KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Cena ropy po otevření trhů prudce vyskočila až na 120 dolarů za barel. Trhy reagovaly na eskalaci války na Blízkém východě i nejistotu ohledně dalšího vývoje. Investory nakonec uklidnila až slova Donalda Trumpa, který tvrdí, že konflikt se blíží ke konci.
V pondělí ráno po otevření trhů vyskočila cena ropy ke 120 dolarům za barel. Poté, co se po celý první týden války na Blízkém východě držela kolem 85 dolarů. A koncem týdne začali analytici ohlašovat, že v nejbližších dnech může být překonána hranice 100 dolarů za barel. Jenže ona byla překonaná laťka ještě o pětinu vyšší a to už během prvních pár hodin obchodování. Spolu s ropou letí nahoru plyn, rostou úroky ze státních dluhopisů, klesají akcie. Na vážné poškození prosperity a stažení do nebezpečné éry stagflace, kdy prudce rostou ceny ale stagnuje ekonomika, se zakládá na několika úrovních. K tomu se přidává pokušení politiků zasahovat regulacemi jako je kontrola cen politicky velmi citlivých pohonných hmot a energií.
Cenami hýbou Trumpova slova
Kromě zpráv o zastavení těžby v klíčových zemích Blízkého východu a uzavření Hormuzského průlivu, kudy se vyváží suroviny, zvedají prudce ceny především očekávání toho, jak bude válka na blízkém východě dlouhá. Když Donald Trump přes víkend prohlásil, že to fakticky nedokáže říct, zvedla se ropa k 120 dolarům. Rozjely se spekulace, že Američané nemají v Iránu plán B, pokud se jim nepodaří dosáhnout změny režimu.
Víc než zprávy o zavřených rafinériích a vývozních hubech pro LNG trhy děsí nejistota, jak dlouho to celé může trvat. A potřebují vidět, že je plán, jak nabídku strategických surovin na čas krize s vývozem ze Zálivu zvýšit. Nejdřív k pádu cen přispělo ujištění skupiny nejvyspělejších zemí světa G7, že jsou v případě potřeby připraveny uvolnit strategické rezervy.
Pak zafungovala na pokles ceny především slova Donalda Trumpa. Ten v rozhovoru pro New York Post prohlásil (na otázku, jestli má plán, jak zabránit prudkému vzestupu cen ropy): „Já mám plán na všechno“. A dodal, že „všichni budou velmi šťastní“. Pak ujišťoval, že vzestup cen k hladině 100 dolarů za barel je velmi krátkodobý a je „malou cenou, kterou je potřeba zaplatit“ za zničení iránské hrozby, po jejímž odstranění „půjdou ceny prudce dolů.“
Obchodníci zjevně Donaldu Trumpovi navzdory mnoha protichůdným výrokům důvěřují. Cena opět výrazně klesla až k 88 dolarům za barel, což je velmi blízko hodnotám z minulého týdne, poté co Trump pro CBS prohlásil, že v Iránu už je útok „téměř hotov“. V telefonickém rozhovoru prohlásil: „Válka už je skoro hotová.“ Podle něj jsou Američané a Izraelci v Iránu s plněním svých strategických cílů napřed proti svým plánům. „Už nemají námořnictvo, nemají komunikaci, nemají letectvo.“ řekl Trump o Iránu.
Evropa odnese růst cen energií víc
Přes všechny divoké vzestupy a pády na trzích jsou cenové turbulence výrazně menší než v předchozích konfliktech. Jak v případě obou ropných šoků z let 1973 a 1979, tak první války v Zálivu v roce 1991 nebo ruského napadení Ukrajiny v roce 2022. Zásadní roli na tom hraje obrovský vzestup těžby ropy i plynu ve Spojených státech. Deník Wall Street Journal upozornil na základě dat z americké Energy Information Administration, že objem exportu LNG ze Spojených států se za posledních deset let zvedl na šestinásobek. Amerika se stala největším exportérem LNG na světě. Za ní následuje Austrálie a trojkou je Katar. Spojené státy jsou i před Saúdskou Arábií největším světovým exportérem ropy. Trojkou je stále podle dat za loňský rok Rusko, čtyřkou Kanada a teprve za ní Spojené arabské emiráty. Z toho je zjevné, jak moc se trh s energiemi změnil a váha zemí Perského zálivu proti dobám minulých válek poklesla. I proto je zjevně dopad na ceny menší.
Rostoucí světové ceny ropy i plynu také podle odhadů Oxford Economics výrazně víc ohrožují Evropu a jihovýchodní Asii než Spojené státy samotné.
Prodražují se státní dluhy
Vzestupy cen ropy a plynu velmi kopíruje i růst úroků ze státních dluhopisů. A ty stoupají nejrychleji u zemí, které jsou na růst cen energií velmi náchylné. Ruský plyn často nahradily LNG z Kataru. K zemím, kde úroky rostou nejrychleji, patříme i my. Včera se ve chvíli, kdy byla ropa nad 100 dolary úroky z desetiletých českých státních dluhopisů dostaly nad 5 procent. Večer uzavíraly lehce pod touto hranou.
O tom, jak vážné budou dopady na ekonomiku a jak velké bude riziko další inflační vlny rozhodne především to, jak rychle se Američanům a Izraelcům podaří konflikt na Blízkém východě ukončit
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
