KOMENTÁŘ JANA MALINY | Válka v Íránu, honosně nazvaná Operace Epic Fury, má po prvním týdnu obrovský problém. Nejde ani tak o vojenské ztráty, jako spíš o americkou veřejnost, která konflikt s podporou pouhých 38 procent historicky odmítá. Zatímco americký CENTCOM a izraelská armáda hlásí tisíce zničených cílů, Teheránu k přežití a přiškrcení globální ekonomiky přes Hormuzský průliv stačí občasný útok dronem. Očekávané povstání Íránců proti zbytkům režimu se nekoná a z Washingtonu prosakují varovné zprávy: prezident Trump zvažuje nasazení pozemních jednotek a elitní 82. výsadková divize právě narychlo zrušila klíčové vojenské cvičení.
Válka se rozrůstá. Zatímco americká administrativa vysílá na Blízký východ další a další síly, doma čelí realitě, jakou moderní americká historie nepamatuje.
Podle dat ze specializovaného Substacku Strength In Numbers, který agregoval kvalitní průzkumy veřejného mínění, podporuje vojenskou akci v Íránu jen 38 % Američanů, zatímco 49 % je proti (a po odečtení nerozhodnutých je to dokonce 56 % proti).
Žádný americký prezident nikdy nespustil tak obrovskou vojenskou operaci s veřejností, která by stála už od prvního dne tak ostře proti němu.
Jen pro srovnání: po 11. září podporovalo invazi do Afghánistánu 90 % lidí. Válka v Zálivu v roce 1991 měla podporu kolem 80 % a vpád do Iráku v roce 2003 schvalovalo podle agentury Gallup 76 % Američanů. Dokonce i mnohem menší a kontroverznější akce, jako byly Trumpovy údery v Sýrii (2017) nebo Obamova intervence v Libyi (2011), měly mnohem vyšší podporu. Prodat tuto válku domácímu publiku bude extrémně těžké. Zvlášť když bojové operace už začaly, americké základny v regionu hlásí poškození a ceny benzínu letí nahoru.
Dvě různé války
Americký ministr obrany Hegseth i předseda sboru náčelníků štábů, generál Kaine, potvrzují to, co je zjevné: USA do regionu pumpují obrovské síly. Podle stanice Fox News má brzy vyrazit do východního Středomoří už třetí úderná skupina letadlové lodi – USS George H.W. Bush. Připojí se tak k USS Gerald R. Ford a USS Abraham Lincoln, případně přetíženou loď Ford rovnou vystřídá.
A vojenské výsledky na papíře vypadají impozantně. Americké centrální velitelství (CENTCOM) se pochlubilo, že zasáhlo přes 3000 cílů a zničilo nebo poškodilo 43 íránských válečných lodí. Izraelské obranné síly (IDF) přidaly dalších 750 cílů, 300 zlikvidovaných odpalovacích zařízení a vyřazení 40 vysokých představitelů režimu. Údery navíc směřovaly i na jaderná zařízení, jako je Natanz.
U.S. CENTCOM: First 7 Days of Operation Epic Fury. Strikes across Iran have targeted IRGC headquarters, missile sites, air defenses, naval assets, and command centers. Over 3,000 targets have been hit, and 43 Iranian ships have been damaged or destroyed. Bombers, fighters,… pic.twitter.com/EpBcYHjHLG
— Wheema⚡️ (@Wheema2023) March 8, 2026
Výsledek? Počty odpálených íránských raket spadly z obrovských salv doslova na jednociferná čísla za den.
Problém je, že se tu hrají dvě úplně odlišné hry. Zatímco cílem USA je zničit íránské námořnictvo, raketový arzenál, proxy sítě a jaderný program, cílem Íránu je pouze přežít a donutit Američany a Izraelce zastavit. A k tomu nepotřebuje vyhrávat konvenční bitvy.
Asymetrická noční můra. Drony, čluny a krvácení Hormuzu
Jak trefně upozorňuje Michael Singh ve své analýze pro The Washington Institute, statistiky o zničených velkých lodích neříkají celou pravdu. Íránské revoluční gardy (IRGC) totiž nespoléhají na křižníky, ale na obrovskou flotilu rychlých člunů, autonomních námořních systémů a miniponorek.
Pokud chcete ochromit těžbu ropy, zničit americkou základnu nebo zastavit lodní dopravu v Hormuzském průlivu, nepotřebujete hi-tech rakety. Stačí vám vyslat dron.
Zažili jsme si to před pár měsíci s Hútíi v Jemenu. Americké námořnictvo je sice technologicky převálcovalo, ale k zablokování Rudého moře Hútíům reálně stačil jeden útok levným dronem za pár dní. Trefit loď ani nemuseli, zafungoval strach a raketový růst pojištění.
Írán teď přesně tento nástroj vytáhl. Zablokování Hormuzu okamžitě zvedlo globální ceny energií a Kuvajt už musel dočasně odstavit jednu ze svých rafinerií.
USA a Izrael jako odvetu během posledních hodin udeřily na minimálně tři ropné rafinerie přímo v Teheránu. Cíl je jasný: přenést ekonomickou bolest na režim.
„Boots on the ground“: Chystá se výsadková operace?
Zničit námořnictvo pomocí vzdušných sil a přesné munice odpalované mimo dosah protivzdušné obrany (tzv. standoff munitions) je jedna věc. Získat obohacený uran z íránských podzemních laboratoří, dorazit skryté odpalovače a dosáhnout definitivní změny režimu je ale věc druhá. Na to letecké údery zkrátka nestačí. A sází na to i Teherán, který ví, že neochota nasadit pozemní vojska má v USA spíše politické než strategické kořeny.
To se ale může brzy změnit. Možnost takzvaných „boots on the ground“ byla první dny války naprosté tabu. Dnes už Trumpova administrativa nechává „všechny možnosti na stole“ a podle zákulisních zpráv je prezident Trump pozemní operaci dokonce nakloněn.
Největší indikátor, že se skutečně něco chystá? Američtí státní úředníci potvrdili stanici ABC News, že armáda zrušila masivní výcvikovou rotaci ve středisku JRTC (Joint Readiness Training Center) pro část elitní 82. výsadkové divize z Fort Bragg.
Zrušit takové cvičení, jehož příprava trvá roky a spolyká obrovské množství peněz, je naprosto mimořádné. Ani během dvaceti let globální války s terorismem se jednotky z rotací nestahovaly – právě tyto testy je totiž připravovaly na nasazení. 82. výsadková navíc funguje jako tzv. síla rychlé reakce (Rapid Response Force), schopná zasáhnout kdekoli na planetě v řádu hodin.
‼️Don’t say I didn’t warn you. It’s coming.
— Maine (@TheMaineWonk) March 6, 2026
Army cancels major training exercise for 82nd Airborne Division fueling speculation within Pentagon that the unit’s rapid-response force could be deployed to the Middle East, potentially including ground operations.
SOURCE: @wapo pic.twitter.com/DZsoMVsayi
Jistě, pohotovost v USA ještě neznamená zítřejší seskok na letiště v Teheránu, ale poplachové zvony zvoní naplno. Bude to buď americká armáda, nebo síly místních spojenců, kdo bude muset na íránskou půdu fyzicky vstoupit.
Past předčasného vítězství
Trump zatím mixuje tvrdou rétoriku s podivně smířlivými tóny. Nedávno prohlásil, že bude požadovat bezpodmínečnou kapitulaci a dosazení „skvělého a přijatelného vůdce“ – což je jasný apel na změnu režimu. Zároveň ale šokoval tvrzením, že se „Írán omluvil a vzdal svým sousedům na Blízkém východě“.
Šlo přitom jen o zásadní nepochopení zprávy íránského prezidenta. Ten sousedním státům pouze vzkázal, že na ně Írán nebude útočit v případě, že ze svých území neumožní startovat americkým letadlům. O žádnou kapitulaci nešlo. Běžní Íránci se proti zbytkům ajatolláhova režimu zatím nebouří a stát nadále funguje.
V amerických médiích se už ale začíná budovat narativ o dokonalém triumfu. Komentátoři na Fox News už de facto oslavují vítězství: USA prý zlikvidovaly Alího Chameneího, 40 nejvyšších velitelů, degradovaly armádu a odhalily „falešné spojence“, jako je Španělsko a Británie.
A přesně to je podle mě aktuálně ta největší hrozba této války. Existuje reálná šance, že jakmile na americké spotřebitele tvrdě dopadnou ekonomické důsledky války, Trump narychlo vyhlásí vítězství, uspořádá vojenskou přehlídku a odtáhne.
Zraněný íránský režim, který si v praxi vyzkoušel, jak obrovskou pákou Hormuzský průliv je, to ale nechá u moci. O to zběsileji pak Íránci začnou budovat jadernou zbraň, proxy sítě a novou flotilu dronů.
Není totiž jasné, jestli USA a Izrael do této války vůbec šly s jasným plánem, co dělat týden poté, až dojdou lehké letecké cíle a přijde na řadu ta nejšpinavější práce.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
