KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Má Jan Souček zůstat generálním ředitelem České televize, či ne? To je věc subjektivního názoru. Existuje však jedna pádná objektivní okolnost, proč ho radní nemohou zítra (v úterý 6. května) odvolat. Čtyři z nich jsou totiž v podezření z fatálního střetu zájmů. Kvůli tomu by jakékoli jejich hlasování šlo v budoucnu zpochybnit a revokovat. Hrozí tím pádem velké škody, a to nikoli jen materiální.
V článku se dozvíte:
• Proč čtyři členové Rady ČT nemohou hlasovat o odvolání Jana Součka
• Jak souvisí současný spor se starší kauzou a milionovým odškodněním
• Co říká zákon o střetu zájmů a důstojnosti funkce člena Rady
• Proč je současná situace nebezpečná pro důvěru ve veřejnoprávní média
Jan Souček je obviňován z lecčeho. Od rušení pořadů po výtku, že „řeže“ ještě málo. Podrobně vše popsal kolega Vojtěch Kristen. Avšak bez ohledu na to, jaký kdo má názor a na čí straně stojí, existuje vážná překážka v tom, aby Rada ČT zítra vůbec o odvolání generálního ředitele hlasovala.
Čtyřem z jejích členů jde totiž o peníze – o statisíce korun na kompenzaci škody způsobené tím, když protiprávně odvolali dozorčí komisi. Stalo se to v roce 2020. Rovněž kvůli snaze zbavit se ředitele.
Tehdy šlo o Petra Dvořáka. Radní na něj chtěli získat „kompro“ od své komise, která dohlíží na rozpočet, aby ho mohli odvolat za špatné hospodaření. Jenomže tito renomovaní odborníci odmítli předložit „cinklé“ účetnictví. Takže je Rada ČT vyhodila.
Oni se však u soudu domohli milionového odškodného, protože byli vykopnuti nezákonně. Za což ČT musí zaplatit. A protože Česká televize je veřejnoprávní instituce, management je povinen vymáhat škodu na tom, kdo ji způsobil. Kdyby ne, ředitel sám riskuje trestní stíhání.
K jeho smůle jsou z deseti radních, kteří tehdy zvedli ruku pro odvolání člena dozorčí komise, čtyři (Jiří Šlégr, Roman Bradáč, Pavel Matocha a Luboš Xaver Veselý) dosud ve funkci a rozhodují tak o jeho osudu. Matocha s Veselým měli Jana Součka dle jeho vlastního tvrzení vydírat, aby po nich peníze nepožadoval.
Tohle je úplně jiné kafe než nějaké rušení či nerušení pořadů. Zde vidíme minimálně pořádný konflikt zájmů, protože čtyřem z radních, kteří mají zítra rozhodovat o případném sesazení generálního ředitele, už byla z ČT odeslána předžalobní výzva, aby zaplatili škodu.
Kdyby zmizel Souček, mohl by zmizet jejich problém. Ostatně on sám veřejně říká, že přesně tak je to myšleno: ty nebudeš chtít peníze, my tě nebudeme chtít odvolat.
Nyní stojí tvrzení proti tvrzení a nelze rozhodovat ani o setrvání, ani o odvolání generálního ředitele.
Samozřejmě zásadní otázka zní, zda má stávající ředitel ČT pro své tvrzení dostatek důkazů. V každém případě je však třeba celou záležitost řádně prošetřit a do té doby „nedělat žádné prudké pohyby“.
Protože pokud má pravdu, pak je to nejen na odvolání zmíněných členů Rady ČT parlamentem, ale s velkou pravděpodobností také na policejní vyšetřování. (A pokud je nařkl křivě, měl by to naopak zabalit on sám, a to i bez hlasování.)
Zákon o ČT to říká v § 6 jasně: „(2) Komora Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila, člena Rady z funkce odvolá… narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady.“
Vydírání ředitele, že buď přestane vymáhat škodu (což musí), jinak končí, nepochybně tuto podmínku naplňuje.
Jistě, nyní je to tvrzení proti tvrzení. Rozhodně však za této situace nelze rozhodovat ani o setrvání, ani o odvolání generálního ředitele. Věc je totiž tak závažná, že buď on, nebo oni radní se prostě musejí poroučet. Veřejnoprávní instituce musejí být transparentní a dbát zásad právního státu.
Totéž platí o poslancích. Mediální komise by se nepochybně měla sporem mezi ředitelem a členy Rady ČT opětovně zabývat.
Kdyby zítra radní Jana Součka sesadili a poté se ukázalo, že čtyři z nich skutečně měli konflikt zájmů, půjde právně napadnout nejen toto rozhodnutí, ale i všechna další, včetně případné volby nového šéfa České televize. Nestačí, že by se ti čtyři neúčastnili hlasování, protože mezitím mohli ovlivnit řadu dalších radních v neprospěch generálního ředitele. Napřed se tedy musí vyjasnit, jak je to s oním údajným vydíráním.
Problém vznikl kvůli tomu, že už jednou tito radní jednali nezákonně a teď za ně ČT musí platit odškodné. Bylo by absurdní opakovat stejnou chybu a opět riskovat soudy, další zpochybnění dobrého jména veřejnoprávní televize i právních jistot a znovu čelit hrozbě finančních sankcí.
Vše má tragikomický podtext v tom, že tehdy šlo o (neúspěšný) pokus odvolat Dvořáka, jehož tato Rada nakonec nahradila Součkem – a nyní se chce zbavit i jeho…
Je něco opravdu shnilého v systému fungování a řízení veřejnoprávních médií – když Rada, která si „na just“ prosadila vlastního šéfa ČT, mu chce zakroutit krkem už po dvou letech, tedy v pouhé třetině jeho mandátu.
Tady vidíme, že peníze nejsou všechno. K tomuto ostudnému vývoji dochází poté, co se zvýšily koncesionářské poplatky. Kvůli čemuž kabinet dlouhé měsíce politicky krvácel.
Někdo má pravdu a někdo tu lže, každopádně jde o pořádný průšvih.
Vláda se raději měla spolu s opozicí poradit, jak definovat veřejnou službu a jak dohlížet na její plnění. Evidentně je velký problém už v nominaci členů Rady. Ty formálně navrhují instituce občanské společnosti, ale fakticky je výběr záležitostí zákulisních dohod.
Jenomže politické strany se ke „svým“ nominantům veřejně nehlásí. Takže když začnou „řádit“, dají ruce pryč od odpovědnosti a vymluví se na to, že hlasování bylo tajné.
Nebylo by lepší, aby jako v Německu jmenovaly strany, církve, odbory a další organizace zástupce do rad veřejnoprávních médií přímo? Pak by se nemohly tvářit, že s nimi nemají nic společného, a kdyby jim dělali ostudu, stáhly by si je samy.
Nejenom nyní se přece ukazuje, že jednotliví radní dělají vlastní politiku a prosazují své vlastní zájmy. To už by bylo transparentnější, kdyby na férovku hájili hodnoty zmíněných společenských institucí.
Co bude teď? Záleží na tom, jak se zítra zachovají ti členové Rady, kterým nehrozí placení škody za nezákonné rozhodnutí z roku 2020. Buď se nechají zatáhnout do tohoto problému – a pak i oni sami ponesou důsledky. Nebo věc odloží do vyjasnění sporu. Pokud mají jiné, opravdu vážné důvody k odvolání Součka, mohou to učinit jindy. Zase takový spěch není. Když budou hlasovat už zítra, zbytečně tím riskují.
Ta situace je prostě šílená. Generální ředitel ČT obviňuje členy Rady, že mu vyhrožují, aby po nich nevymáhal zaplacení škody, jinak prý končí. Někdo má pravdu a někdo tu lže, avšak každopádně jde o pořádný průšvih.
Skoro si myslím, že jsme se na konci roku 2000 proti jednání radních vzbouřili pro míň… Tehdy jsme pro Českou televizi vybojovali čtvrt století udržení nezávislosti. Ta je však nyní (i vinou skandálu s údajným vydíráním) ohrožena jako nikdy předtím.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
