KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO I Po letech a desetiletích vzrušených, různě motivovaných, debat byl na vybraných úsecích modernizovaných dálnic spuštěn zkušební provoz maximální rychlosti zvýšené na 150 km/h. Když pominu fakt, že za tachometrových 150 vás policie nestaví ani tam, kde je klasických 130, je k zamyšlení, jaký smysl taková úprava v dnešních podmínkách vlastně dává. Žádný.
„Konečně trocha nějaké občanské svobody“, kvičí unisono motorističtí novináři a fanoušci Filipa Turka na sociálních sítích v reakci na zavedení legální možnosti jet za příznivých okolností přibližně na padesáti kilometrech dálnice D3 stopadesátkou.
Instalace jednoduchých značek s proměnnou číslicí v červeném kruhu stála daňové poplatníky 55 milionů korun. Nemám ale pocit, že bych teď potřeboval vzít svoji nadupanou káru a jet se kamsi k Táboru projet tímto „šíleným tempem“. Prostě není důvod.
Rychlostní rekordy na veřejných komunikacích jsou už mentálně překonanou záležitostí. Kdo jezdil nadlimitně (rychlost nad 150 km/h) dosud, bude tak jezdit i dál.
Plácnutí do vody
Když pojedete ve všední den po dálnici D1 z Prahy do Brna, horko těžko vám na to budou stačit dvě hodiny. Plus minus 200 kilometrů adrenalinové jízdy lze takto zvládnout za předpokladu, že nedošlo k nehodě, na cestě nepotkáte více než jedno zúžení a není ráno nebo pozdní odpoledne. Prostě a jasně, dobré a bezpečné podmínky na hlavní dopravní tepně v ČR najdete možná tak ve dvě ráno.
I v případě, že se nikdo nevyboural, je zde takový provoz kamionů, že pravý pruh je pro osobáky prakticky nepoužitelný. Jejich neustálým přejížděním vlevo se provoz zpomaluje natolik, že běžná cestovní rychlost osciluje mezi 90 a 100 km/h. Pokud se vám podaří rozjet aspoň na na těch 130 km/h, nejpozději po kilometru opět brzdíte do souvisle jedoucí kolony.
Proč tak obšírně popisuji dobře známá fakta? Jednoduše proto, aby bylo jasné, jak směšné je zavedení limitu 150 km/h na dálničním úseku, na kterém to nikdo neocení. Tam, kde by to bylo opravdu potřeba, neřeší nikdo nic.
Nekonečná rekonstrukce nejdůležitější dopravní tepny v ČR byla s velkou slávou dokončena před pěti lety, jenže kromě lepšího povrchu se dopravní situace na D1 setrvale mění k horšímu. Možná vyslovím kacířskou myšlenku, že lepší než budovat nové úseky dálnic, by možná bylo zrekonstruovat D1 tak, aby měla po celé délce tři jízdní pruhy v každém směru. Třeba by se pak na ní opravdu dalo jezdit i těch 130 km/h. Ostatně velmi podobná je i situace na pražském okruhu či druhé nejdůležitější dálnici D5.
Ve světle těchto okolností jsou oslavy vysněných 150 km/h stejně směšné jako někdejší zavedení „rychlovlaku“ Pendolino, který sice technicky umí jet hodně přes 200 km/h, ale u nás to na drtivé většině kolejí nejde rychleji než 160 km/h. Super. Co tam máte dál?
Třeba to, že to můžete jako Filip Turek pálit po jakékoli naší dálnici hodně přes 200 km/h, rozvěsit video na sociální sítě a pak stejně neplatit žádnou pokutu. Tedy vlastně ano – 8000 Kč za nezaplacenou dálniční známku, což ale dosud nelze zjistit žádným automatizovaným zařízením, ačkoliv elektronické známky máme už druhým rokem.
Neomezená rychlost? V ČSSR do roku 1979
Socialistická éra v Československu přinesla jen velmi pozvolný rozvoj silniční infrastruktury, což znamenalo i volnější přístup k regulaci rychlosti. První zhruba dvacetikilometrový úsek dálnice D1 z Prahy do Mirošovic byl otevřen v roce 1971 a rychlostní omezení mimo obce tehdy pro osobní auta prakticky neexistovala. To umožňovalo řidičům jet rychlostí, jakou dovolovalo vozidlo. V obci platilo 60 km/h od roku 1971, ale na dálnicích a silnicích mimo obce žádné pevné limity nebyly – řidiči měli přizpůsobit rychlost podmínkám.
Tento stav platil až do srpna 1979, kdy druhá ropná krize donutila vládu zavést limity kvůli úsporám paliva - nikoliv kvůli bezpečnosti. Limit na dálnicích byl pro osobní vozy stanoven na 110 km/h, ale brzy byl dočasně snížen na 100 km/h kvůli úsporám. Tato opatření byla ideologicky zdůvodněna jako „ekonomická nutnost“, ale také snížila nehodovost.
V roce 1980 byla D1 dostavěna v plné délce, ale limity zůstaly konzervativní kvůli stavu vozidel a infrastruktury - na mnoha úsecích ještě vůbec nebyla instalována středová svodidla a zprvu chyběly i další bezpečnostní prvky jako například telefonní hlásky. V 90. letech přišla harmonizace předpisů s EU, což limit na stávajících dálnicích zvýšilo na 130 km/h – psal se rok 1997.
Proti proudu
Se zvýšením rychlostního limitu jde Česko proti evropskému proudu. V dobách energetických krizí vždy docházelo ke škrcení rychlostních limitů ve jménu omezení spotřeby drahých pohonných hmot, dnes se k tomu všemu navíc přidává i ekologický aspekt, ať už si o něm myslíme cokoliv.
K omezení dosud tradičně neomezené „maximálky“ na obligátních 130 km/h přitom dojde spíše dříve než později i v Německu, kde je zatím rychlost nějakým způsobem omezena už na 70 % dálničních kilometrů, v Rakousku se na spoustě dálničních úseků jezdí po většinu času jen stovkou a jiné to není například ani v Nizozemsku. Stopadesátka na dálnici navíc přichází v době, kdy se vášnivě diskutuje o možném omezení rychlosti z 50 km/h na třicítku ve městech.
Jediný argument odpůrců zvýšení rychlosti, který však nelze akceptovat, má jméno bezpečnost. Dnešní auta jsou totiž o světelné roky bezpečnější než ta jezdící u nás v roce 1997, kdy byl limit na 130 km/h zvýšen z dřívějších 110 km/h. A i při jízdě 150 km/h jsou dálnice pořád zdaleka nejbezpečnějším druhem pozemních komunikací – z hlediska nehodovosti v poměru k hustotě provozu.
I tak ale budí zvýšení limitu spíš rozpaky. O co vlastně jde? Další populistický krok neoblíbené vlády coby symbol populární „protibruselské rebelie“? Nebo dokonce úlitba za citelné zdražení dálničních známek? Těžko říct.
Realita je momentálně taková, že na světě není jiná suverénní země, kde by se podle vyhlášky jezdilo víc než 140 km/h - touto rychlostí můžete upalovat na vybraných úsecích v Bulharsku, Texasu (USA), Polsku a Turecku. Na pokusném úseku dálnice ve ve Spojených arabských emirátech se smí jet 160 km/h. A to je vše. Češi jsou tedy konečně jednou zase v něčem (skoro) první. Na jak dlouho?
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
