KOMENTÁŘ MIROSLAVA ZÁMEČNÍKA | Zatímco Rusko doufalo ve výrazný nárůst vývozu plynu do Číny, aby vykompenzovalo ztráty na evropských trzích, zájem Číny o ruskou surovinu není tak silný, jak v Moskvě doufali.
Ze všeho nejvíc to platí v případě dlouho plánovaného plynovodu Síla Sibiře 2. Ten měl přivádět zemní plyn z nalezišť na poloostrově Jamal, odkud pocházel plyn proudící stejnojmenným, nyní uzavřeným plynovodem do Evropy.
Za opatrností Číny v tomto případě stojí nejen vysoké investiční náklady, jež spojení mezi severozápadní Sibiří přes Mongolsko až k odběratelům na východě Číny vyžaduje, ale i strategické úvahy včetně obav ze sekundárních amerických sankcí.
Čínská priorita, které přátelství s Ruskem musí ustoupit
Čína s Ruskem posílily od vypuknutí konfliktu na Ukrajině vzájemné vztahy. Putin a Si Ťin-pching se navzájem mohou ujišťovat, že spolupráce nezná žádná omezení a hranice, ale čínské kroky v energetickém sektoru naznačují velmi pragmatický přístup. Je to nerovné partnerství, kdy Čína upřednostňuje vlastní ekonomické zájmy a bezpečnostní obavy před prvoplánovou podporou Ruska.
Cynik vyznávající „reálpolitiku“ by řekl, že Rusko je důležité pro to, aby zaměstnávalo čínské soupeře a oponenty a jí zbyl dostatečný manévrovací prostor a „klid na práci“.
Strategická úvaha Číny už dávno před válkou na Ukrajině a odstřihnutím Evropy od téměř veškerých dodávek plynu z Ruska existující sítí plynovodů spočívala v tom, nedopřát Rusku možnost licitovat s ní a odběrateli plynu na Západě, kdo dá víc.
V případě zemního plynu má bohatě na vybranou a aktivně diverzifikuje své odběry jak z hlediska geografického, tak z hlediska způsobu dopravy plynovody či ve zkapalněné formě (LNG) loděmi nebo z hlediska dopravních koridorů. Tyto tři dimenze diverzifikace snižují zranitelnost Číny, jíž je posedlá. Vždy ji například trápily možnosti zablokování dodávek plynoucích přes Hormuzský nebo Malacký průliv či přes Panamský kanál.
Proto se jako dodavatel LNG hodí nejen Katar, ale také Austrálie, jejíž koridor oba průlivy i kanál míjí a je jedničkou v dodávkách LNG do Číny. V roce 2024 byly největšími australskými odběrateli LNG Čína (33 procent), Japonsko (32 procent), Jižní Korea (15 procent) a Tchaj-wan (deset procent), přičemž všechny ostatní země se na exportu podílely přibližně devíti procenty.
Podle agentury S&P Global loni dovezla Čína celkem 63,4 milionu tun zkapalněného paliva, z toho objem dovozu LNG z Ruska vzrostl o 3,3 procenta a dosáhl 8,3 milionu tun. Hodnota dovozu však klesla o 3,5 procenta na 4,99 miliardy dolarů. Rusko se ale stalo třetím největším dodavatelem LNG do Číny, hned po Austrálii a Kataru.
Čína v roce 2024 dovezla z Ruska také zhruba 38 miliard krychlových metrů (bm) zemního plynu prostřednictvím plynovodů. Rusko podle agentury S&P Global plánuje v roce 2025 zvýšit dodávky plynu do Číny o osm miliard kubíků.
Jenže paralelně s tím Čína věnovala nemálo úsilí, aby si pojistila dodávky prostřednictvím plynovodů z postsovětských republik ve Střední Asii. Plynovod Střední Asie – Čína se táhne přes 1833 kilometrů a jeho úseky vedou v Turkmenistánu, Uzbekistánu a Kazachstánu, než vstoupí do Číny. Stávající tři roury mají kombinovanou kapacitu 55 miliard kubických metrů ročně, ale ve výstavbě je čtvrtá, která povede z Turkmenistánu přes Tádžikistán a Kyrgyzstán a po zprovoznění zvýší celkovou kapacitu na 85 miliard kubických metrů ročně. Něco plynu proudí potrubím i z Myanmaru.
Rus neví, co s plynem
V případě plynu jsou ruské problémy s odbytem nejvýraznější, z logistických důvodů (chybějí alternativní plynovody na východ či na jih a kapacity na zkapalňování LNG), ale platí pro export fosilních paliv obecně.
Ruské příjmy z jejich vývozu ve druhém kvartálu roku 2025 podle výzkumného centra CREA meziročně klesly o 18 procent, a to i přes osmiprocentní nárůst objemu vývozu ve druhém čtvrtletí ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2025 (viz graf).
Ve druhém kvartálu roku 2025 ruský vývoz zemního plynu do Evropy nadále klesal, čímž prohloubil pokles, který začal v prvním čtvrtletí po ukončení tranzitu plynu přes Ukrajinu. Celkový měsíční vývoz klesl z 3,32 miliardy kubických metrů v dubnu na pouhých 3,01 miliardy kubických metrů v červnu, což představuje mezičtvrtletní pokles o 9,4 procenta.
Právě jste dočetli první část komentáře Miroslava Zámečníka pro newsletter 11 am. Jaké ekonomické zbraně má Západ ještě v arzenálu? Co by mohlo ukončit zdánlivý klid v Moskvě? A proč se Rusku hroutí jeho ekonomický plán B? Přečtěte si druhou část komentáře na webu 11 am.
