KOMENTÁŘ JANA MALINY | Americký zmocněnec Steve Witkoff o víkendu v amerických televizích prohlásil, že se podařilo dosáhnout průlomu: Spojené státy prý mohou Ukrajině nabídnout bezpečnostní záruky podobné článku 5 NATO. Ještě zajímavější je, že s takovým řešením měl poprvé souhlasit i Vladimir Putin. Pokud by to byla pravda, šlo by o zásadní obrat v dosavadním průběhu války. „Witkoff je popleta, Rusové umí hrát na jemné nuance a detaily,“ mírní předčasný optimismus bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.
Donald Trump před odletem na Aljašku tvrdil, že cílem je především příměří. Výsledek byl ale jiný. Boje neustaly.
Putin v diplomatické rovině Trumpa ponížil už před příletem a pokračovalo to i během jednání - na důkaz dobré vůle mohl nechat alespoň zastavit vzdušné a letecké útoky na ukrajinská města (o žádná území by nepřišel, fronta by se za tu chvíli nepohnula). To ovšem neudělal.
Moderátor CNN proto položil jednomu z přímých účastníků jednání Stevu Witkoffovi přímou otázku: „Prezident slíbil příměří, ale nedostal ho. Jak to může být považováno za úspěch, když mezitím na Ukrajině umírají civilisté?“
Witkoff odpověděl, že příměří není nezbytné, protože „otázky, které by se během něj řešily, jsme už vyřešili přímo na Aljašce“. Podle něj se podařilo otevřít zásadní témata – bezpečnostní garance i ruské závazky dále neexpandovat.
V každém případě jde o problematické vysvětlení. Příměří má být minimální krok ke zmírnění bolestí a tragédií, které válka přináší. Ve strategické rovině je ignorování příměří a jednání rovnou o velké mírové dohodě doslova „dárkem pro Putina“.
Článek 5 bez NATO
Slova amerického developera a investora rychle vyvolala bouřlivé reakce – především proto, že Witkoff není oficiálním představitelem americké vlády. Přesto se dotkl tématu, které patří k nejcitlivějším v současných jednáních o možném ukončení války.
„Ta jeho prohlášení znějí bombasticky,“ upozorňuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. „Otázka ale je, jakou mají relevanci a jak to ruská strana skutečně myslela. Ruská diplomatická škola stojí na detailech. A v těch se Witkoff podle mě občas ztrácí.“
Podle dostupných informací, které kolují mezi diplomaty a analytiky, má návrh připisovaný ruské straně obsahovat devět bodů – od zmrazení frontové linie přes oficiální uznání anexe Krymu až po zákaz vstupu Ukrajiny do NATO a poskytnutí bezpečnostních záruk.
Bříza ale upozorňuje, že Rusko hraje především o čas: „Teď jim vyhovuje jednat o míru, protože je složitější vyjednat mírovou smlouvu než příměří. Podívejme se na Koreu – tam platí příměří od roku 1953. To je 72 let bez mírové smlouvy. To je realita, se kterou musíme počítat.“
Bezpečnostní garance? Jen papír, pokud by chyběl Washington
Jádrem diskuse se stávají právě bezpečnostní záruky. Witkoff je prezentoval jako možnou alternativu k členství v NATO.
„Já jsem přesvědčen, že vstup Ukrajiny do NATO není realistický,“ vysvětluje Bříza. „Jednak proto, že to nepřipustí Rusko, ale také proto, že rozhodnutí o vstupu vyžaduje jednomyslný souhlas všech členů aliance. Troufám si tvrdit, že dnes by se taková shoda nenašla.“
Možné bilaterální garance proto podle něj mají smysl pouze za jedné podmínky: „Můžete mít Německo, Francii, Británii – ale v první řadě tam musí být Spojené státy. To je conditio sine qua non (nezbytná, nevyhnutelná, nutná podmínka – pozn. red.).
Rusko evropské spojence nebere vážně. Relevantní je pro něj jen „hard power“, a tu má na Západě především Washington,“ upozorňuje Bříza. To koresponduje i s širšími obavami, které zaznívají mezi analytiky: Evropa není schopná vystupovat jako jednotný vojenský garant a její výlučné zastoupení může Moskva snadno interpretovat jako slabost.
Krym jako nepřekročitelná čára
Rusko zároveň požaduje, aby Kyjev de iure uznal anexi Krymu. Právě to považuje Bříza za největší překážku.
„De facto můžete něco tolerovat – tak jako Západ akceptoval rozdělení Německa. Ale de iure uznání by bylo nevratné, zvlášť vůči velmoci. To by byl kámen úrazu, který zablokuje jakékoli další rozhovory.“
Podle Břízy je iluzorní představa, že by Ukrajina „odevzdala“ právě de iure Doněckou či Luhanskou oblast. „Rusové to sami zřejmě už ani nežádají, protože vědí, že je to nesmysl. Ale Krym – ten budou tlačit stále.“
Donbas jako klíč k celé Ukrajině
Zásadním bodem je vojenská logika ruských požadavků. „Rusům jde dnes nejvíc o Doněckou oblast,“ upozorňuje analytik. „Je tam obranná linie Slovjansk–Kramatorsk–Konstantinivka, budovaná od roku 2014. Už odolala stovkám útoků a pořád stojí.
„Pokud by padla, Ukrajinci už dál nemají větší opevnění. Otevřel by se prostor až k Dněpru, celá levobřežní Ukrajina by byla obnažená,“ osvětluje Bříza.
Tento vojenský prvek je důvodem, proč Kreml v návrzích klade důraz právě na Donbas, i když politicky mluví hlavně o Krymu, a také, proč tlak ruské armády je dlouhodobě nejintenzivnější právě tady.
Území za podpis?
Jakmile by Ukrajina získala bezpečnostní záruky, Rusko si za ně bude chtít vyjednat protihodnotu. „Samozřejmě za to budou chtít ústupky – postoupení území, uznání nějakého statusu quo,“ predikuje Bříza.
„A pokud ty záruky nebudou dostatečné, je to jen voda na mlýn ruské diplomacie. Rusko získá území i ústupky, ale bezpečnostní záruky nebudou relevantní. A v takovém případě hrozí, že se Kreml v budoucnu pokusí znovu vše revidovat,“ doplňuje expert na mezinárodní vztahy a bezpečnost.
To potvrzují i hlasy dalších analytiků: garance bez jasně vynutitelných sankcí nebo vojenské akceschopnosti se mohou stát jen dalším papírem, který Moskva využije k dosažení vlastních cílů.
Hra o čas i budoucí mapu Evropy
Witkoffova slova tak podle expertů neznamenají průlom, ale spíše otevření citlivého tématu, které se může stát jádrem vyjednávání. Zatím jde ale spíš o politické vzkazy než o konkrétní návrh.
„Bezpečnostní garance pouze od Evropy jsou nedostatečné, bez Spojených států nemají váhu,“ shrnuje Bříza. „A pokud by byly poskytnuty, Rusko za ně bude chtít tvrdé ústupky. Proto je nutné mít oči otevřené – jinak riskujeme, že záruky skončí jen na papíře a Ukrajina přijde o další kus své suverenity.“
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
