Když lobbisté vládnou: Proč plány ministra Šebestyána povedou k dražším potravinám

KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Poznat ve vládě Andreje Babiše, kdo je čí a jaké kdo hájí zájmy, je mimořádně složité. Obě menší koaliční strany mají na jedné své sponzory, jejichž zájmy pečlivě obsluhují. A na druhé straně voliče, jejichž zájmy jsou s nimi v přímém protikladu. Především pánové v dresech SPD, jimž se říká nestraničtí experti, jsou přímými proponenty byznysových zájmů. 

Zemědělská lobby v akci

Nový ministr zemědělství Martin Šebestyán se ani netají tím, že na ministerstvo přišel hájit zájmy velkých potravinářských firem v čele s Agrofertem, který Andrej Babiš opět odevzdává do svěřenského fondu. Před nástupem do vlády Šebestyán šéfoval Státnímu zemědělskému a intervenčnímu fondu (SZIF). 

Agrofertu v této roli vyplácel miliardy dotací, které ministerstvo zemědělství – po sérii rozsudků Nejvyššího správního soudu, jenž jasně řekl, že Babiš byl ve střetu zájmů a Agrofert neměl na dotace nárok – vymáhá zpět. Poté, co musel SZIF opustit, byl předsedou lobbistického spolku Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků. Jak název napovídá, jde o nátlakovou skupinu velkých firem

Právě ty ho do vlády vyslaly a on okamžitě začíná jejich zájmy hájit. A rozjíždí to hodně zostra. Přichází s plánem , jak prosadit, aby v obchodech vzrostl podíl českých potravin. 

„Zájmem všech by mělo být, aby surovina, potravina, výroba byla co možná největším způsobem krytá z domácích zdrojů, aby i oni jako obchodníci měli stabilní a předvídatelné prostředí z pohledu dodávky. Tady se může cokoliv změnit, překlopit, a to je jeden z výchozích bodů, který je podle mě nutný,“ uvedl Šebestyán pro Seznam Zprávy. K tomu, aby bylo na trhu více českých potravin, je podle něj potřeba, aby měli výrobci odpovídající podmínky.

Regulace marží a kvóty na potraviny

Začít se má regulacemi marží obchodních řetězců. Vládní program slibuje potravinového ombudsmana. A Šebestyán jako krajní řešení připouští i povinné kvóty na české potraviny. Tento návrh už za pandemie covidu prosazovali poslanci ANO a SPD. Naštěstí se ho podařilo zastavit. Teď s ním ministr Šebestyán znovu šermuje.

Ví, že doba velmi silné geopolitické nestability a obchodních válek, kdy hrozí u strategického zboží a surovin přerušení obchodních řetězců, je pro nápady na různé druhy „soběstačnosti“ ideální. Lidé se bojí, že by něco nemuselo být k mání nebo by to mohlo náhle zdražit. 

V této atmosféře budou na regulace velmi slyšet. Zvlášť když se jako na viníky ukáže na zahraniční řetězce. Že oni jsou těmi, kdo si nejvíc přiráží a zdražuje.

Lenka Zlámalová: Politici a byrokrati aktivně zdražují potraviny. Chrání zisky agrobaronů

Nejvíc zdražovali potravináři

Data Českého statistického úřadu – který sleduje ceny v celém potravinářském řetězci od výrobce, přes obchodníka k zákazníkovi – v éře velké inflace ale ukázala úplně jiný příběh

Nejvíc ceny zvedali výrobci potravin. Ti čeští. Upozornil na to v detailním šetření opakovaně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže s vysvětlením, že v řadě oborů jsou velmi koncentrované podíly na trhu. Především u základních potravin, jejichž ceny se zvedaly nejvíc.

Za omezování konkurence už jsme před soudem

Vlády navíc omezují dovoz zahraničních potravin byrokratickými obstrukcemi. Česká republika je za to žalována u Evropského soudního dvora. Především za povinnost hlásit předem dovoz potravin. 

Evropská komise tvrdí, že to narušuje společný evropský trh. Což je ze samé podstaty zřejmé. Sporná vyhlášku nebyla schopna zrušit vláda Petra Fialy, která přitom od svého nástupu neustále mluvila o „deagrofertizaci“. 

I ministr zemědělství za lidovce Marek Výborný ale hájil protekcionistická opatření velmi podobně, jako to teď dělá lobbista českých potravinářů Martin Šebestyán. Seznam potravin, které jsou nutné hlásit, se v roce 2024 pouze snížil z tehdejších 23 a současných pět skupin. 

Zaklínadlo vlád zní: „Dvojí kvalita potravin“. Andrej Babiš a Martin Šebestyán s ním šermují velmi často. A geopolitická situace jim nyní velmi nahrává.

Zlámalová vysvětluje: Proč je inflace stále vysoká a kdo může za drahé potraviny?

Orbánovo největší zdražení v Evropě

Tvrdé zásahy do potravinářského trhu a ochrana domácích výrobců nejsou žádnou novinkou. Dramatické dopady do prudkého růstu cen jsou prověřené. Marže supermarketů reguluje třeba Maďarsko – to přistoupilo dokonce na regulaci cen některých konkrétních základních potravin. 

Dopadlo to tak, jak se dalo čekat: Maďaři mají v posledních pěti letech nejvyšší inflaci z celé Evropské unie. My jsme byli v závěsu hned za nimi.

Zdražení u samotných potravin bylo ještě dramaticky vyšší. Na vrcholu regulační éry dosáhly v prosinci roku 2022 růst cen potravin v Maďarsku meziročně 47,8 procenta. Obchodníci jednoduše zdražili všechny ostatní potraviny než ty, jejichž ceny držel Viktor Orbán regulací.

Ze země také postupně odcházely pod tlakem regulace marží obchodní řetězce, takže se snižovala i konkurence mezi obchodníky. A opět přirozeně rostly ceny. Je to učebnicový příklad, jak omezení konkurence zdražuje zboží a služby.

Žádných třicet dnů: Agrofert přišel o dotace dnem jmenování Babiše premiérem

My jsme ve zdražování jídla v éře velké inflace posledních let byli hned za Maďary evropskou dvojkou. V listopadu 2022 jsme to dotáhli na meziroční zdražení jídla o 26 procent. 

A nejde do svést jen na energetickou krizi. Ta zasáhla všechny evropské země. Z dat je ale jasně vidět, že především potravináři zdražovali výrazně rychleji, než jim rostly ceny za energie. Prostě nastalé atmosféry všeobecného zdražování dovedně využili.

Pro srovnání, jaké rekordy ve zdražení jídla zažily ostatní země: Francie to dotáhla nejvýš na 15,9 procenta. Sousední Rakousko na 17 procent. Dánsko na 16 procent. V Itálii vzrostly ceny potravin meziročně nejvýše o 13,6 procenta.

Vládou zdražené jídlo

Lekce je zřejmá. Čím menší je konkurence, tím rychleji se zdražuje. Je to přirozené a mnohokrát ověřené.

Ceny navíc táhne vzhůru především očekávání jejich vzestupu. Ekonomie je psychologie. Když se zdražení očekává, většinou spolehlivě přijde. Obchodníci otestují, jestli lidé zaplatí víc – a oni zaplatí. U základních potravin jim ani nic jiného nezbude.

Evropská centrální banka ve své nedávné studii upozorňuje, že při obavách z inflace očekává přes 60 procent lidí zdražení jídla. Pak následuje bydlení s 50 procenty a doprava s 41 procenty.

Jedinou cestou, jak udržet kvalitní a nepředražené potraviny, je ostrá konkurence. V našem případě přinejmenším evropská. Na tak malém trhu si ji nejsme schopni vytvořit sami. ¨

Martin Šebestyán a Babišova vláda tak fakticky v zájmu českých potravinářů a zemědělců lidem zařizují zdražení potravin. Po vzoru Babišova velkého inspirátora Viktora Orbána.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Turek na ministerstvo „suchou cestou“. Motoristé zkouší další nesmysl

Liška v ledu a nevyždímaný kocour porazili Trumpa, Babiše i Putina. Jsou nadějí pro lidstvo a nezávislou žurnalistiku

Myslíte, že pomoc Ukrajině je drahá? Přečtěte si, kolik by Evropu stála obrana před „Velkým Ruskem“

sinfin.digital