KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Fiala má průšvih. Tedy ne on, ale jeho poradce Růžička, na něhož praskly nové machinace v Pražské družstevní záložně. Což ovšem padne na jeho šéfa, který nese politickou odpovědnost. Není jediný, kdo dělá premiérovi problémy. Dalším je plukovník Foltýn, který „strategicky komunikuje“ se šikovností slona v porcelánu. A prezident má zase svého „přítele po boku“, nediplomatického diplomata Koláře.
Každý vysoký ústavní činitel je do značné míry v rukách svých rádců. Má tolik povinností, že nemůže všechno vyřizovat osobně – a také neví všechno. Musí spoléhat na své nejbližší. Protože to, co mu předloží jiní politici nebo dokonce úředníci, nemusí být vždy v souladu s jeho zájmy.
Proto potřebuje tým lidí, jimž stoprocentně věří, na něž spoléhá a kteří musejí mít neustále na mysli, že mají svému šéfovi pomáhat a chránit ho. Rozhodně mu nesmějí škodit. Vím to velmi dobře, pracoval jsem pro premiéra a vicepremiéra. Snažil jsem se, jak jen to šlo, abych jim byl užitečný.
Nevím, jakým způsobem si své okolí organizují předseda vlády a hlava státu. Ale asi nebude vše úplně v pořádku, když se jim děje, co se jim děje. Petr Pavel kromě jiných „štěpných“ výroků na adresu zahraničních státníků prohlásil během své volební kampaně na Trumpovu adresu, že je odpudivá lidská bytost. To je hodně přes čáru.
Aby toho nebylo málo, Petr Kolář tento výrok zopakoval v době, kdy už se staronový americký prezident vracel na scénu. Což budí podezření, zda Pavlovi ty rozumy nevkládá do hlavy a do úst přímo on. V každém případě by jako bývalý velvyslanec v USA měl mít dost rozumu, aby se hlavě státu snažil takovou prostořekost rozmluvit. Někdy je to těžké – jak Mirek Topolánek, tak Pavel Bělobrádek, jimž jsem radil, měli přímo talent na vyvolávání kontroverzí.
Nicméně český prezident je z poněkud jiného těsta: je spíše málomluvný a obvykle váží slova. Určitě by si dal říci, aby nenapadal ani slovenského premiéra, natož lídra světové supervelmoci. Evidentně však má kolem sebe lidi, jimž není drsný a nediplomatický slovník cizí. S takovou se ovšem Pavel do Bílého domu nejspíše nepodívá. A když nyní Kolář říká, že jeho šéf vlastně do Ameriky jet nepotřebuje, půjde spíše o z nouze ctnost.
„Gumový paragraf“ postihující neoprávněnou činnost pro cizí moc považují někteří politici i právníci za neústavní.
Petr Fiala je na tom s poradci ještě hůř. Už podruhé má na stole nepříjemnou kauzu kampelička. Aby si do ní uložil peníze, mu poradil právě Růžička. Tehdejší opoziční lídr na svém vkladu přitom nevydělal a když se Pražská družstevní záložna ocitla „na tapetě“, sklidil ještě pořádnou ostudu. Nyní opět čelí kritice kvůli obchodům se směnkami, které ovšem prováděl jeho poradce. O něm ale opozice nemluví, logicky cílí na premiéra.
Asi není pro Fialu snadné zbavit se člověka, kterého dlouho dobře zná. On však má na Úřadu vlády i člověka, s nímž ho žádné vazby nepojí a který proti němu úplně zbytečně štve veřejnost. Otakar Foltýn běžně mluví o občanech jako o „sviních“ a navíc dává okatě najevo, že si „strategickou komunikaci“ vysvětluje jako peskování a poučování spoluobčanů. Chová se k nim doslova jako plukovník na „buzerplace“. Vážně zvláštní forma politického marketingu.
Předseda vlády má celkově kolem sebe dost velký tým čítající desítky lidí. Zjevně mu v něm však chybí někdo s úkolem hlídat soulad vládních kroků s dlouhodobým programem a ideologií ODS. Seznam, kdy se mu kabinet protiví, by byl hodně dlouhý.
Zmíním aspoň poslední velký lapsus – gumový paragraf postihující „neoprávněnou“ činnost pro cizí moc. Nejen politici, ale i právníci ho kritizují a považují za neústavní.
V čem je problém? Stručně řečeno v tom, že na rozdíl od jiných „standardních“ ustanovení, jakými jsou vlastizrada, rozvracení republiky, terorismus či vyzvědačství, jde o vágní definici, kterou lze napasovat v podstatě na každého, kdo se „znelíbí“. A trestná je už příprava, přičemž vzhledem k vysoké sazbě lze nasadit odposlechy. Evidentně si tento paragraf „vymodlily“ tajné služby, aby si usnadnily práci.
Žádný nový zákon nepotřebujeme, paragrafů trestajících skutečnou zradu vlasti ve prospěch cizí mocnosti máme dost. A vláda by neměla podléhat lobbingu špionů.
Co se týká ODS, porušuje tím jeden ze svých čtyř poděbradských artikulů, a to hned ten první: Soukromí je nedotknutelné, budeme ho chránit. Zde se totiž otevírají špionům dveře dokořán, aby mohli špiclovat občany dle své libovůle. Tohle je zkrátka politická chyba.
Chytrolíni, průšviháři, zupáci, fízlové... To není dobrá sestava lidí, jimž byste chtěli svěřit zemi. Také jsme to neudělali. Zvolili jsme do Strakovy akademie a na Hrad ústavní činitele, kteří nesou politickou odpovědnost.
Pokud se o ni dělí s lidmi, kteří jim špatně radí či vyrábějí skandály, nedělají dobře a ukazují přinejmenším slabost a špatný cit pro výběr spolupracovníků. Demokracie je drahá a občané právem očekávají, že ti, které si vybrali, zemi skutečně řídí. Každý, kdo stojí takto vysoko, zodpovídá nejen za sebe, ale i za své okolí. Na němž – jak řečeno – do značné míry závisí. Pokud má poradce, kteří nepomáhají, leč škodí, tak to odnese on sám.
Prezident si přibouchl dveře k Donaldu Trumpovi, premiér má kvůli šafářování svého rádce v kampeličce z ostudy kabát. A zůstává podivná pachuť, že nás vedou lidi, kteří nás tak úplně nevedou.
Každý chápe, že poradci jsou důležití a politici se bez nich neobejdou. Avšak nesmějí vznikat pochybnosti, že berou věci příliš do svých rukou. Navíc když se zviditelňují negativně. Tento stín dopadá na jejich šéfy, kteří působí slabě a jako že se neumějí sami a správně rozhodnout. Nejlepší spolupracovník je takový, kterého veřejně nevidíte, ale i díky němu má státník dobré jméno.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
