
V důsledku tak není úplně překvapivé, že politici současné koalice si ze zkrocení veřejnoprávních médií udělali téma, zabalili jej do úhledného balíčku a prodali svým voličům i s následným řešením: konec placení televizních a rozhlasových poplatků.
Země se zatřese, volič je spokojený. A opozice sice bije na poplach – ale za současný stav nese část viny. Kdyby včas řešila akutní výzvy, které s veřejnoprávními médii souvisejí, možná by dnes rušení poplatků ani nebylo na stole.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
