KOMENTÁŘ PAVLA HLAVÁČKA | Pět let po smrti George Floyda, ústřední postavy hnutí Black Lives Matter, se „místo činu Minneapolis“ opět stává symbolem kontroverzního zásahu. Za bílého dne tu federální agenti zastřelili sedmatřicetiletou ženu při pokusu ji zkontrolovat během rozsáhlé „protimigrační razie“. Zatímco vláda Donalda Trumpa mluví o útoku na strážce zákona a domácím terorismu, záběry z místa činu vyprávějí zcela jiný příběh – o strachu, vyostřené atmosféře a ve finále zřejmě zcela zbytečné smrti.
Ve středu 7. ledna dopoledne (místního času) byla v hlavním městě amerického státu Minneapolis federálními agenty Imigrační a celní služby (ICE) fatálně zraněna 37letá Renee Nicole Goodová, když autem projížděla kolem. Incident natočilo několik kolemjdoucích, včetně partnerky Goodové.
Z prvních dostupných informací vyplývá, že zásah proběhl velmi rychle a bez zjevné snahy situaci deeskalovat, což okamžitě vyvolalo otázky ohledně přiměřenosti postupu agentů. Místní obyvatelé, kteří se na místo seběhli krátce po střelbě, popisovali atmosféru plnou zmatku a nedůvěry, protože nikdo přesně nechápal, proč muselo dojít k tak extrémnímu řešení.
Událost se navíc odehrála za běžného denního provozu, na rušné ulici, kde by se očekávalo, že federální složky budou postupovat s maximální opatrností.
Minneapolis a nezacelené rány po smrti George Floyda
Celý incident proběhl jen pět let poté, co stejným městem otřásly hromadné nepokoje následující po smrti George Floyda – tragédii, které podle mnoha tehdejších vyšetřovatelů i expertů mohlo být zabráněno, pokud by policie zvolila profesionálnější a přiměřenější postup. Minneapolis se od té doby snažil obnovit důvěru mezi bezpečnostními složkami a veřejností.
Ať už se ale důvěru v policii dařilo napravovat či nikoli, předvčerejší incident nevyhnutelně znovu otevírá staré (a dosud) nezacelené rány. Stanice CNN dokonce hovoří o tom, že zrnité video z místa činu působilo téměř nereálně. „Připomínalo spíše staré zpravodajské záběry sovětského státu než ze země svobody.“
Oficiální místa mlží: Vládní verze příběhu versus realita na videu
Zveřejněné video ukazuje, že interpretace průběhu události, které veřejnosti poskytla ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová, byla nejen nepřesná, ale především zbytečná. Jakýkoli člen vlády, který je trochu při smyslech, by se snažil situaci deeskalovat, aby nedošlo k vypuknutí podobných protestů, jaké následovaly po smrti George Floyda.
Jenže Noemová – aniž by si důkladně ověřila všechna dostupná fakta – se vytasila s bombastickým prohlášením, že tento incident je aktem „domácího terorismu“. Goodová měla prý agenty ICE „stalkovat, obtěžovat a pokusit se je přejet“. A federální agent, který na ni dvakrát vystřelil, měl jednat „v jasné sebeobraně“.
Stejně neprofesionální, nepochopitelná a vysoce neempatická byla reakce prezidenta Donalda Trumpa. Na svém účtu na sociální síti Truth Social zveřejnil příspěvek, ve kterém tvrdil, že partnerka Goodové byla „profesionální provokatérka“, zatímco sama Goodová byla „velmi neukázněná, bránila se a kladla odpor“ a že „násilně, úmyslně a brutálně přejela agenta ICE.“
Jenže nic z toho zveřejněné záběry nepotvrzují. Ba právě naopak. Podle komentátora Jimmyho Kimmela to spíše vypadalo tak, že se Goodová lekla a snažila se před federálními agenty odjet, takže střílet na ni bylo zcela zbytečné.
Nesoulad mezi realitou a oficiálním narativem
Způsob, jakým členové vlády Donalda Trumpa incident popsali, navíc vyvolává dojem, jako by se snažili událost interpretovat coby bezpečnostní hrozbu „vyššího řádu“, než jakou ve skutečnosti představovala. Jejich tvrzení o „agresivním chování“ Goodové se rozchází s tím, co je na videu patrné, a působí spíše jako snaha ospravedlnit ne zcela profesionální postup agentů než jako transparentní komunikace.
Goodová měla v rejstříku jednu pokutu od dopravní policie, o jakémkoli jejím napojení na domácí terorismus není nic známo. Tento nesoulad mezi oficiálním výkladem a vizuálními důkazy okamžitě podnítil kritiku ze strany právníků, aktivistů i odborníků na policejní postupy, kteří upozorňují, že podobné zkreslování reality podkopává důvěru veřejnosti v instituce a komplikuje jakékoli budoucí snahy o reformu bezpečnostních složek.
Trumpova karikatura impéria. Proč je jeho styl nebezpečnější než Bushův – a co to znamená pro Evropu
Reakce federální vlády tak působila spíše jako snaha zasadit incident do předem připraveného narativu o bezpečnostních rizicích spojených s migrací než jako úsilí o věcné a transparentní objasnění situace. Představitelé administrativy opakovaně zdůrazňovali údajnou hrozbu, kterou měla Goodová představovat, aniž by reflektovali skutečnost, že dostupné záběry žádné bezprostřední nebezpečí neprokazují.
Tento přístup zapadá do dlouhodobé linie tvrdé imigrační politiky, kterou prezident Donald Trump prosazuje a která často akcentuje potřebu razantních zásahů i v situacích, kde by bylo možné postupovat mírněji. V podobném duchu se neslo i vyjádření guvernéra státu Minnesota Tima Walze, jenž vyzval Národní gardu, aby byla připravena k nasazení proti agentům ICE.
Kritika politického vedení
To, co se stalo v Minneapolisu, není jen selhání jednotlivce. Je to symptom vlády, která si zvykla řešit problémy silou a vysvětlovat je propagandou. V takovém prostředí se pravda stává vedlejší a lidský život snadno zaměnitelným za politický argument. Incident kolem Renee Goodové ukazuje, jak rychle může být obyčejná občanka proměněna v hrozbu jen proto, že se to hodí do předem připraveného narativu.
A když se politické vedení soustředí spíše na to, jak událost prodat veřejnosti, než na to co se skutečně stalo, vzniká nebezpečný precedens: státní moc se přestává řídit realitou a začíná se zodpovídat pouze sama sobě. To je pro jakoukoli demokracii varovný signál.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
