Stín Blažka a možný střet zájmů. Může Bradáčová dohlížet na Bitcoingate?

Když jsem na konci června napsal, že tempo vyšetřování bitcoinové kauzy mi přijde poněkud volnější, bylo mi následně paní ministryní Decroix v podcastu Dimun vysvětleno, že i ona bude jeho průběh bedlivě sledovat.

Nyní ministryně učinila v této věci poměrně zásadní krok, když se obrátila s vyjádřením jisté míry nespokojenosti na nejvyšší státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, aby ve věci provedla dohled.

Za normálních okolností by se jednalo o zcela standardní běh věcí, výkon dohledu je postup v přípravném řízení zcela běžný. 

Může být vnitřní – provádí ho sám nadřízený státní zástupce v rámci státního zastupitelství, které v případu vykonává dozor – anebo vnější. To provádí nad postupem dozorového státního zastupitelství o stupeň vyšší státní zastupitelství, v tomto případě tedy to nejvyšší.

A tady nastává problém, na který už při nástupu Lenky Bradáčové – byť v jiném kontextu – upozorňovali někteří odborníci na trestní právo. Logicky totiž vyvstává otázka, zda se Bradáčová nedostává do střetu zájmů.

Lze si jen těžko představit, jak by na Nejvyšším státním zastupitelství zajistili, aby mezi výkonem dohledu a Bradáčovou byla nepropustná zeď. To by bylo obtížné i za situace, pokud by nejvyšším státním zástupcem byla osoba, kterou moc, vliv a mediální obraz nezajímá.

Zcela vyloučené je to pak v případě, pokud je v čele úřadu člověk, který se netají názorem, že vedoucí státní zástupce je generál, který musí vědět o všem.

A pak tu máme nezpochybnitelný fakt, že nebýt jednoho z hlavních aktérů „Bitcoingate“, exministra Pavla Blažka, Bradáčová by se nestala ani vrchní státní zástupkyní v Praze, ani nejvyšší státní zástupkyní. 

Pavel Blažek se až protekčním vztahem k Bradáčové nikdy netajil a dával ho i často svým žoviálním způsobem najevo. V opačném směru to tak veřejně vřelé sice nikdy nebylo, ale „politické krytí“ se užívalo plnými doušky.

Jakkoliv už v tomto ohledu může veřejnost nabýt dojmu, že je zde možný střet zájmů, osobně bych ho jen v této okolnosti nespatřoval. 

Bradáčová se rozhodně, podle všech svědectví jejích bývalých spolupracovníků, nevyznačuje nějakou vděčností a zbytečnou sentimentalitou.

To je sice lidsky nesympatické, ale vcelku profesionální. Koneckonců, už také začala ve svém okolí dávat lidem najevo, že Pavla Blažka v podstatě nezná a jeho nápad na přijetí bitcoinů je trestuhodný.

Kde ovšem dosud nemáme jasno, je, zda a jak byla do celé operace Bradáčová zapojena. Například zda se s ní Pavel Blažek neradil. Vzhledem k intenzitě jejich kontaktů se jeví poměrně nepravděpodobné, že by se jí o svém záměru alespoň nezmínil a nechtěl znát její názor.

Koneckonců, média už o jednom z případů takové „konzultace“ informovala, byť se mělo jednat o schůzku po přijetí daru. 

Nejasný je i důvod, proč ministerstvo čekalo s oznámením daru na Nejvyšší státní zastupitelství až na první duben, kdy Bradáčová vystřídala ve funkci Igora Stříže, přičemž na Finančně analytický úřad šla informace prakticky obratem.

Lenka Bradáčová se díky přízni novinářů, kterým výhradně poskytuje informace a rozhovory, zatím nepříjemným otázkám na její roli v případu vyhýbala. Nyní se ovšem tahle otázka „položila“ sama a visí doslova ve vzduchu.

V případu „Bitcoingate“ se už mimochodem Bradáčová jednoho nestandardního kroku dopustila. 

A to když rozhodla o delegaci dozoru nad vyšetřováním podezření z úniku informací v případu z olomouckého vrchního státního zastupitelství na pražské vrchní.

Jako pražská vrchní žalobkyně proti křížovému vyšetřování podezření na úniky vystupovala a důsledně trvala na tom, že je má šetřit příslušné dozorové státní zastupitelství, neboť se jedná o taktiku obhajoby.

V tomto případě změnila názor. Což je samozřejmě systémově dobře, ale logicky to vede k otázce, proč změnila názor až s tímto konkrétním případem.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.