KOMENTÁŘ PAVLA HLAVÁČKA | Stalo se, co všichni s obavami očekávali – v noci na dnešek 22. června USA provedly útok na íránská jaderná zařízení a další strategická místa. Donald Trump večer předtím v celonárodním projevu varoval Írán, že musí uzavřít mír, jinak přijdou mnohem větší útoky na další cíle. Jak se k tomuto postupu a výhrůžkám (nyní již uskutečněného) útoku staví Američané?
Konflikt na Blízkém východě dramaticky eskaluje. Americká armáda na příkaz prezidenta Trumpa zaútočila na strategické cíle v Íránu, včetně jaderných zařízení ve Fordo, Natanzu a Isfahánu.
Spojené státy se tak po týdnech váhání a tlaku ze strany části republikánských voličů aktivně zapojily do války, kterou předtím zahájil Izrael. Útok je prezentován jako nezbytný krok k zajištění americké a izraelské bezpečnosti.
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) June 22, 2025
Írán v reakci na něj prohlásil, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany vlastní suverenity a zájmů na základě Charty OSN a slovy mluvčího íránské diplomacie Abbáse Arakčího odsoudil útok jako nebezpečný a zločinný.
Útok rozděluje Ameriku
Od chvíle, kdy Izrael v pátek 13. června zaútočil na Írán a začal bombardovat jeho vojenská, jaderná a další zařízení, kladli si (nejen) v Americe kardinální otázku: „Jaké stanovisko ke konfliktu zaujme vláda Spojených států?“
Do poslední chvíle byly výroky Donalda Trumpa dosti nejednoznačné. Na jedné straně americký prezident vyzýval Írán k bezpodmínečné kapitulaci, přičemž do regionu začal stahovat vojenskou techniku, na straně druhé opakoval, že o zásahu se rozhodne během dvou týdnů: „Možná to udělám, možná ne. Nikdo neví, co udělám,“ tvrdil Trump.
Neochota hned a jasně stanovit pozici USA nebyla náhodná. Donald Trump a jeho lidé jsou si dobře vědomi, že vítězství v prezidentských volbách (2024) bylo mimo jiné zapříčiněno rostoucím odporem veřejného mínění, které zažívalo deziluzi z neúspěchů v „amerických“ válkách. Na druhé straně jsou to právě tito voliči, pro které pouto mezi USA a Izraelem zůstává nezpochybnitelné.
Svou roli bezesporu sehrála i nedobrá zkušenost Spojených států s intervencionistickou politikou v 21. století (Afghánistán, Irák, Libye, Sýrie). Ačkoli hodnocení toho, co bylo či nebylo v těchto konfliktech dosaženo, se mohou lišit s ohledem na postoje mluvčího, jedno mají společné: v žádném z nich nebyla naplněna očekávání, která si americká administrativa stanovila před začátkem intervence.
Hlas amerického lidu
Podle průzkumu veřejného mínění společnosti Fox News, který proběhl mezi 13. a 16. červnem na vzorku 1003 registrovaných voličů, se bezmála tři čtvrtiny (73 %) Američanů domnívá, že Írán představuje reálnou hrozbu pro americkou národní bezpečnost. Pouze jeden Američan z deseti (10 %) říká opak.
Zajímavé je, že na tomto konstatování se v hrubých rysech shodnou Američané napříč politickým spektrem, ba dokonce napříč doslova každou voličkou skupinou, ať už ji definujeme věkem, náboženstvím nebo rasovým/etnickým složením obyvatel.
Podle očekávání mají největší obavy z Íránu republikáni (82 %), nicméně také poměrně velká většina demokratů (69 %) i nezávislých (62 %) považuje Írán za skutečnou hrozbu, přičemž toto hodnocení se u všech tří voličských skupin od roku 2019, kdy respondenti odpovídali na tytéž otázky, zvýšilo o 17, 12, resp. 4 procentní body.
Ovšem tak jednoduché, jak by se to mohlo z výše uvedených čísel zdát, to nebude. V prvé řadě sami analytici, kteří se na průzkumu pro Fox News podíleli, se shodovali, že odpovědi jsou sice věrohodné, ale do značné míry mohly být zkresleny načasováním průzkumu. Ten se prováděl ve chvíli, kdy Donald Trump vyzval Írán k „bezpodmínečné kapitulaci“ a kdy tazatel mohl být pod vlivem opakovaných televizních záběrů na íránské rakety, které dopadaly na Tel-Aviv či jiná místa v Izraeli.
Američané jsou rozděleni v tom, zda rozhodnutí Izraele zahájit vojenské údery proti Íránu bylo správné, či nikoli. Podle průzkumu Fox News necelá polovina (49 %) Američanů s údery souhlasí, zatímco ta druhá (46 %) je neschvaluje. U republikánů je souhlas s útoky výrazně vyšší (73 %) než u demokratů a nezávislých, jejichž souhlas je o polovinu nižší (32 %).
Írán je hrozba, ale válka s ním taky
Podobné výsledky přinesl také průzkum agentury Economist/YouGov, který byl realizován mezi 13. a 16. červnem na vzorku 1512 dotázaných. Podle něj polovina (50 %) Američanů vnímá Írán za nepřítele USA, čtvrtina (25 %) jej vnímá spíše jako ne-přátelský (un-friendly) a pouze 5 % dotázaných jej považuje za spojence nebo zemi přátelskou.
Jenže 60 % Američanů si podle téhož zdroje nepřeje, aby se americká armáda aktivně zapojovala do konfliktu, přičemž pouze 16 % respondentů podporuje americkou vojenskou akci a 24 % si není jisto. I v tomto případě existuje obecná shoda napříč politickými stranami: proti americkému zásahu je 65 % demokratů, 61 % nezávislých a více než polovina (53 %) republikánů.
Podle dalšího průzkumu, provedeného společností J. L. Partners, je podpora americké vojenské akce proti Íránu podle očekávání nejsilnější mezi jádrem Trumpových voličů, tj. stoupenců hnutí MAGA. Dva ze tří MAGA-republikánů (65 %) vojenský úder proti Íránu podporují a pouze necelá pětina (19 %) je proti.
Republikáni se většinově shodují (60 %) s konstatováním, že „izraelská válka je americkou válkou“ a na základě toho pak souhlasí s tvrzením, že USA by měly být připraveny zasáhnout. Pouze pětina republikánů (21 %) takový postoj odmítá.
Podle Jamese Johnsona, spolu zakladatele společnosti J. L. Partners, tato čísla ukazují, že republikánského voliče nelze „onálepkovat“ jako izolacionistu. Věc je složitější a republikáni jsou při roli USA ve světě více selektivní.
Na rozdíl od války na Ukrajině, republikáni dle Johnsona „podporují rázné kroky USA a Izraele k zastavení Íránu a považují boj Izraele za boj Ameriky.“
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
