Hořící Rusko není jen divadlo na sítích. Analýza sčítá zásadní ekonomický dopad, který Moskva tají

Při každodenním sledování válečných zpráv se snadno dostaví určitá otupělost. Další hořící sklad ropy kdesi u Moskvy nebo potopená loď v Azovském moři dnes už na Západě málokoho překvapí. Mnozí analytici si dokonce kladou otázku, zda ukrajinské dálkové údery na ruskou infrastrukturu nejsou jen plýtváním vzácných dronů.

Detailní pohled na tvrdá makroekonomická data, která shromáždil americký deník The Wall Street Journal, ale ukazuje něco zcela jiného. Ukrajinská taktika v ruském týlu zřejmě sleduje dobře promyšlené cíle. Jde o kampaň, která pomalu, ale jistě, láme vaz nejdůležitějším ekonomickým sektorům Ruské federace.

Tím nejviditelnějším cílem je energetický a ropný průmysl. Údery na rafinérie přinesly v nedávných měsících okamžité důsledky – nedostatek paliva na domácím trhu a zavedení tvrdých přídělových opatření. Ruský zpracovatelský průmysl se podle dat zřítil z pěti milionů zpracovaných barelů ropy denně na úroveň 3,8 milionu barelů.

Aby Moskva předešla úplnému kolapsu na čerpacích stanicích, musela zakázat export nafty a sáhnout ke kroku, kterému jsme se na INFO.CZ už mnohokrát vysmívali: Stát, který je jedním z největších producentů ropy na planetě, musel začít dovážet drahý benzin z daleké Indie.

Rusko navíc uvolnilo limity kvality paliv, aby mohlo čerpat zásoby ze zastaralých rafinerií ze sovětské éry. Tato méně kvalitní paliva však podle technických expertů postupně a nenávratně ničí motory civilních i vojenských vozidel.

Navzdory všem těmto zoufalým snahám oficiální ruské statistiky ukazují, že cena benzinu pro běžné obyvatele letos stoupla o hrozivých 19 procent.

Další masivní ránu dostává vnitřní obchod a logistika. Záběry gigantických hořících skladů e-commerce společností, jako Ozon nebo Wildberries. jsou více než jen vizuálně atraktivní. Když jsem jako náctiletý dělal brigádu, kde se pracovalo s izolačním materiálem pro tyto velké sklady, pamatuji si, jak velký a drahý problém byl zařídit požární bezpečnost. Sklady z těchto lehkých panelů zkrátka fungují po zásahu dronem jako podpal lépe než papírové krabice. Když zasáhnete rafinérii, dá se po čase opravit. Když zasáhnete obří logistické centrum, shoří do základů.

Čísla jsou neúprosná. Podle odhadů Data Insight už útoky způsobily ruským firmám škody na majetku a infrastruktuře za 10 miliard dolarů. Dalších 12 miliard dolarů odepíše ruský trh v následujících dvanácti měsících na ušlých prodejích. Ztráta 22 miliard dolarů v jediném sektoru je něco, co ruská státní pokladna pocítí velmi bolestivě.

O čem se ale mluví asi nejméně, je tichá destrukce ruského zemědělství. Tím, že Ukrajina cílenými údery na infrastrukturu a nákladní plavidla efektivně uzavřela klíčové exportní koridory v Černém a  Azovském moři (Rostovská oblast dokonce vyhlásila stav nouze), srazila ruský agrární byznys na kolena.

Ruský export pšenice a ječmene se podle WSJ propadl o více než 50 procent a klesl na nejnižší úroveň od roku 2010. Ředitel analytické společnosti Sovecon otevřeně prohlásil, že jde o „bezprecedentní scénář“, a varoval před blížící se vlnou farmářských bankrotů po celém Rusku.

Zemědělství totiž (když neovládnete celý dodavatelský a výrobní řetězec, jako pan premiér Babiš, pozn. autora) obecně funguje s minimálními ziskovými maržemi. Pro farmáře není poloviční výpadek exportu výzvou k utažení opasků či inovacím - pro mnohé se to rovná finanční smrti.

Čtvrtým kolabujícím pilířem je ruské civilní letectví. Úřady zaznamenaly v nedávném sledovaném období podle WSJ téměř tisícovku dočasných uzavírek letišť, viz grafy výše. Ačkoliv se metodiky počítání liší, jde až o pětinásobný nárůst oproti předchozímu půlroku. Zpoždění a rušení letů kvůli „hrozbě dronů“ se pro Rusy stalo více méně běžnou a frustrující rutinou.

Prezident Volodymyr Zelenskyj už před časem varoval zahraniční aerolinky i samotné Rusy, že nebe nad Ruskou federací zkrátka není bezpečné, protože tamní protivzdušná obrana je děravá. Zatímco jakákoliv standardní západní země by při takovém počtu narušení vzdušného prostoru civilní lety plošně pozastavila, Kreml se zuby nehty snaží před obyvatelstvem udržet falešnou iluzi „normality“. S cestujícími v dopravních letadlech tak denně hraje na obloze plné ukrajinských dronů a panikařící ruské protivzdušné obrany smrtící ruskou ruletu.

Tento aspekt ukrajinského boje se podle mě mnohdy podceňuje, nicméně známe to všichni ze zpráv - vezměte si třeba jen nějaký malý incident s výbuchem sopky či výpadku systémů při odbavení cestujících. Letadla jsou dnes velmi přesně odbavována v až neuvěřitelné precizních intervalech a všechno musí klapat. Přijde uzavření přistávací plochy kvůli hrozbě dronu? Celá řetězová reakce odklonů a zpoždění je skutečně logistická noční můra. Lidé jsou naštvaní a celý sektor přichází o velké peníze.

Bude to všechno stačit k tomu, aby se Putinův režim zhroutil zítra ráno? No evidentně ne. Skutečná síla ukrajinské kampaně ale spočívá v kumulativním efektu.

Vyhořelé logistické huby, zkrachovalí zemědělci na jihu, rekordně drahý benzin a neustále paralyzovaná letecká doprava znamenají, že z ruské ekonomiky mizí desítky miliard dolarů. Tyto díry bude muset dříve nebo později začít ze svého rozpočtu sanovat přímo stát.

A každý rubl, který bude muset Kreml vynaložit na udržení domácí ekonomiky při životě, je rublem, za který už nedokáže koupit dělostřelecký granát nebo balistickou raketu pro válku na frontě. Teď jde o to, aby se Evropa na Ukrajince nevykašlala z nějaké únavy válkou či podobným absurditám, které pronášejí politici jako Okamura, kteří sedí v teple na zadku v bezpečné Praze.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a zůstaňte racionálními optimisty. Díky moc!